3 Obsah 1. Uacutevod Co para vlastn jeforex Hlavniacute hraacutei na trhu Mnoveacute paacutery Jak iacutest forex, naacutezvosloviacute Obchodniacute hodiny forexu Fundamenty ve forexu Technickaacute analyacuteza ve forexu Obchodniacute asoveacute raacutemce gerência de dinheiro - iacutezeniacute rizik A gerência de dinheiro - navyscaronovaacuteniacute pozic Psychologie um riziko Vyacutebr brokera Finanniacute naacuteronost um poplatky Scaronkola hrou - Forex demonstração Typy objednaacutevek na forexu Obchodniacute systeacutemy na forex Oteviacuteraacuteme Viva uacuteet jste dostaten pipraveni obchodovat Konkreacutetniacute obchodniacute piacuteklad Kde hledat informace Zaacutevr 4 1. Uacutevod trhy mnovyacutech paacuter jsou jednou z nejvtscaroniacutech piacuteleitosti souasnosti um jejich Popularidade stoupaacute geometrickou Adou. Nkteryacutemi vyacutehodami mnohonaacutesobn pediacute ostatniacute trhy a tak obchodniacuteci malyacutem kapitaacutelem, kteiacute se do teacut to doby zamovali pouze nakcie, najednou hromadn pechacutezejiacute na FOREX. FOREX vscaronak neniacute trh plnyacute pouze vyacutehod. Je a konkurenniacute siln prostediacute, kde brokei mnohdy nenaacutepadn obiacuterajiacute sveacute klienty um celkovaacute neznalost trhu vetn jeho zaacutekonitostiacute je pro obchodniacute uacuteet teacutem vdy smrtiacuteciacute. Proto existuje tato internetovaacute kniha, kteraacute zdarma popisuje zaacutekladniacute zaacutekonitosti FOREXU a zobrazuje i informace, na co si daacutet pozor pi vyacutebru brokera a jak a kdy na trh vstoupit. Tento ebookzdarma je vhodnyacute doplnk pro Manuaacutel forexoveacuteho obchodniacuteka rozdiacutel mezi tiacutemto ebookem um Manuaacutelem forexoveacuteho obchodniacuteka spoiacutevaacute v tom, e zatiacutemco tento ebook vaacutes pouze v zaacutekladech uvede fazer TASV Forextradingu, manuaacutel ji obsahuje konkreacutetniacute metody um znalosti na kteryacutech se daacute profitn stavt tento kraacutesnyacute, le naacuteronyacute byznys. 4 5 2. Co a vlastn jeforex Je dobreacute znaacutet i prvopoaacutetky mnoveacuteho trhu. Historickeacute souvislosti um postupnyacute vyacutevoj mn um jejich smny psobiacute takeacute um vliv surovin komodit, ze kteryacutech se platidla vyraacutebly um jejich vzaacutejemnyacute vztah. Zaloeniacute Mezinaacuterodniacuteho mnoveacuteho fondu um jeho uacuteloha. Opravdovaacute historie FOREXU sahaacute pouze do sedmdesatyacutech deixou minuleacuteho stoletiacute. Pesto je tento finanniacute trhe nejvtscaroniacutem a nejlikvidnjscaroniacutem trhem na svt. FOREX Exchange Internacionais FOReignEXchange. Mezinaacuterodniacute devizovyacute trh jednoduscarona obchodovaacuteniacute s ciziacutemi mnami. Jedny z prvniacutech zmiacutenek o raenyacutech minciacutech sahajiacute do obdobiacute cca 700 p. n. eu. kdy se v Maleacute Asii zaaly odleacutevat z bronzu prvniacute raacutedobypeniacuteze. Prvniacute raeneacute mince se objevili cca 550 deixe p. n. eu. por ele mesmo z elekra (pirozenaacute slitina zlata uma stiacutebra) a razili se v Lyacutedii. V obdobiacute cca 140 deixe p. n. eu. se zaaly razit prvniacute idovskeacute mince tzv. leptony (dalscaroniacutemi mincemi por stiacutebrneacute scaronekely), kolem roku 300 p. Kr. se ji bn pouiacutevajiacute eckucute picar (stiacutebrneacute drachmy) uma takeacute iacutemskeat picar (stiacutebrnyacute denarius, um dalscaroniacute cochilo. quadrans jako mince s nejmenscaroniacute hodnotou). Para, e mezi jednotlivyacutemi mincemi um mnami platil jakyacutesi smnnyacute kurs, asi neniacute poteba vysvtlovat. Napiacuteklad 2 idovskeacute leptony mly não disponível 1 iacutemskeacuteho quadrantu. V Judsku, jako iacutemskeacute provincii se tehdy platil v denaacuterech i pesto, e lokaacutelniacute mnou byl scaronekel. iacutemaneacute urovali velikost daniacute um smnaacuterniacuteci stanovovali smnnyacute kurz mezi obma mnami. Ji zde byl polo prvopoaacuteteniacute zaacuteklad vznik mnoveacuteho trhu. 5 6 Od teacute doby se penniacute trh dlouhou dbu vyviacutejel a konsolidoval. Jednotlivaacute platidla por vtscaroninou svaacutezaacuteny s njakou fyzickou surovinou vtscaroninou s takovou, ze ktereacute por samy vyraacutebny. Tzn zlato, stiacutebro nebo bronz. Smnnyacute kurs mezi jednotlivyacutemi komoditami um mnami byl ponechaacuten volneacutemu trhu um nkdy uren uacuteady nebo spraacutevci povenyacutemi vlaacutedou nebo kraacutelem. Takto para fungovalo piblin do konce 19. stoletiacute. Ke konci 19. stoletiacute se prakticky po celeacutem svtzavaacutediacute tzv. zlatyacute padrão kdy zlato jako cennyacute kov slouiacute ke krytiacute jednotlivyacutech mn um zaacuterove slouiacute jako vodiacutetko pro pepoet jednotlivyacutech mn zlataacute mnovaacute soustava. Trh se daacutel vyviacutejiacute a v prvniacute polovin 20. stoletiacute u neniacute nutneacute vaacutezat pepoet a smnu na zlato, ale miacutesto toho bylo moneacute mnit konkreacutetniacute mny mezi sebou. Geopolitickeacute, hospodaacuteskeacute um spoleenskeacute pomry postupn ovlivnily dalscaroniacute vyacutevoj v oblasti mn, tak e, v roce 1945 vznikaacute Mezinaacuterodniacute mnovyacute afei, na jeho piacuteprav se podiacutelela eu exilovaacute SR. Fond byl zaloen 22. ervence 1944 schvaacuteleniacutem laacutenk dohody (ArticlesofAgreement) na Mnoveacute a finanniacute konferenci v BretonWoods v americkeacutem staacutet New Hampshire. 27. prosince 1945 laacutenky dohody podepsalo 29 vlaacuted vetn eskoslovenskeacute, iacutem tento zaacutekladniacute dokument upravujiacuteciacute poslaacuteniacute a fungova vuteniacute fondu vstoupil v platnost. Organização de Samotnaacute vnikla v kvtnu 1946 jako souaacutest povaacutelenyacutech rekonstrukciacute. Finanniacute operace Fondu byly zahaacutejeny 1. Bezna Spolen s MMF vznikla eu jeho sesterskaacute organizace Svtovaacute banka. 6 7 Prvotniacutem uacutekolem MMF bylo dohliacuteet um iacutedit systeacutem pevnyacutech devizovyacutech kurs, kdy se hodnota vscaronech svtovyacutech mn vztahovala ke zlatu um americkeacutemu dolaru. Americkaacute vlaacuteda ustanovila hodnotu jedneacute unce zlata na 35 dolar. Tento systeacutem se stal zaacutekladem mezinaacuterodniacuteho obchodu povaovaneacuteho za motor ekonomickeacuteho rstu uma prosperidade. Druhyacutem zaacutekladniacutem uacutekolem MMF bylo poskytovaacuteniacute kraacutetkodobeacute financeniacute podpory zemiacutem, ktereacute vyerpaly sveacute zahraniniacute mnoveacute rezervy a ocitly se v potiacuteiacutech. O tom, e uacutekoly MMF nebyly jednoducheacute um ne vdy se zejm plnit diária ideaacutely, se kteryacutemi byl MMF zaklaacutedaacuten, svdiacute naacutesledujiacuteciacute vyacuterok: quotMiacutesto toho, aby Mezinaacuterodniacute mnovyacute Apaixonado plnil funkci vitele v piacutepad nejvtscaroniacute nouze, prosazuje zaacutejmy banco mezinaacuterodniacutech um finanniacutech instituciacute um jeho uacuteloha pipomiacutenaacute vyhazovae v luxusniacutem baru. quot Paul Hellyer, byacutevalyacute miacutestopedseda kanadskeacute vlaacutedy. Histórico Opravdovaacute FOREXU, tak jak jej znaacuteme dnes, sahaacute pouze do mal ped cca 35-ti lety. V roce 1973 za pomrn dramatickyacutech podmiacutenek, kdy se de facto zhroutil systeacutem devizovyacutech kurz, a samotniacute devizoviacute obchodniacuteci se za pochodu uiacute novyacutem vcem a musiacute rychle reagovat na noveacute situace, a vznikaacute vedle trh s akciemi, opcemi a komoditami dalscaroniacute trh. Je novyacute, mladyacute um dravyacute. Velmi dravyacute. Trh s penzi nazyacutevanyacute takeacute FOREX. Jednaacute se o OTC (tzv. Over-the-Counter) trh volnyacute mnovyacute trh. Jed jednoznan o nejvtscaroniacute um nejzajiacutemavjscaroniacute trh ze vscaronech finanniacutech trh. Você também pode gostar 24 hodin denn (vyjma viacutekend) a denniacute obrat je odhadovaacuten na 3 biliony dolar. To je jeden z dvod, pro je tento vysoce likvidniacute trh mezi obchodniacuteky takovyacute zaacutejem. Nyniacute se pode ser usado como um oleo de vacinas, como um vscaronechno se uacuteastniacute tohoto nejvtscaroniacuteho financeniacuteho trhu um jak jej kdo me nebo neme ovlivovat. 7 8 3. Hlavniacute hraacutei na trhu Pro pochopeniacute souvislostiacute dj na trhu s mnami je dobreacute vdt, kdo vscaronechno se uacuteastniacute mnoveacuteho trhu um jakeacute jsou papel vscaronech zuacuteastnnyacutech. Takeacute si projdeme jednotliveacute específicokeacute skupiny um zamiacuteme se na pozici menscaroniacutech obchodniacutek, um kteiacute spravujiacute sveacute vlastniacute uacutety. Z obecneacuteho pohledu jsou uacuteastniacuteky FOREX trhu tyto ti zaacutekladniacute skupiny: Daacutele je meme rozdlit fazer nkolika specifickyacutech kategoriiacute: 1. kategorie, kteraacute dominuje FOREX trhu, patiacute sem miacutestniacute um banky mezinaacuterodniacute, ktereacute mohou jednat pod svyacutemi jmeacuteny nebo jmeacutenem svyacutech zaacutekazniacutek. 2. kategorie, kterou tvoiacute, naacuterodniacute neboli, centraacutelniacute banky, ktereacute, majiacute monost, intervovat ve prospch mny, nebo naopak podnikat kroky k potlaeniacute hodnoty mny. 3. zaacutekazniacuteci banco, kteiacute potebujiacute ciziacute MNU na zaplaceniacute zahraniniacutech faktur nebo na nakoupeniacute zboiacute 4. spekulanti, drobniacute velciacute nebo, s rznou vyacutescaronkou vlastniacuteho kapitaacutelu, kteiacute se snaiacute rznyacutemi zpsoby odhadovat pohyb um SMR jednotlivyacutech mnovyacutech paacuter um tiacutem zhodnocovat SVJ kapitaacutel. 5. spraacutevci fond 6. kategorie forexovyacutech makleacute, kteiacute jednajiacute jako prostedniacuteci mezi nakupujiacutieceutemi um prodaacutevajiacuteciacutemi. 8 9 Zajiacutemaveacute je takeacute rozdleniacute trhu z pohleu motace jednotlivyacutech uacuteastniacutek. Jsou para tyto naacutesledujiacuteciacute dvody: 1. Pojiscarontniacute 2. Obchod 3. Arbitraacute Z pohledu obyejneacuteho Lovka naacutes me zajiacutemat pedevscaroniacutem papel FORMADOR DE MERCADO tvrc trhu, banco uacuteloha centraacutelniacutech, Vztah FOREXu um makroekonomiky, ale takeacute pozice obchodniacuteka spekulanta, kteryacute spravuje um investuje sveacute finanniacute prostedky. BANKY tvrci trhu Obchodujiacute denn miliardy dolar um para zahrnuje sluby svyacutem zaacutekazniacutekm, obchody uskutenneacute pro velkeacute klienty um samozejm takeacute jejich vlastniacute spekulace na FX trhu. Velikost jejich transakciacute por jim neumoovala obchodovat piacutemo s jinyacutemi bankami, proto stanoviacute cenu, kterou jsou ochotny za mnu akceptovat nebo za ni zaplatit. Tento proces se nazyacutevaacute TVORBA TRHU. Termos e Condições Gerais: Citigroup, HSBC, JP Morgan Chase e dalscaroniacute CENTRAacuteLNIacute BANKY Politika centraacutelniacutech bank a vlaacutedniacutech instituciacute hraje velmi dleitou roli na FOREX trhu. Pedevscaroniacutem tyto centraacutelniacute banky zajiscaronujiacute estabilitu piacutesluscaronnyacutech zemiacute kontrolou zaacutesob penniacutech prostedk. Centraacutelniacute banky jsou takeacute vrcholnou instituciacute bankovniacuteho dozoru a urujiacute mnovou politiku v zemi. Centraacutelniacute banka plniacute tyto funkce: 9 10 realizace mnoveacute politiky vykonaacutevaacute bankovniacute dohled nad ostatniacutemi bankami stanovuje devizovyacute kurz emituje (vydaacutevaacute) hotoveacute peniacuteze (bankovky uma picada) fazer obhu obchodniacute banky u niacute majiacute sveacute uacutety vede uacuteet staacutetniacuteho rozpotu spravuje devizoveacute Rezervy Hlavniacutem naacutestrojem centraacutelniacute banky je stanoveniacute uacuterokovacute sazby, od ktereacute se naacutesledn odviacutejejiacute sazby jednotlivyacutech banco obchodniacutech. Zvyscaronovaacuteniacutem a sniovaacuteniacutem uacuterokovyacutech sazeb centraacutelniacute banka de facto ovlaacutedaacute ekonomiku staacutetu. Pokémon pode ser usado em um banco de dados do centro de operações, como o banco de dados, o banco de investimentos, o banco de dados, o banco de dados e os serviços existentes. Centraacutelniacute banky (CB) v soukromeacutem vlastnictviacute (jako maacute nap. Scaronvyacutecarsko, nebo EUA), ada dalscaroniacutech CB je v rukou staacutetu a posledniacute monostiacute je tzv. smiacutescaroneneacute vlastnictviacute (jako nap. v Japonsku). Vidiacuteme, e banky, stejn jako centraacutelniacute banky hrajiacute vyacuteznamnou uacutelohu na mnoveacutem trhu ZAacuteKAZNIacuteCI Do teacutto skupiny patiacute jednotlivci, instituição financeira, investiniacute fondy i teba mezinaacuterodniacute spolenosti. Paradoxem je, teacutem kadyacute z naacute je 10 11 souaacutestiacute mnoveacuteho trhu, ani bychom si to primaacutern uvdomovali, uma potamo s tiacutem souhlasili. Nezaacutevisle na tom, jestli checeme nebo ne, staacutevaacuteme se souaacutestiacute FOREX trhu, kdy odjiacutediacuteme na dovolenou um bereme si sebou ciziacute mnu, um nebo kdy nakupujeme um platiacuteme kreditniacute kartou, um tak daacutele. Eu não sou capaz de fazer o que eu preciso para você, e por si mesmo FOREX bez teacuteto skupiny obescaronel. Patiacute do soukoliacute stejn jako, ostatniacute skupiny, piem, jedna druhou, bezprostedn, potebuje. Fazer chá de frutas vermelhas e salgadas, chá de leite, salsa, batata, salsa, batata, salsa, batata, salsa, salsa, batata, salsa, batata, salsa, batata, salsa, batata, salsa, batata, salsa. MAKLEacuteI Jejich hlavniacutem uacutekolem je zprostedkovat a ulehit obchod mezi dvma stranami. Obzykle majiacute spojeniacute na ostatniacute makleacutee, banky, instituce a takeacute sami staacutevajiacute tvrci trhu. Je naprosto bneacute, e o makleacutei mohou nabiacutednout zaacutekazniacutekm lepscaroniacute kurs mny ne banky. Makleacute, je po celeacutem, svt nepeberneacute, mnostviacute, je, proto vdy tkaacute, volba, vybrat, toho, nejlepscaroniacuteho, pro, sveacute poteby. 11 12 Mezi nejvtscaroniacute makleacutee na spotoveacutem trhu patiacute: EBS Reuters PrebonMarshallYamane Intercapital (ICAP) Mezi nejznaacutemjscaroniacute on-line FX makleacutee patiacute: FXCM FXDD FX Soluções OANDA CMS MB Negociação de uma transação dalscaroniacutech em um banco de câmbio de Forex e de transações de câmbio Forex. Nyniacute je as zamit se konkreacutetniacute mnoveacute paacutery a jejich rozdleniacute. 12 13 4. Mnoveacute paacutery FOREX trh je specifickyacute svyacutemi obchody s mnovyacutemi paacutery. V teacut to kapitole se podenevautacuteme na nejdleitjscaroniacute svtovacute mny i na vedlejscaroniacute a exotickeacute mny. Takeacute si ekneme, jak se tvoiacute mnoveacute paacutery. Vysvtliacuteme si termiacuten kiacuteoveacute mny, eu pro se pouiacutevajiacute. Na zaacutevr si ukaacuteeme nktereacute slangoveacute vyacuterazy, aby naacutes nezaskoily, um nich uslyscaroniacuteme. Americkyacute dolar je nejpouiacutevanjscaroniacute mnou na svt. Od 70-tyacutech deixe minuleacuteho stoletiacute je takeacute jedinou mnou, e ktereacute se obchoduje ropa, zemniacute plyn um jinaacute fosilniacute paliva. Americkyacute dolar je hlavniacute svtovaacute mna a takeacute univerzaacutelniacute miacutetko pro ohodnoceniacute jineacute mny obchodovaneacute na FOREX trhu. HLAVNIacute MNY dolar USD Americkyacute (v hovoroveacute anglitin fanfarrão) líder FOREXu símbolo MMF oznaovanyacute jako US 13 14 EUR Euro dolar je mnou euro zoacuteny um druhou nejvyacuteznamnjscaroniacute mnou ve svtoveacutem mnoveacutem systeacutemu símbolo Oficiaacutelniacute geometrickeacute parametry znaku Eura GBP Libra scaronterlink dalscaroniacute z 5ti nejobchodovanjscaroniacutech mn símbolo 14 15 CHF Scaronvyacutecarskyacute nejistoty símbolo franca CHF v piacutepad politickeacute na vyacutechod, je franca zvyacutehodovaacuten obecn ped Euro dolarem JPY Japonskyacute jen oficiaacutelniacute mnou Japonska, scaroniroce pouiacutevaacuten jako bankovniacute rezerva spolu s US dolarem um Eurem símbolo v japonscarontin je naacutezev mny vyslovovaacuten en 15 16 VEDLEJScaronIacute MNY Jednaacute se mny voln dostupneacute, avscaronak na spotoveacutem trhu mohou miacutet como od asu malou likviditu. Na forwardoveacutem trhu me platit omezeniacute splatnosti tchto mn na dobu maximaacuteln do 6ti msiacutec. Patiacute sem: Coroa norueguesa Coracunda dakutenska Coroa da dama de corujaCoração de corujas da Australcute dolar de Kanadskyacute dolar Novozeacutelandskyacute dolar EXOTICKEacute MNY Jednaacute se o mny, ktereacute nejsou asto obchodovatelneacute z dvodu maleacuteho zaacutejmu. Majiacute takeacute velmi malou likviditu. Napiacuteklad Singapurskyacute dolar, Polskyacute zlotyacute nebo eskaacute koruna Pi obchodovaacuteniacute na FOREXU se vdy obchodujiacute mnoveacute paacutery. Nktereacute majiacute obrovskou likviditu, kteraacute je danaacute postaveniacutem obou mn z hlediska svtoveacuteho vyacuteznamu. Jineacute mnoveacute paacutery se obchodujiacute skromnji um proto pro investory um spekulanty vtscaroninou nejsou zajiacutemaveacute. V souasneacute dob je viacutece ne 90 vscaronech mn obchodovatelnyacutech proti EUA dolaru. Po EUA dolaru jsou 4 nejviacutece obchodovatelneacute mny Euro dolar (EUR), Libra scaronterlink (GBP), Scaronvyacutecarskyacute frank (CHF) um Japonskyacute jen (JPY). Vscaronechny jsou k dispozici v dostateneacutem mnostviacute na spotovyacutech i forwardovyacutech trziacutech. 16 17 NEJVIacuteCE OBCHODOVANEacute A ZAacuteROVE NEJVIacuteCE LIKVIDNIacute MNOVEacute PAacuteRY: KIacuteOVEacute MNY jednaacute se o mnoveacute paacutery, ktereacute neobsahujiacute americkyacute dolar: EUR JPY EUR GBP EUR CHF GBP CHF GBP JPY Diacuteve ne Uvedený byly na trh kiacuteoveacute mny, pi musely firmy prodeji prodaacutevat svojiacute MNU za americkeacute dolary um poteacute prodat americkeacute dolary za mnu zem, kam svoje sluby nebo vyacuterobky prodaacutevajiacute. Terminologia mnovyacutech paacuter - gíria EUR / USD quotEuroquot USD / JPY quotDollarYenquot GBP / USD quotCablequot or quotSterlingquot USD / CHF quotSwissyquot USD / CAD quotDollarCanadaquot (CAD quer dizeracute jako quotLooniequot) AUD / USD quotAussieDollarquot NZD / USD quotKiwiquot Vdalscaroniacutem pokraovaacuteniacute ebooku o FOREXU si poviacuteme nco o tom, jak se spraacutevn orientovat v iacuteslech, jak chaacutepat naacutezvosloviacute uma gíria, jak si spoiacutetat kdy um kolik vydlaacutevaacuteme, zkraacutetka o tom jak iacutest FOREX um jak mu dobe rozumt. 17 18 5. Jak iacutest forex, naacutezvosloviacute Vyznat se v naacutezvosloviacute FOREXU a v tom jak iacutest um jak rozumt iacuteslm um koacutedm je dleityacutem krokem ke spraacutevneacutemu pochopeniacute trhu um ke zdaacuterneacutemu startu karieacutery obchodniacuteka. Podiacutevaacuteme se na vyacuterazy jako propagação, pip valor, derrapagem, margem, alavancagem nebo rollover. Kurzy mnovyacutech paacuter naacutes provaacutezejiacute v kadodenniacutem ivot. Teba jako turisty, nebo jako obchodniacuteki poaacute je poteba sledovat aktuaacutelniacute kurzy mn. Pokud ale vidiacuteme mnovyacute kurz em USD. viacuteme pesn, co para znamenaacute Prvniacute aacutest GBP je zaacutekladniacute mna. V nascaronem piacutepad se jednaacute o britskou libru. Druhaacute aacutest BRL je opanaacute neboli kotovaciacute mna. V nascaronem piacutepad para bude americkyacute dolar. Pi naacutekupu vaacutem mnovyacute kurs iacutekaacute, kolik budete muset zaplatit jednotek kotovacacute mute, abyste mohli koupit jednu jednotku zaacutekladniacute mny. Tzn podle nascaroneho piacutekladu musiacuteme zaplatit 1,4917, abychom nakoupili 1 britskou libru. Pi prodeji vaacutem mnovyacute kurs iacutekaacute, kolik jednotek kotovacacute mny dostanete, kdy prodaacutete 1 britskou libru. Tzn podle nascaroneho piacutekladu obdriacuteme 1.4917, kdy prodaacuteme 1 britskou libru. Doufaacutem, e naacutem je takeacute ji jasneacute, e pokud se baviacuteme o mnovyacutech paacuterech a jejich kurzech, tak je velmi dleiteacute poadiacute v jakeacutem uvaacutediacuteme mnovyacute paacuter. Jinyacute toti bude ve stejnyacute okamik nominaacutelniacute kurz GBP USD a buena nominaacutelniacute kurz USD GBP. Pokémon do poiacutetae nainstalujete, jakoukoliv FX, obchodniacute platformu, uvidiacutete ve skutenosti 2 iacutesla. Prvniacute iacuteslo je BID (nabiacutedka) um druheacute iacuteslo je ASK (poptaacutevka). 18 19 Zstaneme u piacutekladu mnoveacuteho paacuteru EUR USD, que é o momento da partida: BID fim de semana, hora da noite, horário de verão, horário de verão. ASC cenu je to poptaacutevkovaacute cena, za kterou obchodniacuteci pokouscaronejiacute prodat britskeacute libri proti US dolaru Co se dje jestlie kupujeme mnovyacute paacuter kdy kupujeme EUR USD o kupujeme EUR a zaacuterove o prodaacutevaacuteme USD kdy prodaacutevaacuteme GBP USD o prodaacutevaacuteme GBP a zaacuterove o kupujeme USD SPREAD Rozdiacutel mezi BID a ASK cenou se nazyacutevaacute SPREAD. Je a podobneacute jako ve smnaacutern. Spread je toti obecn eeno rentem banky nebo smnaacuterny nebo brokera. Velikost spreadu je piacutem uacutemrnyacute likvidit daneacuteho mnoveacuteho paacuteru. iacutem vyscaronscaroniacute likvidita, tiacutem niscaroniacute spread. 19 20 U nejviacutece obchodovanyacutech paacuter jako jsou EUR USD, USD JPY se espalhar pohybuje obvykle do 3 bod. Dalscaroniacutech velmi likvidniacutech paacuter EUR JPY, GBP USD, USD CHF se espalhar pohybuje obvykle fazer 5 bod. Ale napiacuteklad u mnoveacuteho paacuteru O GBP CHF me espalhou init 10 bod i viacutece. Eu tato teorie maacute vscaronak svou odvraacutecenou tvaacute. Tou jsou okamiky, kdy je na trhu velkaacute nervozita um oekaacutevaacuteniacute velkyacutech pohyb, napiacuteklad kdy se vyhlascaronujiacute njakeacute dleiteacute zpraacutevy. V tomto piacut me me miacutet spread uacutepln jinou hodnotu ne jsme ekli vyacutescarone samozejm bude vyscaronscaroniacute. SPREAD je dleitou hodnotou v rozhodovaciacutem procesu kadeacuteho investora a spekulanta a u co se tyacutekaacute vyacutebru brokera, tak pi vyacutebru mnoveacuteho paacuteru. Uvdomte si, e jako spekulant nakupujete za PERGUNTE A UTILIZAÇÃO DO PRODUTO. É um banqueiro, smnaacuterna nebo broker. PIP VALOR Kdy jsme vyacutescarone mluvili o spreadu, vidli jsme, e kurz mnoveacuteho paacuteru se udaacutevaacute jako desetinneacute iacuteslo se 4mi desetinnyacutemi miacutesty. Mnoveacute paacutery vzrstajiacute o nejmenscaroniacute hodnotu pohyb 1 bod neboli PIP. Jestlie se lance cena GBP USD pohne z na pohne se praacutev o jeden PIP. (por bylo, aby zde takeacute nebyla vyjiacutemka e nkteryacutech broker budete sledovat iacutesla 5 desetinnyacutemi iacutesly ale para nic nemniacute na tom, co jsme si ekli). Na tyi desetinnaacute miacutesta se kotujiacute vscaronechny mnoveacute paacutery krom japonskeacuteho jenu JPY, dez je kotovaacute ve vscaronech paacuterech na dv desetinnaacute miacutesta um pohyb jednoho bodu u kurz se dvma desetinnyacutemi miacutesty je ekvivalentniacute k pohybu kurzu se tymi desetinnyacutemi miacutesty. 20 21 Hodnota jednoho PIPu neboli PIP VALOR se bude miacutern liscaronit e rznyacutech mnovyacutech paacuter um viacutece liscaronit podle velikosti investice. Zaacutekladem pro vyacutepoet hodnoty PIPu je objem obchodovaneacute mny. Jeden LOT je padronizado jovial objemovaacute jednotka, kteraacute pedstavuje objem mny v hodnot U vscaronech mnovyacutech paacuter, kdy je danaacute mna kotovanaacute k dolaru (EUR USD, GBP USD USD com uma boa resposta ao impacto) pi velikosti investice 1 LOT je hodnota PIPu 10. Pokémon by pokud por obny mny byl (tzv. minilot), potom por hodnota 1 PIPu byla 1. Por que você não gosta? piacutekladu. Naviacutec pokud troscaronku zapacutetraacutete po webu zjistiacutete, e spousta broker vaacutem dokaacutee pomoci tzv. PIP kalkulakou (nap. Nebo), pomociacute ktereacute e snadno spoiacutetaacutete hodnotu PIPu u ktereacutehokoliv paacuteru, i takoveacuteho, kde se vbec neobjevuje USD (soneca EUR JPY). SLIPPAGE Eu dalscaroniacute vciacute, nakterou je poteba e daacutet pozor pi plnniacute objednaacutevek. Slippage nebo skluz vznikaacute pi plnniacute STOP nebo LIMIT objednaacutevek v okamiku kdy se ekajiacuteciacute objednaacutevka stane trniacute (MARKET) objednaacutevkou. Tzn pokud prakticky umiacutestiacutete objednaacutevku na naautekup GBP USD jako COMPRAR STOP uma cena de um vascaronemu piacutekazu um dotkne se vascaroniacute ceny, v tom okamiku se staacutevaacute MERCADO objednaacutevkou um vy obdriacutete plnniacute jako za mercado piacutekaz, napiacuteklad para je slippage. MARGEM Pro para, abyste mohli obchodovat mnoveacute paacutery, musiacutete miacutet otevenyacute uacuteet u nktereacuteho z broker (vyacutebru brokera budeme vnovat samostatnou aacutest), kteryacute vaacutem za zakoupeniacute mnoveacuteho paacuteru strhne zaacutelohu (zaacuteruku) neboli MARGEM. S tiacutem uacutezce souvisiacute takeacute problematika ALAVANCAR paacutekoveacuteho efektu, kteryacute je pi obchodovaacuteniacute FOREXu velmi rozscaroniacuteen. Paacutekovyacute efekt funguje stejn jako ve fyzice nebo v mechanice. 21 22 Zjednoduscaronen eeno, pi paacutece 100: 1 mete na zaacutelohu 1.000 ovlaacutedat pitom brokei nabiacutezejiacute paacuteky od 1: 1 a po 400: 1. Proto je takeacute poteba miacutet na pamti, e velkaacute paacuteka me pineacutest velkeacute relativniacute zhodnoceniacute, ale takeacute velkeacute ztraacutety. Piacutestup jednotlivyacutech corretor k MARGINU um LEVERAGE je individuaacutelniacute um proto je poteba vnovat nabiacutezenyacutem podmiacutenkaacutem dostatenou pozornost. MARGEM CHAMADA Pokém bude miacutet corretor jakyacutekoliv dvod domniacutevat se, e vascarone pozice je ohroena um vascarone ztraacutety se bliacuteiacute daneacutemu marginu, bude poadovat tzv. CHAMADA DE MARGEM neboli vloeniacute dalscaroniacute hotovosti na uacuteet anebo ukoneniacute pozice, abyste omezili vascarone i jeho rizika. V piacutepad, e neprovedete ani jednu z monostiacute, corretor saacutem zave vascaroni otevenou pozici. Ve skutenosti je margin call dobraacute vc, nebo ochrauje nejen makleacutee, ale i Vaacutes. Nkteiacute obchodniacuteci jsou velmi emon zapojeni do svyacutech obchod, take nejsou schopni racionaacuteln uvaovat. Kdy dojde na margin call ochraacuteniacute to obchodniacuteky od vtscaroniacutech ztraacutet je to takovaacute zaacutechrannaacute brzda. ROLLOVER Neboli pevedeniacute. Na verdade, o que você está fazendo é ir para o próximo dia 21:59 (Londyacutenskeacuteho asu - GMT). Jakeacutekoliv jescaront oteveneacute pozice v tomto ase jsou automaticky pevedeny do dalscaroniacuteho obchodniacuteho dne, kteryacute opt koniacute ve 21:59. Pudeniacute pozice je spojeno s uacuteroeniacutem obchodovanyacutech mn. Proto, aby vaacutem corretor mohl vypoiacutetat uacuterok nakonci dne, uzave vaacutem pozici um opt oteve takka souasn pozici novou. Pro vaacutes je dleiteacute jestli danou mnu v paacuteru kupujeme nebo prodaacutevaacuteme a jakeacute jsou uacuterokovacute sazby mezi dvma mnami. 22 23 Nejleacutepe si a ukaacuteeme na piacutekladu: pokud zadaacuteme pokyn pro naacutekup EUR JPY, tak viacutema, e uacuterokovacute sazby v UE jsou vyacuterazn vyscaronscaroniacute ne v Japonsku. Piem EUR nakupujeme um JPY prodaacutevaacuteme. Pokémon budeme pozici dret pes noc, tak vydlaacutem na rozdiacutelu uacuterokovyacutech sazeb a tento rozdiacutel vaacutem bude pipsaacuten na uacuteet. pokud zadaacuteme pokyn pro prodej EUR JPY (tzn. EUR prodaacutevaacuteme a JPY kupujeme) a budeme pozici dret pes noc, tak na rozdiacutelu uacuterokovyacutech sazeb prodlaacuteme a tento rozdiacutel naacutem bude z uacutetu odepsaacuten. Pro potebu soukromeacuteho obchodniacuteka jsou dleiteacute a podstatneacute informace o velikosti spreadu, kteryacute je zaacutevislyacute na likvidit mnoveacuteho paacuteru. Dleiteacute je takeacute uvdomit e hodnotu PIPu um pizpsobit podle toho velikost vascaroniacute investice. O nutneacute poiacutet s marginem a slippage. Naproti tomu informace o rolloveru neniacute podstatnaacute pro samotneacute obchodovaacuteniacute um proto bude stait, kdy ji budeme pouze registrovat. Nyniacute se pode ser usado em um instrumento de controle de qualidade, kdy maacute FOREX oteveno um kdy je zaviacuteraka. 23 24 6. Obchodniacute hodiny forexu Ukame si, jak probiacutehaacute jeden svtoden nejvtscaroniacutem finanniacutem trhu a na ktereacute dny si musiacuteme daacutet pozor pi obchodovaacuteniacute a jak se vypoaacutedat s nelehkyacutem uacutekolem jak si uspoaacutedat svj vlastniacute obchodniacute den. Min min min min ea ea ea ea ea ea ea ea ea FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR FOR Dnes se podiaeva-se, jak je to s obchodniacutemi hodinami na FOREXu. Teacutema teacuteto kapitoly jsme schopni shrnout fazer jedneacute vty. FOREX NEZAVIacuteRAacute. Ale, nic neniacute ernobiacuteleacute a i toto teacutema e zaslouiacute trochu obscaroniacuternjscaroniacute pojednaacuteniacute. Nechci dopodrobna tady v celeacute seacuterii textu popisovat technickeacute, ekonomickeacute, hospodaacuteskeacute um kdoviacute jakeacute jescaront ukazatele um pitom se vyhnout teacutematu, ktereacute je po lidskeacute straacutence pirozen nd pedniacutem miacutest nascaroneho zaacutejmu: um jakou budu teda miacutet pracovniacute dobu ano tohle je jedna z kliacuteovyacutech otaacutezek (Vedast teacute: um kolik si u vaacutes vlastn vydlaacutem) ktereacute jsou vysloveny nd kadeacutem vyacutebroveacutem iacutezeniacute. Podiacutevaacuteme se ndopov z nkolika uacutehl pohledu. Jestlie iacutekaacuteme, e FOREX nikdy nezaviacuteraacute, pak je para myscaronleno tak, e se obchoduje 24 hodin denn, po dbu 5 pracovniacutech dniacute v tyacutednu. V nascaronem asoveacutem paacutesmu to znamenaacute, e se zaiacutenaacute obchodovat v nedli veer a koniacute se v paacutetek veer. Podle US asu je to od 18:00 EST v nedli a do 4:00 PM EST v paacutetek. Prvniacute dobraacute zpraacuteva je, e viacutekendy jsou volneacute. Você não pode se interessar em fazer um obchodniacuteho dne. FOREX obchody zaiacutenajiacute kadyacute den v Sydney, pak se pesou to Tokia, naacutesledn do Londyacutena a koniacute v New Yorku. Obchodniacute hodiny v SE Trh je skuten aktivniacute celyacute den. Podcast tabuly uvedeneacute vyacutescarone e meme lehce domyslet, ev nascaronem asoveacutem paacutesmu pro naacutes budou zajiacutemaveacute naacutesledujiacuteciacute asy pro obchodovaacuteniacute: 24 25 de 1:00 do 8.00 kdy se obchoduje soubn v Sydney av Tokiu de 9:00 do 10:00 Tokiu av Londyacuten das 14:00 às 18:00 horas atrás Londyacuten av New Yorku Z uvedenyacutech uacutedaj meme adodit, e obchodovat se daacute skuten non-stop a zaacuteleiacute jen a pouze na povaze, odhodlaacuteniacute a strategii jednoho kadeacuteho tradera, jakyacute as si pro sveacute obchodovaacuteniacute vybere. Samozejm, e rzneacute dny v tyacutednu majiacute v rznyacutech asovyacutech paacutesmech u rznyacutech mnovyacutech paacuter rznou obchodniacute aktivitu. Statisticky je vscaronak zjiscarontno, e obchodn jsou nejzajiacutemavjscaroniacute dny uacuteteryacute a steda, kdy dochaacuteziacute k nejvtscaroniacutem pohybm, tak jak to meme vidt v tabulce. pi souasneacute vysokeacute volatilit bude vyscaronscaroniacute rozptiacute tabulka je orientaniacute, pro hrubou pedstavu Zapamatujte si, e: Paacutetky jsou hodn nepedviacutedatelneacute. Je to daacuteno zaacutekladniacutemi charakterovyacutemi vlastnostmi lovka. Nedlejme si iluze, o tom, e slogan PAacuteTEK JE MALAacute SOBOTA platiacute jen v echaacutech. Proto pokud budete obchodovat v paacutetek, bute zvlaacutescaron opatrniacute a obezetniacute. 25 26 Nedle v nedli jsou obecn velmi maleacute pohyby a zaacuterove platiacute stejneacute pravidlo jako o paacutetku. Praacutezdniny platiacute teacute pro dovoleneacute, volneacute dny a svaacutetky - banky jsou zaveneacute, co znamenaacute malyacute objem obchod pro jakoukoliv zemi, kde probiacutehajiacute dovoleneacute. Jist ale bude miacutet vtscaroniacute vyacuteznam z hlediska objemu obchod svaacutetek Independenceday v USA, ne vyacuteroiacute Jana Husa v echaacutech. Vyhlascaronovaacuteniacute zpraacutev nikdo opravdu neviacute kam pjde cena, kdy se vyhlascaronujiacute dleiteacute zpraacutevy. Je pravda, e vyhlaacutescaroneniacute zpraacutev me ovlivnit dlouhodobyacute cenovyacute trend, ale co se tyacutekaacute kraacutetkodobeacuteho psobeniacute, meme iacutect, e mny majiacute tendenci pekvapit naacutes bez ohledu na obsah samotneacuteho vyhlaacutescaroneniacute. Jak si uspoaacutedat svj vlastniacute obchodniacute den Je jasneacute, e kadyacute lovk maacute jineacute podmiacutenky pro svou praacuteci nkdo je saacutem a me si plaacutenovat svj as bez ohledu na jineacute, nkdo maacute rodinu a musiacute tedy braacutet ohledy na leny domaacutecnosti, nkdo chodiacute do praacutece, jinyacute by chtl obchodovat FOREX na plnyacute uacutevazek. Vdy je ale poteba uvaovat reaacuteln a nezapomiacutenat na to, e potebuji takeacute odpoinek relax, as na sebe, na rodinu a na paacutetele. Pi plaacutenovaacuteniacute toho, kdy budete obchodovat, nejste omezeni FOREXem, ale velmi dobe a reaacuteln zvaujte kolik asu a kdy budete obchodovaacuteniacute vnovat. Je velmi dleiteacute, abyste pi tradingu byli tzv. v pohod abyste se prost ciacutetili dobe. Nezapomete, e takeacute timeframe (asovyacute uacutesek, nap. 30ti minutovyacute graf) na ktereacutem budete obchodovat se vyacuteraznou mrou podiacuteliacute na vascaronem asoveacutem zatiacuteeniacute. Nejhorscaroniacute pedstava toti je, e obchodujete de facto non stop, nemaacutete as na sebe, manel (ka) u s vaacutemi ztraacuteciacute trplivost, dti skoro nevidiacutete, boliacute vaacutes zaacuteda z neustaacuteleacuteho sezeniacute u PC, padaacutete uacutenavou a kliacuteiacute se vaacutem oi a jescaront ke vscaronemu maacutete nervy nadranc, protoe praacutev prodlaacutevaacutete nejdelscaroniacute ztraacutetovou seacuterii sveacuteho obchodovaacuteniacute. 26 27 Zante pomalu a teba jen na zkouscaronku hledat ten optimaacutelniacute as pro vascarone obchody. A kdy vaacutem to bude vyhovovat, mete si postupn vascaroni pracovniacute dobu rozscaroniovat. Nepeceujte se, ale ani se nepodceujte. Je to jedno z mnoha dleityacutech rozhodnutiacute, ktereacute udlaacutete, ani byste byli iacutemkoliv limitovaacuteni je to jen na vaacutes. A pokud se rozhodnete dobe, v budoucnu se vaacutem to jist vraacutetiacute, neku-li zuacuteroiacute. Ale nezapomete, e den maacute jen 24 hodin 7. Fundamenty ve forexu Definice fundamentaacutelniacute analyacutezy a jednoducheacute rozdleniacute zaacutekladniacutech ukazatel globaacutelniacute fundamentaacutelniacute analyacutezy to bude hlavniacutem pedmtem teacuteto kapitoly. Daacutele se dozviacuteme, kde hledat potebneacute informace a na co si daacutet pozor, pokud se rozhodneme jako trader obchodovat tzv. na data. V minuleacute kapitole jsme se zabyacutevali obchodniacutemi hodinami na FOREX trhu a dnes si ekneme nco viacutec o zpsobu analyzovaacuteniacute tohoto trhu pomociacute sledovaacuteniacute fundamentaacutelniacutech zpraacutev. Fundamentaacutelniacute analyacuteza je zpsob, jak se diacutevat na trh prostednictviacutem ekonomickyacutech, sociaacutelniacutech a politickyacutech aspekt, ktereacute ovlivujiacute nabiacutedku a poptaacutevku. Jinyacutemi slovy hledaacuteme ekonomiku, kteraacute si vede dobe a zaacutekonit tak dobe si vede i jejiacute mna. iacutem leacutepe si vede ekonomika piacutesluscaronneacute zem, tiacutem viacutece okolniacutech zemiacute viacute jejiacute mn. Obchodniacuteci pouiacutevajiacute informace na zaacuteklad recenziacute, ktereacute jsou zveejovaacuteny na finanniacutech webech nebo publikovaacuteny v odbornyacutech asopisech i finanniacutech novinaacutech kadyacute msiacutec, krom GDP (Hrubyacute domaacuteciacute produkt) a ECI (Index naacutekladu praacutece), ktereacute jsou vydaacutevaacuteny tvrtletn. Zaacutekladniacute ukazatele globaacutelniacute analyacutezy uacuterokoveacute sazby rst uacuterokovyacutech sazeb zpsobuje rst nominaacutelniacuteho uacuterokoveacuteho zhodnoceniacute dluhopis a obligaciacute. Uacuterokoveacute sazby vyhlascaronujiacute centraacutelniacute banky jednotlivyacutech staacutet. Zde jsou internetoveacute adresy tch nejvyacuteznamnjscaroniacutech: o Bank ofcanada o Bank ofengland o United StatesFederalReservefederalreserve. gov o SwissNational Bank o Bank of Japan o Reserve Bank ofaustralia 27 28 o Reserve Bank of New Zealandrbnz. govt. nz o EuropeanCentral Bank ekonomickeacute ukazatele o GNP The Gross National Produkt HNP Hrubyacute naacuterodniacute produkt odkazuje na souet vscaroneho zboiacute a slueb vytvoenyacutech obany USA o GDP The Gross Domestic Produkt HDP Hrubyacute domaacuteciacute produkt indikuje hodnoty vscaronech produkt a slueb vyprodukovanyacutech v daneacute zemi bez ohledu na to, kdo vlastniacute aktiva nebo jakeacute naacuterodnosti je pracovniacute siacutela vyuiacutevanaacute k produkci takovyacutech produkt a slueb o ConsumptionSpending Spotebniacute vyacutedaje o Investmentspending Investiniacute vyacutedaje o GovernmentSpending Vlaacutedniacute vyacutedaje ukazatele prmyslovyacutech odvtviacute o IndustrialProduction Prmyslovaacute vyac uteroba o Capacityutilization Vyuitiacute kapacity o Factoryorders Podnikoveacute objednaacutevky o Durablegoodsorders Objednaacutevky zboiacute dlouhodobeacute spoteby o Business inventories Podnikoveacute zaacutesoby 28 29 ukazatele ze stavebnictviacute jsou rozdlena do tiacute hlavniacutech kategoriiacute o Nov zapoataacute bytovaacute vyacutestavba a udlenaacute povoleniacute k vyacutestavb o Prodej novyacutech a existujiacuteciacutech rodinnyacutech domk o Investice ve stavebnictviacute fiskaacutelniacute politika jako souaacutest hospodaacuteskeacute politiky staacutetu ovlivuje ekonomiku zmnami vyacutescarone a struktury veejnyacutech vyacutedaj a daniacute monetaacuterniacute politika souaacutest hospodaacuteskeacute politiky staacutetu provaacutednaacute pomociacute mnovyacutech naacutestroj centraacutelniacute banky inflace peliv sledovanyacute ukazatel zvyscaronovaacuteniacute uacuterokovyacutech sazeb je jednou z metod, jak udrovat inflaci v urityacutech meziacutech a podpo ruje miacutestniacute mnu o PPI Producerprice index Index vyacuterobniacutech cen o CPIConsumerprice index Index spotebitelskyacutech cen o GNP deflaacutetor podiacutel souasneacuteho a konstantniacuteho GNP o GDP deflaacutetor podiacutel souasneacuteho a konstantniacuteho GDP Commodityresearchbureau s (CRB) futures index Merchandisetrade balance Bilance obchodu se zboiacutem Americko japonskaacute bilance obchodu se zboiacutem 29 30 pracovniacute ukazatele o Employment Report Zpraacuteva o stavu zamstnanosti (obecn nejdleitjscaroniacute ukazatel) o ECI EmploymentCost Index Index mzdovyacutech naacuteklad o Retail Sales Maloobchodniacute trby o Consumer konfidence Dvra spotebitel o Motor Vehikle Sales Index prodeje motorovyacutech vozidel o Personalincome Osobniacute piacutejmy hlavniacute ukazatele o prmrnyacute pracovniacute tyacuteden dlniacutek ve vyacuterob o prmrneacute tyacutedenniacute naacuteroky na staacutetniacute nezamstnanost o noveacute objednaacutevky spotebniacuteho zbo iacute a materiaacutel o vyacutekonnost prodejc o smlouvy a objednaacutevky pro tovaacuterny a zaiacutezeniacute o novaacute vydanaacute stavebniacute povoleniacute o zmna v nevyiacutezenyacutech objednaacutevkaacutech vyacuterobc 30 31 Zdroje informaciacute mezi nejvyacuteznamnjscaroniacute zdroje zpraacutev patiacute finanniacute noviny Wall Street Journal, FinancialTimes, New York Times, asopis Business Week, mezi vyacuteznamneacute internetoveacute straacutenky patiacute Reuters, Bloomberg anebo forex weby: a jineacute Ukaacutezka denniacuteho reportu udaacutelostiacute ve svt lutyacute znak znamenaacute nejmenscaroniacute vaacutehu dopadu na mnu a trh oranovyacute znak znamenaacute vyscaronscaroniacute vaacutehu dopadu na mnu a trh ervenyacute znak znamenaacute nejvyscaronscaroniacute vaacutehu dopadu na mnu a trh Vidiacuteme, e fundamentaacutelniacutech ukazatel a dalscaroniacutech faktor, ktereacute psobiacute zmny v kurzech mnovyacutech paacuter je skuten nepeberneacute mnostvi acute. A nkdy je velmi tkeacute najiacutet skutenyacute vztah jednotlivyacutech zpraacutev na rzneacute mny. Nicmeacuten fundamentaacutelniacute analyacuteza je pro tradera nesmiacutern dleitaacute. I trader, kteryacute obchoduje pouze na zaacuteklad technickeacute analyacutezy, musiacute braacutet v uacutevahu vyhlascaronovaneacute zpraacutevy. Vscaronechny zmny v pohybech mnovyacutech paacuter jsou mimo jineacute bezprostedn svaacutezaacuteny se zmnami ve vlaacutedniacute, vojenskeacute, nebo finanniacute politice hospodaacuteskyacutech velmociacute. Politickeacute krize jsou pro trhy obvykle velmi 31 32 nebezpeneacute a hlavn nevyzpytatelneacute. Na rozdiacutel od oekaacutevanyacutech politickyacutech udaacutelostiacute (parlamentniacute volby, zaacutevry mezistaacutetniacutech dohod, atd.), ktereacute se obecn uskuteujiacute v pesn ureneacutem ase a poskytujiacute trhu piacuteleitosti tyto zmny pijmout, politickeacute krize pijdou a zapsobiacute naacutehle. Je dleiteacute vdt, e v takovyacutech piacutepadech se spread me roztaacutehnout z 5ti a na 100 pip. Potom je poteba jednat rychle a s chladnou hlavou, abyste se vyhnuli velkyacutem ztraacutetaacutem. Pokud se rozhodujete a zvaujete obchodovaacuteniacute podle fundamentaacutelniacutech zpraacutev, tzv. na data, bute si vdomi, e ne vdy trhy reagujiacute podle oekaacutevaacuteniacute. Nervozita a spekulace o moneacutem vyacutevoji jescaront ped vyhlaacutescaroneniacutem dleiteacute zpraacutevy asto vybudiacute falescaronneacute signaacutely pro vstup do obchodu. Proto je dleiteacute a nezbytneacute velmi peliv otestovat metodu vstup a vyacutestup a to nejleacutepe na njakeacute demo platform s aktuaacutelniacutemi, reaacutelnyacutemi daty. V teacuteto kapitole jsme se jen velice strun dotkli zaacutekladniacuteho rozdleniacute fundament ovlivujiacuteciacutech FOREX. Pokud by nkdo chtl jiacutet viacutece do hloubky, urit najde spoustu materiaacutel na internetu, kde minimaacuteln kadyacute vtscaroniacute broker maacute vystaveno zaacutekladniacute teoretickeacute minimum pro FOREX. V dalscaroniacutem pokraovaacuteniacute ebooku o FOREXu se podiacutevaacuteme na technickou analyacutezu TA. 32 33 8. Technickaacute analyacuteza ve forexu Technickaacute analyacuteza je neoddiskutovatelnyacutem zaacutekladem praacutece vscaronech trader moderniacute doby. Bez niacute si dnes nedovedeme pedstavit jedinyacute vstup do obchodu. Staacutevaacute se hyacutekanou kraacutelovnou i v dalscaroniacutech oblastech velmi uacutezce spojenyacutech s oblastiacute tradingu, jako je vyacutevoj SW a dalscaroniacute. V tomto pibliacuteeniacute TA se dotkneme uacuteplnyacutech zaacuteklad a ekneme si o dalscaroniacutem moneacutem zdroji informaciacute. Je prakticky nemoneacute pojednat o technickeacute analyacuteze dopodrobna v raacutemci jedneacute kapitoly tak, abychom se dotkli vscaronech jejiacutech aspekt. Proto se pokusiacutem ve strunosti a jednoduchou formou udlat alespo zaacutekladniacute prez technickou analyacutezou. Technickaacute analyacuteza (TA) je studium pohybu ceny. Hlavniacute myscaronlenka TA spoiacutevaacute v tom, e na zaacuteklad historickyacutech pohyb cen, predikujeme smr a uacuterove budouciacuteho pohybu ceny. Jinyacutemi slovy, sledujeme chovaacuteniacute cen v grafech. Sledovaacuteniacutem graf meme urit TREND a vzory chovaacuteniacute cen, ktereacute naacutem mohou pomoci naleacutezt dobreacute obchodniacute piacuteleitosti. Zapamatujte si, e nejdleitjscaroniacutem termiacutenem TA je slovo TREND. Trend je Tvj piacutetel. Pokud naleznete a identifikujete trend a budete obchodovat ve smru trendu, maacutete velkou pravdpodobnost, e vydlaacutete. CO JE LEPScaronIacute Meme si poloit otaacutezku, kteryacute typ analyacutezy je lepscaroniacute Fundamentaacutelniacute nebo technickaacute Ani jedna. Potebujeme ob. Zameniacute se pouze na jednu analyacutezu naacutem me zpsobit nemaleacute probleacutemy. Jist, iacutekaacute se, e vscaronechny informace jsou ji obsaeny v cen a v pohybu ceny daacutevno ped tiacutem ne se k vaacutem dostanou. Pesto si neodpustiacutem podotknout, e byste mli monitorovat, kdy a kde se chystajiacute dleiteacute zpraacutevy ve svt, abyste alespo oekaacutevali monyacute vtscaroniacute pohyb ceny. Jestlie je technickaacute analyacuteza zaloena na sledovaacuteniacute pohybu cen v historii, pak je jasneacute, e hlavniacutem pracovniacutem naacutestrojem tradera je GRAF. Nejznaacutemjscaroniacutemi a nejpouiacutevanjscaroniacutemi grafy jsou aacuterkovyacute graf a sviacutekovyacute graf. V klasickeacutem aacuterkoveacutem grafu nalezneme mnostviacute aacuterek ilustrujiacuteciacutech nabiacutedku a poptaacutevku. Kadaacute aacuterka je charakterizovaacutena 4 cenami: OPEN, HIGH, LOW a CLOSE. Vzdaacutelenost mezi HIGH a LOW cenou, iacutekaacuteme RANGE, neboli rozsah. 33 34 Vzaacutejemneacute porovnaacuteniacute tchto 5 hodnot slouiacute k ureniacute pravdpodobnosti pohybu cen v budoucnu a mnoho soukromyacutech obchodniacutek pouiacutevaacute analyacutezu jednotlivyacutech aacuterek k velmi lukrativniacutemu obchodovaacuteniacute. V kadeacute aacuterce je mnoho informaciacute a chytiacute obchodniacuteci toho vyuiacutevajiacute k tvorb rznyacutech obchodniacutech strategiiacute a metod. OPEN Oteviacuteraciacute cena, za kterou se nakupujiacute a prodaacutevajiacute mnoveacute paacutery na zaaacutetku obchodniacuteho dne, popiacutepad asoveacuteho uacuteseku, kteryacute danaacute aacuterka znaacutezoruje. HIGH - Nejvyscaronscaroniacute cena, kterou kupci bhem dne dosaacutehli. Tato hodnota neniacute a zase tak zajiacutemavaacute jako OPEN nebo CLOSE ceny, nicmeacuten pokud bude HIGH cena v daneacutem asoveacutem obdobiacute stejn vysoko jako CLOSE, znaiacute to velkou odhodlanost kupc k ziacuteskaacuteniacute daneacute mny za jakoukoliv cenu. Tiacutem paacutedem takeacute meme poiacutetat s tiacutem, e ceny porostou vyacutescarone i v dalscaroniacutem obchodniacutem obdobiacute. LOW - Nejniscaroniacute cena, kterou prodejci bhem dne dosaacutehli. Stejn jako HIGH neniacute ani LOW cena piacuteliscaron zajiacutemavaacute, pokud ovscaronem neniacute shodnaacute s CLOSE cenou. V tomto piacutepad se jednaacute o velmi negativniacute den a je velkaacute pravdpodobnost, e naacutesledujiacuteciacute den budou ceny pokraovat ve vyacuterazneacutem poklesu. CLOSE Zaviacuteraciacute cena. 34 35 Ukaacutezka aacuterkoveacuteho grafu Ukaacutezka sviacutekoveacuteho grafu 35 36 Sviacutekoveacute grafy vznikly v 17. stoletiacute v Japonsku jako pomcka pi obchodovaacuteniacute ryacutee. Tlo sviacuteky, kteraacute maacute close vyacutescarone ne open maacute odliscaronnou barvu (vtscaroninou biacutelou nebo zelenou) od sviacuteky, kteraacute maacute close niacutee ne open (ta byacutevaacute vtscaroninou ernaacute nebo ervenaacute). Pro kadeacuteho tradera je prvoadyacutem uacutekolem zjistit a identifikovat TREND. Protoe jak u bylo eeno, trend je mj piacutetel. A obchody uskutenneacute ve smru trendu byacutevajiacute s velkou pravdpodobnostiacute uacutespscaronneacute. Trendoveacute aacutery jsou zaacutekladniacutem stavebniacutem kamenem pi ureniacute siacutely a smru trendu. Dalscaroniacutem dleityacutem pojmem technickeacute analyacutezy je SUPPORT a REZISTENCE. Zajiacutemavostiacute je, e mnohdy, kdy trh projde rezistenciacute, tak ta se potom naacutesledn stane supportem. A daacutele, iacutem viacutecekraacutet trh otestuje support nebo rezistenci bez proraeniacute, tiacutem silnjscaroniacute je oblast supportu nebo rezistence. 36 37 Dleiteacute grafickeacute vzory: dlouhodobyacutem sledovaacuteniacutem graf a pohyb cen, zjistili obchodniacuteci, e nktereacute grafickeacute obrazce se v grafech opakujiacute a e je moneacute toho vyuiacutet pro vytvoeniacute profitu. Jednalo se o naacutesledujiacuteciacute vzory: symetrickeacute trojuacutehelniacuteky vzestupneacute trojuacutehelniacuteky sestupneacute trojuacutehelniacuteky dvojityacute vrchol dvojiteacute dno hlava a ramena pi hledaacuteniacute vhodnyacutech piacuteleitostiacute pro vstup do obchodu, ale takeacute vyacutestup z obchodu naacutem tyto grafickeacute vzory mohou pomoci spraacutevn urit a naasovat vstup do trhu. 37 38 FIBONACCI Leonardo Fibonacci byl velkyacute italskyacute matematik, kteryacute il ve 13. stoletiacute a kteryacute poprveacute zpozoroval jisteacute pomry iacuteselnyacutech ad, ktereacute jsou povaovaacuteny za popisovaacuteniacute pirozenyacutech pomr vciacute ve vesmiacuteru a takteacute i cenovyacutech ad. Fibonacciho ada iacutesel: 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89, 144, 233, iacutesla jsou vdy soutem dvou iacutesel pedchoziacutech. Ve forexu se hodn pouiacutevajiacute Fibonacciho podiacuteloveacute ukazatele k odhadu ciacutel pro body vyacutestupu z obchodu. Jak se odvozujiacute tyto podiacuteloveacute ukazatele: Vezmme 4 po sob jdouciacute Fibonacciho iacutesla nap. 13, 21, 34,55 vydleniacutem jednoho iacutesla druhyacutem dostaneme podiacuteloveacute ukazatele: 13/21 (61.8) 34/21 (161.8) 21/55 (38.2) 34/55 (61.8) 55/34 (161.8) 13/34 (38.2) 1.27 Pi obchodovaacuteniacute Forex trhu jsou tyto kliacuteoveacute Fibonnacihouacuterovn. Fibonacciretracementlevels (Fibonacciho uacuterovn zptnyacutech pohyb) a mnoheacute dalscaroniacute Fibonacciho ukazatele najdete v kadeacutem SW pouiacutevaneacutem pro technickou analyacutezu. Velmi mnoho obchodniacutek tyto uacuterovn aktivn pouiacutevaacute, a proto jsou teacutem nepostradatelnyacutem standardem. 38 39 DLEITEacute INDIKAacuteTORY A UKAZATELE Klouzaveacute prmry dleityacute, jednoduchyacute ukazatel, pouiacutevanyacute hlavn pro identifikaci trendu, predikci budouciacute ceny a stanoveniacute vhodneacuteho okamiku pro vstup do obchodu. Bollinger paacutesma se pouiacutevajiacute k ureniacute volatility trhu MACD indikaacutetor pro identifikaci klouzavyacutech prmr, ktereacute naznaujiacute novyacute trend Stochastic indikaacutetor, kteryacute naacutem pomaacutehaacute urit, kdy je trh pekoupenyacute nebo peprodanyacute RSI index relativniacute siacutely, podobnyacute indikaacutetor jako stochastic WilliamsR takeacute indikaacutetor pro ureniacute pekoupeneacute a pedprodaneacute oblasti Pivot points slouiacute k identifikaci dleityacutech support a rezistanciacute ElliotWaves Ralf Nelson Elliot vypracoval vlnovou teorii trendujiacuteciacuteho trhu 39 40 Technickaacute analyacuteza je oblastiacute, o ktereacute ji bylo napsaacuteno mnoho informaciacute. Pedchoziacute text se jen otel o malyacute zlomek ze zaacuteklad teacuteto exaktniacute vdy. Pesto pokud byste se raacutedi komplexn zorientovali v teacuteto oblasti, je zde praacutev pro vaacutes pipravena kniha Ludviacuteka Turka Manuaacutel technickeacute analyacutezy takeacute je moneacute dozvdt se nco viacutec o TA zde Co iacuteci na zaacutevr Technickaacute analyacuteza je nediacutelnou souaacutestiacute kadodenniacuteho tvrdeacuteho chleba obchodniacuteka FOREXu. Je to oblast, kteraacute se daacute studovat dlouheacute roky a bez jejiacuteho pochopeniacute se trader nepohne z miacutesta. TA ale neniacute samospasitelnaacute, tzn. pokud ji pochopiacutete, ale neumiacutete ji pouiacutet v praxi, nikdy vaacutem nevraacutetiacute to, co jste jiacute vnovali. Pokud ale budete trpliv testovat ziacuteskaneacute poznatky a uit se je aplikovat do ivyacutech obchod, pak teprve zanete objevovat jejiacute skryteacute kouzlo. V piacutescarontiacute kapitole se podiacutevaacuteme na asoveacute raacutemce vhodneacute pro obchodovaacuteniacute. 40 41 9. Obchodniacute asoveacute raacutemce Co je to obchodniacute asovyacute raacutemec A na jakeacutem asoveacutem raacutemci bych ml obchodovat Jakeacute jsou vyacutehody a nevyacutehody jednotlivyacutech typ asovyacutech raacutemc Volba asoveacuteho raacutemce je vdy kompromisem. V kadeacutem piacutepad je aacutedouciacute sledovat viacutece raacutemc dohromady. Ziacuteskaacutevaacuteme tak komplexnjscaroniacute pehled o chovaacuteniacute a smovaacuteniacute trhu. A meme leacutepe vyhodnotit pichaacutezejiacuteciacute obchodniacute signaacutely. asovyacute raacutemec je zjednoduscaronen eeno asovaacute deacutelka jedneacute sviacuteky (aacuterky) na grafu. To znamenaacute, e pokud jedna sviacuteka na grafu pedstavuje 1 minutu, potom obchodujeme v asoveacutem raacutemci 1 minuty. Nejobvyklejscaroniacute asoveacute raacutemce jsou tyto: 1 minuta M 1 5 minut M 5 15 minut M minut M 30 1 hodina H 1 4 hodiny H 4 1 den D 1 1 tyacuteden W 1 1 msiacutec MN Scaronpatnaacute volba asoveacuteho raacutemce byacutevaacute zpravidla jednou z piacutein neuacutespchu, v lepscaroniacutem piacutepad nenaplnnyacutech pedstav obchodniacutek. Proto je aacutedouciacute vnovat tomuto teacutematu dostatenou pozornost. Pro novaacuteky v tradingu existujiacute dva zaacutekladniacute hnaciacute motory. Prvniacute je touha po rychleacutem zbohatnutiacute a druhyacute je utkvlaacute pedstava, e musiacutem byacutet neustaacutele v trhu pokud chci rychle zbohatnout. Z toho dvodu si velmi asto voliacute maleacute asoveacute raacutemce, ktereacute umoujiacute velmi asto obchodovat s relativn malyacutem rizikem. Nejmenscaroniacute asovyacute raacutemec ale neniacute vdy to optimaacutelniacute pro zaiacutenajiacuteciacute tradery. 41 42 Jak ale poznat, kteryacute asovyacute raacutemec maacutem obchodovat zrovna jaacute V prvniacute ad je poteba uvdomit si, e se pi obchodovaacuteniacute musiacutem ciacutetit dobe. Pamatujte si, e otaacutezka asoveacuteho raacutemce je velmi subjektivniacute a tam, kde se jeden ciacutetiacute dobe, to druheacutemu nemusiacute vbec vyhovovat. Pro jednoho je asovyacute raacutemec H 1 velmi rychlyacute a pro druheacuteho piacuteliscaron pomalyacute. Obchodniacute asoveacute raacutemce se dliacute na 3 typy: dlouhodobeacute kraacutetkodobeacute nebo swing intradenniacute Analyacuteza jednotlivyacutech typ je v tabulce na dalscaroniacute stran 42 43 Z uvedeneacute tabulky je patrneacute, e volba vhodneacuteho asoveacuteho raacutemce je mj. otaacutezkou kompromisu mezi monostiacute (ochotou) traacutevit u poiacutetae 16 hodin denn a vyacutescaroniacute vascaroneho kapitaacutelu. iacutem menscaroniacute asovyacute raacutemec, tiacutem viacutece asu musiacutete vnovat sledovaacuteniacute graf, tiacutem viacutece psychickeacuteho a duscaronevniacuteho naptiacute, tiacutem viacutece obchod a to i tch neuacutespscaronnyacutech, za cenu relativn malyacutech STOP LOSS, ale takeacute relativn malyacutech zisk. Je poctiveacute si takeacute iacuteci, e iacutem menscaroniacute je obchodniacute asovyacute raacutemec, tiacutem vtscaroniacute vaacutehu majiacute pro nascarone obchody takeacute SPREADY. Naopak iacutem vtscaroniacute asovyacute raacutemec si zvoliacutete, tiacutem meacuten asu straacuteviacutete u graf, ale o to vtscaroniacute uacuteet budete potebovat pro vascarone obchody. 43 44 Osobn Vaacutem doporuuji vyzkouscaronejte si vscaronechny obchodniacute asoveacute raacutemce, abyste zjistili, kteryacute vaacutem nejleacutepe vyhovuje z hlediska vascaroniacute psychiky, ale takeacute z hlediska velikosti pedpoklaacutedanyacutech pohyb trhu, potamo vyacutescaronky riskovaneacute aacutesti vascaroneho uacutetu. asem zjistiacutete, e akoliv obchodujete napiacuteklad asovyacute raacutemec H 1, pesto sledujete jescaront H 4 a D 1. Je dobreacute a uacuteelneacute sledovat viacutece raacutemc najednou - miacutet pehled o tom, co dlaacute a jak se chovaacute trh na vyscaronscaroniacutech raacutemciacutech, ne zrovna obchodujeme. Pome naacutem to miacutet lepscaroniacute pehled o chovaacuteniacute trhu jako celku a takeacute budeme schopni leacutepe vyhodnotit pichaacutezejiacuteciacute obchodniacute signaacutely. Nyniacute je as se podiacutevaacutet na money management. 10. Money management - iacutezeniacute rizik Nudnaacute statistika a jednoduchaacute matematika je kliacuteem k uacutespscaronneacutemu obchodovaacuteniacute. Objasniacuteme si hlavniacute uacutekoly MONEY MANAGEMENTU. Podiacutevaacuteme se podrobn, jak velkeacute riziko meme podstoupit a pro. Kolik musiacuteme vydlat po nkolika ztraacutetovyacutech obchodech, abychom se opt dostali na pvodniacute vyacutescaroni kapitaacutelu. Zjistiacuteme, e se daacute vydlat i kdy maacuteme malou uacutespscaronnost obchod. Jednou z nejdleitjscaroniacutech aacutestiacute ebooku o FOREXu a obchodovaacuteniacute na burze obecn je praacutev money management neboli iacutezeniacute penz. A je to praacutev jednoduchaacute matematika a statistika, na zaacuteklad ktereacute zjistiacuteme co je a co neniacute bezpeneacute pro nascarone obchodovaacuteniacute. Statistika nuda je maacute vscaronak cenneacute uacutedaje znaacutemyacute slogan jescaront znaacutemjscaroniacute piacutesniky kolik pravdy vscaronak v sob skryacutevaacute zvlaacutescarone pro tradery. Je statisticky dokaacutezaacuteno, e pokud obchodujeme bez money managementu tak HAZARDUJEME se svyacutemi penzi. 44 45 Dleiteacute termiacuteny z pohledu MM: drawdown pokles kapitaacutelu (ztraacuteta) risk/reward ratio RRR pomr risk/zisk risk na jeden obchod Co je uacutekolem money managementu (MM) 1. zajistit peitiacute 2. zajistit maleacute ztraacutety 3. zajistit stabilniacute zisky ad 1 peitiacute zajistiacuteme jednoduscarone tak, e nebudeme riskovat celyacute kapitaacutel na jeden obchod, jescaront leacutepe, uriacuteme si, e budeme riskovat pouze uriteacute procento kapitaacutelu tak aby naacutes neohrozila ani hrzostrascaronnaacute seacuterie ztraacutet jdouciacute za sebou (DRAWDOWN). Zaacuteleiacute jen na vaacutes, jakeacute procento kapitaacutelu si uriacutete pro sveacute ztraacutetoveacute obchody. Profesionaacuteloveacute hovoiacute o tom, e riskujiacute na jeden obchod 2-3 celkoveacuteho kapitaacutelu. Zdaacute se vaacutem to maacutelo O. K. mete riskovat i viacutece, teba 10, ale pojme se spolen podiacutevat na pehlednou tabulku, kde meme vidt rozdiacutel mezi riskem 2 a 10 kapitaacutelu, pi vyacutescaroni uacutetu 10,000 a hrzostrascaronneacute seacuterii 16ti ztraacutet. 45 46 Vscaronimnte si, e pokud riskujeme 10 z uacutetu tak ji po seacuterii sedmi ztraacutetovyacutech obchod jsme na 50 pvodniacute vyacutescarone nascaroneho uacutetu a po 16ti ztraacutetaacutech jdouciacutech za sebou jsme de facto na nule. Pokud riskujeme 2 kapitaacutelu na kadyacute obchod, tak i po 16ti ztraacutetaacutech budeme na 75 pvodniacute vyacutescarone uacutetu. Samozejm, e asi nebudeme obchodovat systeacutem, kteryacute by naacutem nadlil 16 ztraacutet jdouciacutech za sebou. Ale pro ilustraci je to nanejvyacutescaron vhodnyacute piacuteklad. Proto si zapamatujme: MM naacutes MUSIacute ochraacutenit ped krachem. Tragedie vyacutescarone uvedeneacute tabulky nespoiacutevaacute v samotneacute skutenosti ztraacutety uacutetu po 16ti ztraacutetaacutech, ale v tom, e s kadou dalscaroniacute ztraacutetou je tscaroniacute a tscaroniacute zhodnotit zbytek kapitaacutelu na pvodniacutech 100. Podiacutevejme se na dalscaroniacute tabulku, kteraacute naacutem to jasn dokazuje. 46 47 V piacutepad, e ztratiacuteme 50 kapitaacutelu, musiacuteme zhodnotit zbytek 100, abychom se dostali na pvodniacute vyacutescaroni kapitaacutelu. V piacutepad, e ztratiacuteme 90 kapitaacutelu, musiacuteme zbylyacute kapitaacutel zhodnotit 900 (. ), abychom se dostali na pvodniacute vyacutescaroni kapitaacutelu. Je to jednoduchaacute matematika. UacuteKOLEM MONEY MANAGEMENTU JE OCHRAacuteNIT VAacuteScaron KAPITAacuteL. Nikdy neriskujte viacutece ne 3 vascaroneho uacutetu. Tiacutem takeacute zajiscaronujete maleacute ztraacutety, co je druhyacutem uacutekolem MM. Jak vidiacuteme, vscaronechny uacutekoly MM jdou ruku v ruce. Dalscaroniacutem uacutekolem MM je stabilizovat, popiacutepad zvyscaronovat zisky. Zjednoduscaronen eeno to jde tak, e obchodujetesysteacutem, kdy maacutete monost vydlat nap. 3x viacutece ne riskujete. Potom obchodujete s tzv. RRR 3:1. Pokud vaacutescaron risk je nap. 500 a vascarone zisky 1,500 staiacute vaacutem systeacutem s uacutespscaronnostiacute 50, abyste solidn vydlaacutevali. Opt se pojme podiacutevat na tabulku. 47 48 Vidiacuteme, e v tomto piacutepad po 10 obchodech s uacutespscaronnostiacute 50 meme dosaacutehnout zisk 5,000. Kdykoliv obchodujeme s dobryacutem pomrem RRR, jsou nascarone scaronance na zisk mnohem vtscaroniacute, i kdy maacuteme niscaroniacute procento uacutespscaronnyacutech obchod. Chtjte bohatnout pomalu. Ztraacutety pichaacutezejiacute rychle a niiacute naacutes, ale zisky se kumulujiacute pomalu. Je poteba to miacutet neustaacutele na zeteli a logicky uvaovat. Zaacutekladem je neriskovat viacutece ne si mohu dovolit a zaacuterove se snait miacutet systeacutem s co nejvtscaroniacute uacutespscaronnostiacute a co nejlepscaroniacutem RRR. Pi tom vscaronem si zachovat chladnou hlavu a selskyacute rozum. Te, kdy znaacuteme zaacuteklady money managementu, podiacutevaacuteme se na navyscaronovaacuteniacute obchod. 11. Money management - navyscaronovaacuteniacute pozic Positionsizing neboli navyscaronovaacuteniacute pozic, je neoddlitelnou souaacutestiacute money managementu. Existujiacute rzneacute zpsoby naacutehledu na tuto problematiku a takeacute rzneacute teorie. Pravdou vscaronak zstaacutevaacute, e v koneneacutem dsledku je to zaacuteleitost subjektivniacute a velmi individuaacutelniacute. Kadyacute lovk maacute jineacute chaacutepaacuteniacute rizika a tudiacute kadyacute pohled a kadaacute teorie musiacute nutn projiacutet testem individuality jednotlivce, ne si ekne: TO JE ONO V minuleacute kapitole jsme se zabyacutevali problematikou money managementu (MM). Nediacutelnou souaacutestiacute MM je takeacute position-sizing (PS). ekli jsme si o hlavniacutech uacutekolech MM, z nich nejdleitjscaroniacutem je zajistit peitiacute. Pokud ale mluviacuteme o MM z pohledu PS, je zde uacutekol zcela jinyacute a to sofistikovanyacutemi metodami zajistit maximaacutelniacute rst kapitaacutelu (v teoretickeacute rovin me jiacutet o naacuterst geometrickou adou) pi dodreniacute zaacutekladniacutech pravidel MM, tzn. peiacutet. Jestlie maacuteme systeacutem s dobryacutem pomrem RRR, a dobryacutem procentem uacutespscaronnosti, tak potom kvalitniacutem PS meme dosaacutehnout neuvitelnyacutech vyacutesledk. PS je ovscaronem dvousenaacute zbra, a pokud ji scaronpatn uchopiacuteme, je to naacutescaron konec. Take bu naacutes vynese mezi hvzdy, nebo naacutes pohbiacute zaiva. Meme ho pirovnat k turbodmychadlu u kvalitniacuteho motoru v uriteacutem okamiku navyscaronuje rapidn jeho vyacutekon. Zjednoduscaronen eeno, PS naacutem udaacutevaacute, jestli maacuteme obchodovat viacutece, i meacuten kontrakt, za danyacutech okolnostiacute, popiacutepad kolik vbec kontrakt 48 49 maacuteme obchodovat. Kdy pidat, kdy ubrat, atd. Existuje mnoho piacutestup a takeacute mnoho rznyacutech teoriiacute. Podiacutevejme se na nktereacute z nich: metoda pevn stanoveneacuteho potu kontrakt metoda fixniacute investovaneacute aacutestky metoda investovaacuteniacute uriteacuteho kapitaacutelu metoda Optimal f metoda Secure f metoda Kelly f Metoda pevn stanoveneacuteho potu kontrakt je zaacutekladniacutem modelem, kteryacute de facto neescaroniacute monost naacuterstu kapitaacutelu. Vstupuje se konstantniacutem potem kontrakt bez ohledu na velikost uacutetu. Metoda fixniacute investovaneacute aacutestky bez ohledu na velikost uacutetu se investuje staacutele stejnaacute suma. Napiacuteklad 1,000 v piacutepad, e zaacuteloha na pozici bude init 100, budete investovat do 10ti kontrakt. Tato metoda takeacute nijak neescaroniacute dalscaroniacute monost rstu kapitaacutelu 49 50 Metoda investovaacuteniacute uriteacuteho kapitaacutelu pro investice se pouije vdy daneacute celkoveacute vyacutescarone kapitaacutelu. Toto procento si trader uriacute saacutem dle svyacutech monostiacute a psychologickyacutech pedpoklad. iacutem vyscaronscaroniacute procento, tiacutem vyscaronscaroniacute potencionaacutelniacute zisk, ale tiacutem takeacute vyscaronscaroniacute risk. VZOREC: poet kontrakt vyacutescarone kapitaacutelu investovaneacute / poadavek na margin Piacuteklad: vyacutescarone kapitaacutelu 10,000 investovaneacute 10 poadavek na margin 100 poet kontrakt 10,000 10 / 100 10 Metoda Optimal f optimaacutelniacute fixniacute podiacutel metoda odhaduje optimaacutelniacute risku pouiacutevaacute k tomu promnnou optimal f, kteraacute se me liscaronit pro kadyacute obchod. vzorec: poet kontrakt (optimal f souasnaacute vyacutescarone kapitaacutelu / poaacuteteniacute risk na poet kontrakt) / cena kontraktu kde poaacuteteniacute risk maximaacutelniacute ztraacuteta v obchod v nevyacutehodou teacuteto metody je, e vaacutem dovoliacute riskovat a 25 kapitaacutelu, co je v piacutepad vtscaroniny trader viacutece ne smrtiacuteciacute zbra. Metoda Secure f navazuje na metodu Optimal f a snaiacute se pekonat jejiacute velkeacute propady kapitaacutelu, speciaacutelniacutem limitem maximaacuteln piacutepustneacuteho propadu. Secure f escaroniacute uacutekol jak zajistit maximaacutelniacute istyacute zisk pod podmiacutenkou, e maximaacutelniacute propad kapitaacutelu (drawdown) bude menscaroniacute ne maximaacutelniacute dovolenyacute definovanyacute propad kapitaacutelu. vzorec: poet kontrakt (secure f souasnaacute vyacutescarone kapitaacutelu / poaacuteteniacute risk na poet kontrakt) / cena kontraktu kde poaacuteteniacute risk maximaacutelniacute ztraacuteta v obchod v 50 51 Je to vylepscaronenaacute metoda Optimal f, kteraacute vscaronak staacutele vykazuje velmi vysokeacute procento riskovaneacuteho kapitaacutelu. Metoda Kelly f Tato metoda, ponkud pokroilejscaroniacute definuje optimaacutelniacute procento risku naacutesledovn: f (bp q)/b kde b pomr uacutespscaronnyacutech obchod k neuacutespscaronnyacutem nap. zisky jsou 1.5 vyscaronscaroniacute ne ztraacutety p uacutespscaronnost systeacutemu, nap 52 q 1 - p nap: f ( ) / 1.5) 0.2 tj. 20 vzorec: poet kontrakt (Kelly f souasnaacute vyacutescarone kapitaacutelu / poaacuteteniacute risk na poet kontrakt) / cena kontraktu kde poaacuteteniacute risk maximaacutelniacute ztraacuteta v obchod v Staacutele dost odvaacutenaacute metoda pro risk kapitaacutelu. LarryWilliams pouiacutevaacute pro sveacute obchody metodu odvozenou praacutev z Kellyho rovnice, kterou si pizpsobil pro sveacute poteby: mnostviacute kontrakt pro dalscaroniacute obchod (zstatek uacutetu procento risku) / nejvtscaroniacute ztraacuteta v minulosti. Naviacutec doporuuje, aby si miacuternjscaroniacute povahy volili procento risku okolo 5, odvaacutenjscaroniacute jedinci 10-12, povahy jako Larry 15-18 a dobrodruzi 20 a viacutece. 51Vyuit korelac na devizovm trhu FOREX 1 Jihoeskaacute univerzita v eskyacutech Budjoviciacutech Ekonomickaacute fakulta Katedra matematiky a informatiky Bakalaacuteskaacute praacutece Vyuitiacute korelaciacute na devizoveacutem trhu FOREX Vypracoval: Jakub Giertl Vedouciacute: RNDr. Jana Klicnarovaacute Ph. D. eskeacute Budjovice 2014 5 Prohlascaronuji, e svoji bakalaacuteskou praacuteci jsem vypracoval samostatn pouze s pouitiacutem pramen a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury. Prohlascaronuji, e v souladu s 47 zaacutekona . 111/1998 Sb. v platneacutem znniacute souhlasiacutem se zveejnniacutem sveacute bakalaacuteskeacute/diplomoveacute praacutece, a to v nezkraacuteceneacute podob/v uacuteprav vznikleacute vypuscarontniacutem vyznaenyacutech aacutestiacute archivovanyacutech Ekonomickou fakultou - elektronickou cestou ve veejn piacutestupneacute aacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihoeskou univerzitou v eskyacutech Budjoviciacutech na jejiacutech internetovyacutech straacutenkaacutech, a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikaniacute praacutece. Souhlasiacutem daacutele s tiacutem, aby touteacute elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona . 111/1998 Sb. zveejnny posudky scaronkolitele a oponent praacutece i zaacuteznam o prbhu a vyacutesledku obhajoby kvalifikaniacute praacutece. Rovn souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikaniacute praacutece s databaacuteziacute kvalifikaniacutech praciacute Theses. cz provozovanou Naacuterodniacutem registrem vysokoscaronkolskyacutech kvalifikaniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutet Jakub Giertl 6 Raacuted bych se zde podkoval vedouciacute bakalaacuteskeacute praacutece RNDr. Jan Klicnaroveacute Ph. D. za jejiacute cenneacute rady a odborneacute vedeniacute pi zpracovaacutevaniacute daneacute problematiky. 7 Obsah 1. Uacutevod Mnovyacute trh FOREX Historie Souasnost Finanniacute paacuteka Uacuteastnici trhu Mny a mnoveacute paacutery Hlavniacute mny Ostatniacute mny Mnoveacute paacutery Spread Obchodniacute hodiny Obchodniacute platforma Stop loss a Take profit Pokyn na vstup do pozice Technickaacute analyacuteza Typy graf Linie podpory a odporu Trend Technickeacute indikaacutetory Trendoveacute indikaacutetory Klouzaveacute prmry Oscilaacutetory Stochastic Indikaacutetory volatility Predikujiacuteciacute indikaacutetory Pivot points Fundamentaacutelniacute analyacuteza a Korelace Fundamentaacutelniacute analyacuteza Globaacutelniacute analyacuteza Diacuteliacute analyacuteza 8 4.2 Korelace Korelace na mnovyacutech paacuterech Praktickaacute aacutest Metodika Obchodniacute strategie Indikaacutetory Indikaacutetory pi korelaciacutech Vstup do pozice Zaveniacute pozice Backtest Vyacutesledky s vyuitiacutem korelaciacute Vyacutesledky bez vyuitiacute korelaciacute Shrnutiacute a vyhodnoceni acute vyacutesledk Zaacutevr I. Summary and keywords II. Seznam pouiteacute literatury III. Seznam obraacutezk a tabulek IV. Seznam piloh 9 1. Uacutevod Bakalaacuteskaacute praacutece se zabyacutevaacute obchodovaacuteniacutem na devizoveacutem trhu FOREX. Vyacuteznam mnovyacutech trh roste spolu s celosvtovou globalizaciacute. Tiacutem, jak se trh rozscaroniuje, se zvyscaronuje i poet brokerskyacutech spolenostiacute, ktereacute se snaiacute trh zpiacutestupnit pomociacute finanniacute paacuteky a sniovaacuteniacutem rznyacutech poplatk i menscaroniacutem investorm, kteryacutem pro obchodovaacuteniacute staiacute minimaacutelniacute obchodniacute kapitaacutel. Dvodem pro vyacutebr tohoto teacutematu byl osobniacute zaacutejem o svtoveacute dniacute a o obchodovaacuteniacute na devizovyacutech trziacutech, s iacutem je propojen i zaacutejem o technickou a fundamentaacutelniacute analyacutezu. Volba mezinaacuterodniacuteho devizoveacuteho trhu je z aacutesti podniacutecena jeho dobrou dostupnostiacute a vysokou likviditou. Ciacutelem teacuteto praacutece, je tedy otestovat, zdali je z dlouhodobjscaroniacuteho hlediska moneacute vyuiacutevat korelace mnovyacutech paacuteru spolehliv pro obchodovaacuteniacute na devizoveacutem trhu FOREX a jestli bude s vyuitiacutem korelaciacute zaznamenaacuten vtscaroniacute zisk a menscaroniacute chybovost vstup do pozic naproti testu bez vyuitiacute korelaciacute. K otestovaacuteniacute je pouita krom korelaciacute i technickaacute a fundamentaacutelniacute analyacuteza. V prvniacute aacutesti praacutece bude tenaacute napiacute kapitolami seznaacutemen s dleityacutemi oblastmi od poueniacute o samotneacutem devizoveacutem trhu, pes technickou a fundamentaacutelniacute analyacutezu a po korelace. V tchto kapitolaacutech je shrnuta vscaronechna teorie potebnaacute pro otestovaacuteniacute korelaciacute. Ve druheacute aacutesti praacutece je tenaacute nejdiacuteve seznaacutemen, jak bude test probiacutehat. Poteacute je popsaacutena strategie, pomociacute ktereacute jsou korelace otestovaacuteny. Naacutesledn jsou formulovaacuteny signaacutely potebneacute pro vstup a vyacutestup z pozic. Po teacute naacutesleduje nejdiacuteve test s vyuitiacutem korelaciacute, provaacutednyacute po dobu ty tyacutedn v reaacutelneacutem ase. Poteacute je proveden backtest na stejnyacutech datech bez vyuitiacute korelaciacute. Oba testy jsou provaacutedny pomociacute obchodniacute platformy pouiacutevaneacute k obchodovaacuteniacute na trhu FOREX. V zaacutevru praktickeacute aacutesti praacutece jsou vyhodnoceny vyacutesledky test, ktereacute jsou vzaacutejemn porovnaacuteny 10 2. Mnovyacute trh FOREX 2.1 Historie Zaacuteklad pro vznik mnoveacuteho trhu byl poloen ji ped 2000 lety v Jeruzaleacutem, kde se jako lokaacutelniacute mna pouiacuteval izraelskyacute scaronekel, ale dan byly placeny v iacutemskyacutech dinaacuterech, a tak smnaacuterniacuteci stanovili mezi mnami smnnyacute kurz.4 Trh s penzi, nazyacutevanyacute teacute FOREX (FOReign EXchange), vznikl jako takovyacute v roce 1973 spolu s ostatniacutemi kapitaacutelovyacutemi trhy jako napiacuteklad akciovyacute trh nebo trh opciacute.4 2.2 Souasnost Devizovyacute trh maacute charakter neburzovniacuteho trhu, tj. OTC trhu (over the counter market), co znamenaacute, e obchodovaacuteniacute neprobiacutehaacute pod zaacutescarontitou njakeacute instituce. Vtscaroninou je obchod realizovaacuten pomociacute internetu nebo telefonu. Jde o nejviacutece globalizovanou formu mezinaacuterodniacuteho trhu. Transakce tu uzaviacuterajiacute obchodniacute a centraacutelniacute banky, brokerskeacute spolenosti, spekulanti, investoi a dalscaroniacute. V souasnosti je FOREX nejvtscaroniacutem a nejlikvidnjscaroniacutem finanniacutem trhem na svt. Na rozdiacutel od jinyacutech trh je oteven 24 hodin denn od nedlniacuteho veera do paacuteteniacuteho veera a jeho denniacute obrat se pohybuje okolo 5 bilion americkyacutech dolar, piem obrat na NYSE (newyorkskaacute burza akcii) se pohybuje kolem 22,4 miliardy dolar a na Londyacutenskeacute burze kolem 7,2 miliardy dolar za den.20 Na trhu mou uacuteastniacuteci diacuteky paacutece (leverage) a zavedeniacutem mini uacutet zaiacutet obchodovat ji od 100 americkyacutech dolar.4 2.3 Finanniacute paacuteka Finanniacute paacuteka umouje obchodovat vtscaroniacute aacutestky s menscaroniacutem obnosem kapitaacutelu. Obchody jsou zajiscaronovaacuteny pes marovyacute uacuteet (margin account). Za pjku ruiacute vascarone poaacuteteniacute mare, kteraacute je zaacutevislaacute jak na podmiacutenkaacutech brokera, tak na velikosti paacuteky. Paacuteka me byacutet a 2000:1, co znamenaacute, e investor me obchodovat s kapitaacutelem a 2000 kraacutet vtscaroniacutem ne je jeho mare, z eho mohou plynout vysokeacute zisky ale i ztraacutety.422 - 4 - 11 2.4 Uacuteastnici trhu Hlavniacutemi subjekty na trhu jsou centraacutelniacute a obchodniacute banky, od kteryacutech pochaacuteziacute nejvtscaroniacute podiacutel penz na trhu. Velkeacute mezinaacuterodniacute banky se povaujiacute za tzv. MARKET MAKERS neboli tvrce trhu. Jsou to napiacuteklad Citigroup, HSBC, JP Morgan Chase. Dalscaroniacute skupinou jsou ZAacuteKAZNIacuteCI, do ktereacute patiacute rzneacute investiniacute fondy, finanniacute instituce a mezinaacuterodniacute spolenosti. Posledniacute skupinou jsou MAKLEacuteI, co jsou ve skutenosti makleacuteskeacute spolenosti, pes ktereacute me obchodovat kdokoliv od spekulant a po dlouhodobeacute investory. Vscaronichni ale majiacute stejnyacute ciacutel a to zisk.4 2.5 Mny a mnoveacute paacutery Ciacutelem obchodovaacuteni je pedpoviacutedat rst nebo pokles rznyacutech mnovyacutech paacuter. Obchodniacutek spekuluje o posiacuteleniacute nebo oslabeniacute jedneacute mny na uacutekor druheacute mny z mnoveacuteho paacuteru, v em mu napomaacutehaacute znalost jednotlivyacutech mn a jejich ekonomickyacutech situaciacute. 24 Hlavniacute mny Americkyacute dolar Americkyacute dolar je hlavniacute svtovaacute mna. Pouiacutevaacute se takeacute jako univerzaacutelniacute miacutetko pro ohodnoceniacute jineacute mny na trhu FOREX. Viacutece jak 89 mn se obchoduje proti dolaru. Euro Euro vzniklo v roce 1999 a maacute silnou mezinaacuterodniacute podporu od len EU. Je ovlivnno rozdiacutelnyacutem rstem ekonomik a nezamstnanostiacute. Spolen s dolarem tvoiacute nejviacutece obchodovanyacute mnovyacute paacuter na FOREXu. Japonskyacute jen Japonskyacute jen je tetiacute nejastji obchodovanou mnou na FOREXu. Je velmi citlivyacute na uacutespchy Nikkei indexu, chovaacuteniacute japonskeacuteho trhu s cennyacutemi papiacutery a trhu s nemovitostmi. Britskaacute libra Britskaacute libra je obchodovaacutena hlavn proti dolaru a euru. Silnyacute vliv na vyacutevoj kurzu maacute krom zmn inflace i stabilita eurozoacuteny a jejiacutech staacutet 12 Scaronvyacutecarskyacute frank Scaronvyacutecarskyacute frank je jedinou mnou z hlavniacutech evropskyacutech zemiacute, kteraacute nepatiacute do evropskeacute mnoveacute unie ani mezi zem G-7. Jejiacute ekonomickeacute vztahy jsou uacutezce propojeny s Nmeckem, a proto obvykle reaguje na nejistoty eurozoacuteny. Je ale stabilnjscaroniacute.24 Ostatniacute mny Mezi mny s menscaroniacutem objemem obchodovaacuteniacute a likviditou patiacute napiacuteklad kanadskyacute, australskyacute, novozeacutelandskyacute dolar a severskeacute mny jako scaronveacutedskaacute nebo norskaacute koruna. Mny jako eskaacute koruna, maarskyacute forint nebo singapurskyacute dolar, o ktereacute je niacutezkyacute zaacutejem obchodovaacuteniacute, jsou pojmenovaacuteny jako exotickeacute mny.4 Mnoveacute paacutery Mnovyacute paacuter jako takovyacute se sklaacutedaacute z mny BAZICKEacute/DENOMINANIacute, piem denominaniacute mna naacutem udaacutevaacute, kolik jejiacutech jednotek potebujeme na naacutekup jedneacute jednotky bazickeacute mny. EUR/USD Nejobchodovanjscaroniacute mnovyacute paacuter na FOREXu. Prmrnaacute denniacute volatilita se pohybuje kolem 88 pip. EUR/JPY Tento mnovyacute paacuter je asto korelovaacuten s euro-dolarem, ale taky s dolarem-jenem. Prmrnaacute denniacute volatilita se pohybuje kolem 130 pip. USD/JPY Druhyacute nejobchodovanjscaroniacute mnovyacute paacuter. Prmrnaacute denniacute volatilita se pohybuje kolem 97 pip. GBP/USD Prmrnaacute denniacute volatilita se pohybuje kolem 106 pip. Jednotka Pip Pip neboli Percentage in point je bod nebo jednotka, kteraacute vyjaduje zmnu ceny na mnoveacutem paacuteru. Zmniacute-li se cena EUR/USD z na. tak se cena zmniacute o 20 pip. V pipech se vyjaduje napiacuteklad i spread.2435 - 6 - 13 2.5.4 Spread Kurzy mnovyacutech paacuter se udaacutevajiacute ve tvaru dvou iacutesel (nap ). Prvniacute iacuteslo znamenaacute BID, neboli cenu, za kterou je moneacute mnovyacute paacuter prodat, a druheacute iacuteslo je ASK, tedy cena, za kterou je moneacute mnovyacute paacuter nakoupit. Rozdiacutel mezi tmito kurzy se nazyacutevaacute spread a je asto jedinyacutem ziskem brokera. Spread si udaacutevaacute kadyacute broker samostatn. Dliacute se na pevnyacute a volnyacute. Pevnyacute spread u podle naacutezvu znaiacute, e je nemnnyacute a rozdiacutel je za vscaronech okolnostiacute stejnyacute. Volnyacute spread je vtscaroninou niscaroniacute ne pevnyacute, ale mniacute se v zaacutevislosti na mnostviacute transakciacute. Vyacutescarone spreadu obvykle roste v dob vyhlascaronovaacuteniacute fundamentaacutelniacutech zpraacutev.21 2.6 Obchodniacute hodiny V tabulce .1 je znaacutezornno, pro se iacutekaacute e FOREX nikdy nespiacute. Tiacutem, jak se obchodniacute hodiny v jednotlivyacutech asovyacutech paacutesmech pekryacutevajiacute, je dosaeno nepetriteacuteho obchodniacuteho procesu. Tabulka .1: V tabulce jsou znaacutezornny otviacuteraciacute a zaviacuteraciacute hodiny svtovyacutech burz v letniacutem ase asovaacute zoacutena Open Close Sydney 23:00 08:00 Tokyo 01:00 10:00 London 09:00 17:00 New York 14:00 23:00 Zdroj:online cit Obchodniacute platforma MetaTrader4 je pravdpodobn nejpouiacutevanjscaroniacute technicko - analytickyacute software pouiacutevanyacute k obchodovaacuteniacute na FOREXu. Software je vtscaroninou moneacute staacutehnout zdarma na straacutenkaacutech broker. V platform je moneacute aplikovat strategie a indikaacutetory pro technickou analyacutezu mnovyacutech paacuter v rznyacutech timeframech neboli asovyacutech raacutemciacutech od 1 minuty pes hodiny a po dny a tyacutedny 14 Pohled na asovou adu mnoveacuteho paacuteru v rznyacutech timeframech me vyacuterazn pomoci k analyacuteze daneacuteho mnoveacuteho paacuteru.4 Stop loss a Take profit Na obchodniacutech platformaacutech je moneacute i nastaveniacute hranic Stop loss a Take profit (daacutele jenom SL a TP). Ob hranice slouiacute jako automatizovaneacute vyacutestupy z pozic. SL, neboli zastaveniacute ztraacutet, se pouiacutevaacute jako jedna z metod iacutezeniacute rizika a omezeniacute ztraacutety, kdy se vyacutevoj ceny nevyviacutejiacute podle nascaronich oekaacutevaacuteniacute. Udaacutevaacute, jakyacute je monyacute maximaacutelniacute pohyb ceny ztraacutetovyacutem, tedy opanyacutem smrem. Po dosaeniacute teacuteto hranice dojde k automatickeacutemu uzaveniacute pozice. TP, neboli realizovaacuteniacute zisku, je hranice pouiacutevanaacute v opanyacutech piacutepadech ne SL. Obchod se maacute automaticky ukonit po dosaeniacute naacutemi poadovaneacuteho zisku.4 Pokyn na vstup do pozice Pi obchodovaacuteniacute me obchodniacutek na FOREXu spekulovat na rst i pokles mnoveacuteho paacuteru. Pokud spekuluje nad rstem ceny mnoveacuteho paacuteru, provede pi vstupu do pozice pokyn BUY. Jestlie spekuluje nad poklesem ceny, provede pokyn SELL 15 3. Technickaacute analyacuteza Principy technickeacute analyacutezy jsou postaveny na desetileteacutem sledovaacuteniacute finanniacutech trh. Nejstarscaroniacute metoda nazyacutevanaacute Sviacutekoveacute formace byla vyvinuta na poaacutetku 18. stoletiacute v Asii, kde ji pouiacutevali k analyacuteze na ryacuteovyacutech trziacutech. Trhy se od teacute doby zmnily, ale zaacutekladneacute principy zstali stejneacute. Technickaacute analyacuteza vychaacuteziacute ze studie nabiacutedky a poptaacutevky, piem vyuiacutevaacute hlavn cenu a objemy obchod. Na trziacutech platiacute, e ceny jsou urovaacuteny zmnami psychologie davu. Finanniacute trhy odraacuteejiacute lidskou aktivitu a lideacute majiacute tendenci dlat stejneacute rozhodnutiacute. Vyacutechodiskem technickeacute analyacutezy je, e historie se opakuje, ceny se pohybujiacute v trendech a vescaronkeraacute data a informace jsou obsaeny v cen. Za novodobeacuteho zakladatele technickeacute analyacutezy je povaovaacuten Charles H. Dow, kteryacute aacutednou ucelenou teorii neformuloval, avscaronak ve svyacutech laacutenciacutech publikovanyacutech ve Wall Street Journal teoreticky shrnul zaacutekladniacute principy technickeacute analyacutezy. Postupem asu byly laacutenky jeho naacutesledovniacuteky shrnuty a pojmenovaacuteny jako Dow Theory, kteraacute vychaacuteziacute ze sedmi princip. Akcioveacute indexy konstruovaneacute jako prmr z uzaviacuteraciacutech kurz nkolika vybranyacutech akciiacute v sob zahrnujiacute vscaronechny relativniacute informace. Pohyby akciovyacutech kurz lze rozloit na ti zaacutekladniacute trendoveacute pohyby, kteryacutemi jsou primaacuterniacute, sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute trend. Budouciacute vyacutevoj kurzu je moneacute odvodit z minuleacute trniacute situace. Hlavniacute (primaacuterniacute) trendy obsahujiacute ti faacuteze. Akcioveacute indexy se musiacute navzaacutejem potvrzovat. Objemy obchod musiacute potvrzovat trend. Nastoupenyacute trend trvaacute a do doby, ne se objeviacute jasneacute signaacutely, e doscaronlo k jeho zmn. Charles Dow vychaacutezel z obchodovaacuteniacute na akciovyacutech trziacutech. Nascarontstiacute velmi podobneacute metody platiacute i na devizoveacute trhy 16 V dnescaronniacute dob se na rozdiacutel od minulosti celaacute technickaacute analyacuteza odehraacutevaacute za poiacutetaem pes obchodniacute platformy, kde se naacutem aktuaacutelniacute dniacute na trhu automaticky vykresluje v grafech, a na ktereacute pak meme aplikovat takovou analyacutezu, kteraacute naacutem nejviacutece vyhovuje za uacuteelem co nejpravdpodobnjscaroniacute prognoacutezy budouciacuteho vyacutevoje ceny. 346 3.1 Typy graf aacuterovyacute graf neboli line chart spojuje jednotliveacute koncoveacute ceny v daneacute asoveacute ad, co naacutem umouje vidt pohyb mnoveacuteho paacuteru. 4 Obraacutezek .1: Piacuteklad aacuteroveacuteho grafu EUR/USD Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4-10 - 17 aacuterkovyacute graf neboli bar chart je zakreslen pomociacute tiacute ar, piem kadaacute aacuterka je charakterizovaacutena njakou cenou. Jeden bar je vytvoen vdy za urityacute asovyacute raacutemec neboli timeframe od minuty pes hodiny po dny a tyacutedny. Vzdaacutelenost mezi nejvyscaronscaroniacute a nejniscaroniacute cenou se nazyacutevaacute rozsah. 4 Na obraacutezku .2 je znaacutezornn jeden bar s popsanyacutemi aacuterkami. Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu Malovaacuteniacute Obraacutezek .3: Piacuteklad aacuterkoveacuteho grafu EUR/USD Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader 18 Sviacutekovyacute graf neboli candlesticks chart poskytuje totoneacute informace jako aacuterkovyacute graf, pouze v trochu jineacutem grafickeacutem zobrazeniacute. Stiacuteny sviacuteky znaacutezorujiacute rozsah pohybu ceny, tj. rozdiacutel mezi nejvyscaronscaroniacute a nejniscaroniacute cenou. Tlo sviacuteky znaiacute rozsah mezi oteviacuteraciacute a zaviacuteraciacute cenou. Rostouciacute a klesajiacuteciacute sviacuteky jsou rozliscaroneneacute dle barvy tla, podle eho se pak daacute urit, kde je oteviacuteraciacute a kde zaviacuteraciacute cena. 4 Na obraacutezku . 4 je sviacuteka s ernou vyacuteplniacute klesajiacuteciacute, co znamenaacute, e oteviacuteraciacute cena je vyacutescaron ne zaviacuteraciacute cena. V obchodniacute platform si uivatel me zvolit barvy podle vlastniacuteho vyacutebru. Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu Malovaacuteniacute Obraacutezek .5: Piacuteklad sviacutekoveacuteho grafu EUR/USD Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4 19 3.2 Linie podpory a odporu Linie se projevujiacute jako hranice cenovyacutech formaciacute. Jsou to uacuterovn, kde se pohyby ceny smrem nahoru nebo dolu zastavujiacute. Linie odporu neboli ressistence znaiacute cenovou hladinu, pes kterou se rostouciacute cena uritou dobu neme dostat. Oznauje uacuterove, na ktereacute je dostaten velkaacute nabiacutedka na to, aby rst ceny na chviacuteli zastavila nebo dokonce pimla ke klesajiacuteciacutemu pohybu. Jakmile cena proraziacute linii odporu je velmi pravdpodobneacute, e se tato linie potom zmniacute na linii podpory neboli supportu. Tento jev funguje stejn i v opaneacutem piacutepad. 4 Obraacutezek .6: Piacuteklad zmny linii podpory a odporu na uacuterovni 1,3300 EUR/USD Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4 a Malovaacuteniacute Uacuteastniacuteci trhu majiacute tendenci si pamatovat pedchoziacute cenoveacute linie a asto jim piklaacutedajiacute velkyacute vyacuteznam. Vtscaroninou to byacutevajiacute tzv. psychologickeacute hranice, mezi ktereacute lze adit napiacuteklad iacutesla zakonenaacute nulou. U mnoveacuteho paacuteru EUR/USD se me jednat o hladiny kolem anebo Kivky liniiacute podpory a odporu, ktereacute nejsou vodorovneacute, se asto oznaujiacute i jako trendoveacute aacutery.4 20 3.3 Trend V technickeacute analyacuteze se rozliscaronujiacute ti druhy trend: Rostouciacute trend (tzv. byacuteiacute trh) nastaacutevaacute, pokud nejniscaroniacute a nejvyscaronscaroniacute dosahovaneacute kurzoveacute hodnoty jsou rostouciacute. Obraacutezek .7: Piacuteklad rostouciacuteho trendu na paacuteru EUR/USD Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4 Klesajiacuteciacute trend (tzv. medvdiacute trh) znamenaacute, e nejvyscaronscaroniacute a nejniscaroniacute hodnoty daneacuteho asoveacuteho intervalu jsou klesajiacuteciacute. Postranniacute trend nastaacutevaacute, kdy v uriteacutem obdobiacute trh dosaacutehne shody nabiacutedky a poptaacutevky, nejeviacute siacutelu k rstu ani poklesu. Kurz zstaacutevaacute s drobnyacutemi oscilacemi uriteacute obdobiacute na vrcholu nebo u dna grafu. 24 Obraacutezek .8: Piacuteklad postranniacuteho trendu na paacuteru EUR/USD Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4 21 3.4 Technickeacute indikaacutetory Na internetu i v kniniacutech formaacutech najdete odliscaronneacute rozdleniacute technickyacutech indikaacutetor. Mezi ty nejzaitjscaroniacute skupiny patiacute trendoveacute indikaacutetory, oscilaacutetory, indikaacutetory volatility a predikujiacuteciacute indikaacutetory. Tyto vscaronechny skupiny indikaacutetor majiacute za uacutekol tu samou vc a to zvyacutescaronit pravdpodobnost pro spraacutevnyacute vstup do pozice. aacutednyacute indikaacutetor ale neniacute dokonalyacute, proto se k analyacutezaacutem pouiacutevajiacute kombinace viacutece indikaacutetor. 4 Trendoveacute indikaacutetory Nejdleitjscaroniacutem konceptem v technickeacute analyacuteze je trend, kteryacute uruje obecnyacute smr pohybu trhu. Abychom mohli obchodovat s trendem a nikoli proti nmu, je dleiteacute jej identifikovat. K tomu slouiacute trendoveacute indikaacutetory, jako napiacuteklad klouzaveacute prmry. 4 Klouzaveacute prmry Moving average neboli klouzavyacute prmr znaiacute prmrnou cenu aktiva, kteraacute je poiacutetaacutena za uriteacute asoveacute obdobiacute na asoveacute ad. Vypoiacutetaneacute hodnoty po zakresleniacute do grafu aktiva vytvoiacute kivku, pomociacute ktereacute dochaacuteziacute k takzvaneacutemu vyhlazeniacute pohybu ceny. Podle toho, zda je cena nad nebo pod danou kivkou, se daacute pak urit pravdpodobnyacute trend daneacuteho aktiva. Mezi nejznaacutemjscaroniacute klouzaveacute prmry patiacute jednoduchyacute klouzavyacute prmr neboli SMA, exponenciaacutelniacute neboli EMA a vaacuteenyacute neboli WMA, kteryacutem se ale ve sveacute praacuteci nebudu zaobiacuterat. Existuje mnoho dalscaroniacutech typ klouzavyacutech prmr, ze kteryacutech se nktereacute odviacutejiacute od tchto zaacutekladniacutech, piem kadyacute maacute sveacute pro a proti. Napiacuteklad kivka SMA je viacutece vyhlazenaacute a tiacutem paacutedem me pedchaacutezet falescaronnyacutem pohybm znaacutemjscaroniacutem jako fakeouts. Kivka EMA se praacutev naopak hyacutebe rychleji ve prospch ceny, co me znait vasnjscaroniacute indikovaacuteniacute zmny trendu, ale taky astjscaroniacute fakeouts. 423 Jednoduchyacute klouzavyacute prmr: (1) 22 Obraacutezek .9: Vzorec pro vyacutepoet exponenciaacutelniacuteho klouzaveacuteho prmru Zdroj:online /Investice20CEZ2028Svdova29.pdf, cit n (N) znaiacute deacutelku asoveacuteho obdobiacute, ze ktereacuteho je prmr poiacutetaacuten. iacutem delscaroniacute toto obdobiacute je, tiacutem silnjscaroniacute trend me klouzavyacute prmr indikovat. CENA (price) vyjaduje, z jakyacutech hodnot sviacuteek se bude klouzavyacute prmr poiacutetat. Me to byacutet z oteviacuteraciacute ceny (OPEN), zaviacuteraciacute ceny (CLOSE), maxima (HIGH) nebo minima daneacute sviacuteky (LOW). Zaacuterove se naacutezvy pouiacutevajiacute i pi pojmenovaacutevaniacute prmr. Pi vyacutepotu EMA jsou vaacutehy rozdleny exponenciaacuteln, kde nejvtscaroniacute vliv na vyacutepoet prmru maacute nejnovjscaroniacute CENA, na rozdiacutel od SMA, kde je vliv rozdlen rovnomrn mezi vscaronechny CENY. V dnescaronniacute dob potebujeme tyto vzorce u jenom k lepscaroniacutemu pochopeniacute indikaacutetoru, protoe obchodniacute platformy vypoiacutetajiacute a zakresliacute prmry podle nascaronich poadavk. 423 Klouzavyacute prmr pro piacuteklad budu v praacuteci zapisovat ve tvaru. 15SMA OPEN Tento typ zaacutepisu se pouiacutevaacute, kdy pedem neniacute znaacutemyacute nkteryacute z uacutedaj. iacuteslo 15 v zaacutepisu znamenaacute deacutelku obdobiacute, ze ktereacuteho se MA poiacutetaacute a OPEN charakterizuje typ ceny, ze ktereacute byl prmr poiacutetaacuten. Jestli je pro viacutece MA nkteryacute uacutedaj stejnyacute, tak se nemusiacute zapisovat. Pro piacuteklad: kdy je znaacutemyacute typ ceny 15EMA kdy je znaacutema deacutelka asoveacuteho obdobiacute SMA OPEN 23 Obraacutezek .10: Piacuteklad 5 druh MA se stejnou deacutelkou asoveacuteho obdobiacute Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4 Typy MA na obraacutezku . 10: SMA CLOSE, EMA CLOSE, SMA LOW, SMA HIGH, EMA HIGH Kivky klouzavyacutech prmr mohou daacutele slouit i jako dynamickeacute linie podpory a odporu, kde platiacute, e z iacutem delscaroniacuteho asoveacuteho obdobiacute je kivka poiacutetaacutena, tiacutem silnjscaroniacute by danaacute hranice mla byacutet. Klouzaveacute prmry jako indikaacutetor fungujiacute leacutepe v kombinaci s dalscaroniacutemi indikaacutetory. Tiacutem, e jsou prmry poiacutetaacuteny a zakreslovaacuteny a po ukoneniacute sviacuteky, jde o zpodnyacute indikaacutetor. Indikaacutetor zakresluje situace, ktereacute se staly, ale nedokaacutee indikovat pravdpodobnyacute bod obratu.423 24 3.4.2 Oscilaacutetory Oscilaacutetory slouiacute k ureniacute siacutely a rychlosti pohybu ceny na daneacute asoveacute ad. Na rozdiacutel od trendovyacutech indikaacutetor indikujiacute oscilaacutetory signaacutel jescaront ped samotnyacutem pohybem ceny. Mezi ty nejznaacutemjscaroniacute patiacute Stochastic nebo RSI Relative Strenght Index. 4 Stochastic Stochastickyacute oscilaacutetor patiacute mezi netrendoveacute indikaacutetory a vyvinul ho na konci 50. let dr. George C. Lane. Indikaacutetor srovnaacutevaacute, kde byla zavena cena podkladoveacuteho aktiva v pomru k cenoveacutemu rozptiacute za daneacute asoveacute obdobiacute. Sklaacutedaacute se ze dvou kivek, a to z hlavniacute rychleacute kivky oznaovaneacute K a pomaleacute kivky D, kteraacute je klouzavyacutem prmrem kivky K a obvykle se oznauje aacuterkovanou arou. Ob kivky se pohybujiacute v paacutesmu od 0 do 100. Vzorce pro vyacutepoet liniiacute jsou: K 100 ZaviacuteraciacuteCena Min Max Min n naacutemi zvolenyacute poet period D SMA z n posledniacutech period K (2) Linie jsou poiacutetaacuteny podle naacutemi zvoleneacute deacutelky sledovaneacuteho obdobiacute. iacutem kratscaroniacute obdobiacute zvoliacuteme, tiacutem je stochastic citlivjscaroniacute na zmny ceny. Indikaacutetor zachycuje aktuaacutelniacute rychlost trhu k historickyacutem pohybm ceny, piem porovnaacutevaacute aktuaacutelniacute cenu na trhu s krajniacutemi hodnotami namenyacutemi v nedaacutevneacutem obdobiacute. 4562425 25 Obraacutezek .11: Stochastickyacute oscilaacutetor na asovyacute ad EUR/USD Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4 Za dleiteacute uacuterovn se povaujiacute hranice 20 a 80, kde nad hranici 80 se pohybuje daneacute aktivum v takzvaneacute pekoupeneacute oblasti a pod hraniciacute 20 v peprodaneacute oblasti. Naacuteslednyacute obrat poteacute asto indikuje zmnu v aktuaacutelniacutem smrovaacuteniacute ceny. Nemeacuten dleityacute je i vztah kivek K a D, kde jejich pekiacuteeniacute me znait takeacute zmnu pohybu ceny. Kdy linie K vzroste nad linii D, meme oekaacutevat rst ceny a naopak kdy se D dostane nad K, meme oekaacutevat pokles. Od aacutedneacuteho indikaacutetoru vscaronak nelze oekaacutevat, e bude fungovat vdy na sto procent. Dalscaroniacute zpsob vyuitiacute stochastickeacuteho oscilaacutetoru je s pomociacute divergenciacute. Divergence vznikajiacute tehdy, kdy hodnoty oscilaacutetoru odpoviacutedajiacute opaneacutemu dniacute na trhu ne ktereacute ve skutenosti probiacutehaacute. 4562425 Indikaacutetory volatility Indikaacutetory zaloeneacute na volatilit asoveacute ady porovnaacutevajiacute rychlost zmny ceny s historickyacutemi hodnotami, tzn. e sledujiacute koliacutesavost ceny piacutesluscaronneacuteho aktiva. Hlavniacute uacuteel tchto indikaacutetor je podobnyacute jako u oscilaacutetor. Jejich uacutelohou je detekovat nerovnomrnyacute vyacutevoj na trhu. Mezi nejznaacutemjscaroniacute indikaacutetory volatility patiacute Bollinger Bands a Average True Range (ATR) a mezi meacuten znaacutemeacute patiacute napiacuteklad Rate of Change neboli ROC 26 Bollingers Bands Principem bollingers bands je vypoiacutetaacuteniacute standardniacutech odchylek, ktereacute se bu piiacutetajiacute, nebo odeiacutetajiacute od jednoducheacuteho klouzaveacuteho prmru. Jejich naacuteslednyacutem zakresleniacutem do grafu asoveacute ady vznikaacute tzv. tunel, kde jedna kivka je zakreslovaacutena nad a druhaacute pod klouzavyacutem prmrem. Daneacute aktivum se vtscaroninu asu driacute praacutev mezi tmito liniemi. Charakteristickyacutem znakem je, e se pravideln stiacutedajiacute obdobiacute zuovaacuteniacute a rozscaroniovaacuteniacute. Pokud jsou kivky neobvykle daleko od sebe nebo praacutev bliacutezko u sebe znamenaacute to, e pravdpodobn dojde ke zmn trendu. Average True Range Na rozdiacutel od pedchoziacuteho indikaacutetoru miacute ATR volatilitu bez ohledu na to, zdali trh roste nebo klesaacute. Poprveacute ho pedstavil Welles Wilder ve sveacute knize. Zjednoduscaronen eeno miacute prmrnou volatilitu trhu za naacutemi zvoleneacute obdobiacute. Niacutezkeacute hodnoty byacutevajiacute nejastji nameny tehdy, pokud je na trhu boniacute trend. Nejvyscaronscaroniacute hodnoty dosahuje vtscaroninou pi dleityacutech fundamentaacutelniacutech vyhlaacutescaroneniacutech, kteraacute jsou naacutesledovaacutena panickyacutem vyacuteprodejem nebo naacutekupem daneacuteho aktiva. 42627 Obraacutezek .12: Piacuteklad indikaacutetor Bollingers Bands zakresleneacuteho v grafu a ATR pod grafem Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4-20 - 27 3.4.4 Predikujiacuteciacute indikaacutetory Pivot points Pivot points, neboli body otoeniacute, byly pvodn vytvoeny obchodniacuteky na komoditniacutech trziacutech. Jsou vyuiacutevaacuteny k identifikaci dleityacutech support a rezistenciacute a jsou obzvlaacutescaron uiteneacute pi kraacutetkodobyacutech obchodech s menscaroniacutemi cenovyacutemi pohyby. Obraacutezek .13: Piacuteklad znaacutezoruje denniacute a tyacutedenniacute uacuterovn podpory a odporu a pivot pointy Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4 Body otoeniacute a pidrueneacute uacuterovn se vypoiacutetaacutevajiacute pouitiacutem hodnot dosaenyacutech v pedchoziacutem asoveacutem obdobiacute. Promnneacute hodnoty pi vyacutepotech jsou zaviacuteraciacute cena, minimum a maximum daneacuteho asoveacuteho obdobiacute. Bod otoeniacute (Pivot Point) (max min zaviacuteraciacute cena) / 3 Prvniacute podpora (Support 1) 2 Pivot Point max Prvniacute odpor (Resistance 1) 2 Pivot Point min Druhaacute podpora (Support 2) Pivot Point (max min) 28 Druhyacute odpor (Resistance 2) Pivot Point (max min) Tetiacute podpora (Support 3) min 2(max Pivot Point) Tetiacute odpor (Resistance 3) max 2(Pivot Point low) Vtscaronina obchodniacutech platforem pivot points vypoiacutetavaacute i zakresluje do grafu, take jejich poiacutetaniacute run u neniacute poteba. 43334 29 4. Fundamentaacutelniacute analyacuteza a Korelace 4.1 Fundamentaacutelniacute analyacuteza Ciacutelem fundamentaacutelniacute analyacutezy je sledovaacuteniacute a naacutesledneacute pedpoviacutedaacuteniacute reakciacute na novaacute finanniacute a ekonomickaacute data. Trh FOREX jako takovyacute je ovlivovaacuten zpraacutevami a svtovyacutemi udaacutelostmi viacutece ne ostatniacute trhy. Pi analyacuteze hledaacuteme ekonomickeacute, sociaacutelniacute a politickeacute aspekty, ktereacute by mohly ovlivnit nabiacutedku a poptaacutevku na trhu. iacutem leacutepe se vyviacutejiacute ekonomika daneacute zem a iacutem lepscaroniacute maacute hospodaacutestviacute, tiacutem silnjscaroniacute maacute i svou mnu. Nejdleitjscaroniacute roli ve fundamentaacutelniacute analyacuteze sehraacutevaacute Mnovaacute politika centraacutelniacutech bank, ktereacute majiacute na emisi svyacutech mn takzvanyacute monopol, iacutem mohou vyacutevoj na mnovyacutech paacuterech nejviacutece ovlivovat. Druhou nejdleitjscaroniacute slokou jsou makroekonomickaacute data, kteraacute se vyhlascaronujiacute v pravidelnyacutech intervalech a porovnaacutevajiacute se s historickyacutemi uacutedaji. Tato data se dajiacute rozdlit mezi tvrdeacute a mkkeacute indikaacutetory. Mezi tvrdeacute patiacute ty, ktereacute jsou pevn mitelneacute, jako napiacuteklad HDP, inflace, nezamstnanost. Do mkkyacutech indikaacutetor se adiacute rzneacute indexy a spotebitelskeacute ukazatele dvry, ktereacute nejsou piacutemo mitelneacute a vychaacuteziacute z przkumu naacutelad. Posledniacute slokou je politickaacute situace, kteraacute ovlivuje trh takzvanyacutem politickyacutem nebo ekonomickyacutem scaronokem. Tyto situace vscaronak nastaacutevajiacute jenom ziacutedka. Fundamentaacutelniacute analyacutezu na FOREXu meme rozdlit na globaacutelniacute analyacutezu a diacuteliacute analyacutezu. Globaacutelniacute analyacuteza sleduje vyacutevoj hospodaacutestviacute jednotlivyacutech zemiacute jako celku a diacuteliacute je analyacuteza konkreacutetniacuteho mnoveacuteho paacuteru. Ob analyacutezy se vscaronak vzaacutejemn proliacutenajiacute.52829 Globaacutelniacute analyacuteza Globaacutelniacute analyacuteza zahrnuje jen nkolik nejdleitjscaroniacutech ukazatel: Uacuterokoveacute sazby Zmny uacuterokovyacutech sazeb jsou jeden z nejpodstatnjscaroniacutech faktor pro FOREX. S rstem nebo poklesem uacuterokovyacutech sazeb vzrstaacute nebo klesaacute i nominaacutelniacute uacuterokoveacute zhodnoceniacute investic, mezi ktereacute patiacute obligace, dluhopisy nebo termiacutenovaneacute vklady. Zvyacutescaroneniacute uacuterokoveacute sazby maacute tendenci mnu zhodnocovat, pokles sazeb ji naopak me znehodnocovat. Vyscaronscaroniacute uacuterok ale zaacuterove znaiacute i rizikovjscaroniacute investici. Sazby zveejujiacute centraacutelniacute banky jednotlivyacutech staacutet 30 HDP Hrubyacute domaacuteciacute produkt je makroekonomickyacute ukazatel, kteryacute udaacutevaacute celkovou penniacute hodnotu statk a slueb vyprodukovanyacutech za daneacute obdobiacute v uriteacute zemi. Pouiacutevaacute se pro urovaacuteniacute vyacutekonnosti ekonomiky staacutet. V mezinaacuterodniacutem srovnaacuteniacute se pouiacutevaacute HDP na jednoho obyvatele. Mna maacute tendenci rst, kdy se HDP zvyscaronuje, co znamenaacute i dobreacute fungovaacuteniacute ekonomiky. Inflace Dle eskeacute naacuterodniacute banky je inflace vysvtlena tak e: Inflace je obvykle chaacutepaacutena jako opakovanyacute rst vtscaroniny cen v daneacute ekonomice. Jde o oslabeniacute reaacutelneacute hodnoty (tj. kupniacute siacutely) daneacute mny vi zboiacute a slubaacutem, ktereacute spotebitel kupuje - je-li v ekonomice piacutetomna inflace spotebitelskyacutech cen, pak na naacutekup teacuteho koscarone zboiacute a slueb spotebitel potebuje iacutem daacutel viacutece jednotek mny daneacute zem. 1 Ekonomickeacute a politickeacute scaronoky Mezi scaronoky patiacute neoekaacutevaneacute udaacutelosti, ktereacute majiacute velkyacute dopad na fungovaacuteniacute zemiacute a dniacute ve svt. Me se jednat o cokoliv od teroristickeacuteho uacutetoku a vaacutelek a po piacuterodniacute katastrofy. Fiskaacutelniacute politika Fiskaacutelniacute politika je souaacutestiacute hospodaacuteskeacute politiky staacutetu. Jde o aktivniacute zasahovaacuteniacute staacutetu do hospodaacutestviacute. Trhu FOREX se dotyacutekaacute jenom okrajov a to zvyscaronovaacuteniacutem nebo sniovaacuteniacutem daniacute. Monetaacuterniacute politika Monetaacuterniacute politika je naacutestroj centraacutelniacute banky, jejiacutem hlavniacutem ciacutelem je peacutee o cenovou stabilitu. Naacutestroje centraacutelniacute banky jsou hlavn hliacutedaacuteniacute a ovlivovaacuteniacute mnostviacute penz v ekonomice a urovaacuteniacute vyacutescarone uacuterokovyacutech sazeb. Expanzivniacute mnovaacute politika hliacutedaacute pokles uacuterokovyacutech sazeb pomociacute rstu nabiacutedky penz a restriktivniacute mnovaacute politika se orientuje pesn opanyacutem smrem. Monetaacuterniacute politika me miacutet na mnovyacute trh vyacuteznamnyacute vliv, kdy vyhlaacutescaroneniacute bank mou zpsobit a panickeacute vyacuteprodeje nebo naacutekupy daneacute mny.52829 1 Zdroj: ANONYMOUS, Inflace online, cit 31 4.1.2 Diacuteliacute analyacuteza Diacuteliacute analyacuteza rozdluje fundamentaacutelniacute zpraacutevy do 6 kategoriiacute podle logickeacuteho zaazeniacute, a to mezi centraacutelniacute banky, zamstnanost, spotebu a inflaci, ekonomickou aktivitu, likviditu a bilanci a indexy dvry. Centraacutelniacute banky Do kategorie zpraacutev centraacutelniacute banky patiacute Msiacuteniacute zpraacuteva ECB, rezervy centraacutelniacute banky, proslov guverneacutera banky, EU summit, e guverneacutera FEDu, tiskovaacute konference BoJ, repo sazby, jednaacuteniacute EcoFin a dalscaroniacute. Zamstnanost Do kategorie zamstnanosti spadaacute zmna zamstnanosti, poet nov a opakovan nezamstnanyacutech, istaacute miacutera nezamstnanosti, produktivita praacutece, mzdy ve firemniacutem sektoru, hrubeacute mzdy, prmrnyacute vyacutedlek bez bonusu a miacutera nezamstnanosti, kteraacute je z teacuteto kategorie nejsledovanjscaroniacute. Spoteba a inflace Ve spoteb a inflaci je nejsledovanjscaroniacute Index spotebitelskyacutech cen a maloobchodniacute trby. Daacutele naacutesleduje inflace, inflaniacute oekaacutevaniacute spotebitel, index cen potravin, index cen dom, isteacute pjky fyzickyacutem osobaacutem, staacutevajiacuteciacute prodej dom, index trhu bydleniacute, prodej novyacutech motorovyacutech vozidel, celkoveacute vyacutedaje domaacutecnostiacute a dalscaroniacute. Ekonomickaacute aktivita Do ekonomickeacute aktivity zaazujeme jako ty nejsledovanjscaroniacute ukazatele hrubyacute domaacuteciacute produkt, prmyslovou cenu produkce a objednaacutevky zboiacute dlouhodobeacute spoteby. Mezi meacuten podstatneacute patiacute index cen vyacuterobc, prmyslovaacute a vyacuterobniacute produkce, domy pro nov vznikleacute rodiny, stavebniacute povoleniacute, produkce manufaktur, stavebniacute vyacutestup a dalscaroniacute. Likvidita a bilance Do teacuteto kategorie spadaacute obchodniacute bilance, zahraniniacute obchod, zmna zaacutesob ropy, pomr rezerv a hotovosti, penniacute zaacutesoba, aacutedosti o hypoteacuteky, isteacute pjky veejneacuteho sektoru, index dovozniacutech cen a dalscaroniacute. Indexy dvry Mezi indexy dvry patiacute index spotebitelskeacute dvry, ekonomickaacute dvra, dvra investor, hospodaacuteskeacute prognoacutezy, przkum oekaacutevaacuteniacute a dalscaroniacute 32 U vscaronech indikaacutetor je nejdleitjscaroniacute velikost odchylky mezi odhadem a skutenyacutem vyacutesledkem. Dleitou roli asto hrajiacute i historickeacute uacutedaje.52829 4.2 Korelace Korelace je vzaacutejemnyacute vztah mezi dvma procesy, veliinami nebo v nascaronem piacutepad mezi dvma asovyacutemi adami. Pokud se prvniacute mniacute, druhaacute by se mla mnit stejn a naopak. Vyacutepotem korelaciacute se uruje, jak silnaacute je vzaacutejemnaacute zaacutevislost. Neniacute moneacute z toho ale urit, kteraacute veliina je pvodcem zmny a kteraacute je naacutesledovniacutekem. Korelaniacute koeficient Nejjednoduscaronscaroniacutem vztahem dvou metrickyacutech promnnyacutech je vztah lineaacuterniacute, jeho miacuteru lze zjistit korelaniacutem koeficientem. Lineaacuterniacute zaacutevislost dvou statistickyacutech lze postihnout vyneseniacutem promnnyacutech do grafu. V piacutepad korelace nestanovujeme rovnici piacutemky zaacutevislosti (to je uacutelohou lineaacuterniacute regrese), ale meme si piacutemku pedstavit jako vyjaacutedeniacute lineaacuterniacuteho vztahu a z odchylek bod od piacutemky pak odhadnout miacuteru tohoto vztahu. Obraacutezek .14: Ukaacutezka korelaciacute Zdroj:online cit 33 Pro korelaniacute koeficient platiacute: Nabyacutevaacute hodnot od 1 do 1, ktereacute znaiacute perfektniacute lineaacuterniacute vztah (zaacutepornyacute nebo kladnyacute). - V piacutepad kladneacute korelace hodnoty obou promnnyacutech zaacuterove stoupajiacute. - V piacutepad zaacuteporneacute korelace hodnota jedneacute promnneacute stoupaacute a druheacute klesaacute. - V piacutepad neexistence lineaacuterniacuteho vztahu r 0. Je nezaacutevislyacute na jednotkaacutech pvodniacutech promnnyacutech, je bezrozmrnyacute. Korelaniacute koeficient je platnyacute pouze v rozmeziacute daneacutem pouityacutemi daty. Korelaniacute koeficient vyacuterazn odliscaronnyacute od nuly neniacute dkazem funkniacuteho vztahu promnnyacutech Korelace na mnovyacutech paacuterech Korelaniacute vztah dvou mnovyacutech paacuter je reprezentovaacuten teacute pomociacute korelaniacuteho koeficientu. Pi hodnot 1 a -1 se takeacute jednaacute o perfektniacute (kladnyacute nebo zaacutepornyacute) lineaacuterniacute vztah. U hodnoty 0 jsou mnoveacute paacutery na sob zcela nezaacutevisleacute. Korelace od -0,6 do 0,6 se povaujiacute za nepodstatneacute. V tchto piacutepadech jde o bezvyacuteznamnou. Vyacuteznamnjscaroniacute je a koeficient nad 0,8, kdy se u mnovyacutech paacuter jednaacute o silnou korelaci a je moneacute s niacute pracovat. 303132 Korelaniacute koeficient dvou smnnyacutech kurz se poiacutetaacute dle naacutesledujiacuteciacuteho vzorce: Obraacutezek .15: Vzorec pro vyacutepoet korelaciacute smnnyacutech kurz Zdroj:onlinefxtrade. oanda. co. uk/analysis/currency-correlationcit Zdroj: ANONYMOUS. Korelaniacute koeficient online. cit 34 Obraacutezek .16: Kolerace mezi EUR/USD a EUR/JPY, koleraniacute koeficient byl na uacuterovni 96,8 Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4 Obraacutezek .17: Inverzniacute korelace mezi EUR/USD a USD/CHF, korelaniacute koeficient se dlouhodob udroval nad uacuterovniacute -90 Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4-28 - 35 5. Praktickaacute aacutest 5.1 Metodika V praktickeacute aacutesti praacutece bude po prostudovaacuteniacute technickeacute analyacutezy, fundamentaacutelniacute analyacutezy a korelaciacute ovovaacuteno vyuitiacute korelaciacute pomociacute voln dostupneacute strategie. Zaacutekladem strategie jsou Stochastickyacute oscilaacutetor, Klouzaveacute prmry a Pivot points. Test bude proveden jednou s korelacemi a jednou bez nich. Ped samotnyacutem testovaacuteniacutem bude obchodniacute strategie popsaacutena, stejn tak i vyuitiacute indikaacutetor pro generovaacuteniacute signaacutelu. Daacutele budou popsaacuteny signaacutely pro vstupy do pozic, urovaacuteniacute hranic SL a TP a signaacutely pro zaveniacute pozic. Po vymezeniacute pravidel strategie, bude v dalscaroniacute aacutesti danaacute strategie otestovaacutena. Nejprve bude z dvodu poteby aktuaacutelniacutech korelaniacutech dat ovena strategie s vyuitiacutem korelaciacute. V raacutemci testu bude iv obchodovaacuteno na demo uacutetu pomociacute platformy MetaTrader4 na mnoveacutem paacuteru EUR/JPY a zaacuterove budou sledovaacuteny korelace s mnovyacutem paacuterem EUR/USD. Korelace budou z dvodu aktuaacutelnosti a rychlosti sledovaacuteny na weboveacute straacutence. Test bude probiacutehat od do tj. 4 tyacutedny, vdy pes celou Londyacutenskou seanci od 9:00 do 17:00. Vescaronkereacute provedeneacute obchody budou zpracovaacuteny do tabulky v programu Microsoft Excel, kde bude zaznamenaacuten datum a as vstupu a vyacutestup z pozice, druh piacutekazu, cena pi oteveniacute i zaveniacute pozice a piacutepadneacute uacuterovn SL a TP. Po teacute bude proveden backtest daneacute strategie bez vyuitiacute korelaci v asoveacutem obdobiacute od do Aby nedochaacutezelo ke skreslovaacuteniacute dat, bude backtest proveden jenom v ase, kdy bude zaznamenaacuten korelaniacute index nad 80 a zane vdy o hodinu diacuteve, ne korelace pekroiacute 80 a skoniacute hodinu potom, kdy korelace klesne pod 80. V ase, kdy budou korelace pod 80, probiacutehali by oba testy pomociacute stejneacute strategie. Vyacutesledky backtestu budou takeacute zaznamenaacuteny do tabulky, kde k nim budou pidaacuteny obchody, ktereacute byly mimo korelace, aby se strategie daly porovnat na 4 tyacutedenniacute baacutezi. Data budou naacutesledn slouit pro statistickou analyacutezu 36 5.2 Obchodniacute strategie Obchodovaacuteniacute bude probiacutehat na mnoveacutem paacuteru EUR/JPY. Tento mnovyacute paacuter byl zvolen z dvodu vtscaroniacute volatility trhu, ne napiacuteklad na EUR/USD, kteryacute bude vyuit jako korelaniacute mnovyacute paacuter. Strategie je vytvoena pro obchodovaacuteniacute na 5 minutovyacutech asovyacutech raacutemciacutech, na kteryacutech bude probiacutehat celyacute test, piem pro lepscaroniacute analyacutezu se bude nahliacuteet i do jinyacutech asovyacutech raacutemc. Strategie neniacute sama o sob omezena na specifitjscaroniacute aacutesti dne, jako napiacuteklad kdyby byla vyuiacutevaacutena jenom na zaaacutetku londyacutenskeacute seance. Vscaronechny obchody musiacute byacutet uzaveny ped koncem daneacuteho obchodniacuteho dne. Krom dobreacute znalosti technickyacutech indikaacutetor, ktereacute budou naacutesledn popsaacuteny, je dleiteacute, aby testujiacuteciacute vnoval njakyacute as fundamentaacutelniacute analyacuteze daneacuteho mnoveacuteho paacuteru a snail se obeznaacutemit s ekonomickou a politickou situaci obchodovanyacutech mn. Daacutele je nutneacute, aby byl seznaacutemen s momentem a volatilitou daneacuteho mnoveacuteho paacuteru, ktereacute mohou takeacute ovlivnit vstup do pozic nebo vyacutestup z pozic. Vstupniacute kapitaacutel pro test bude 1000 EUR. Dle money managementu bude obchodovaacuteno s lotem o velikosti 0,1. V piacutepad e by vyacutescarone kapitaacutelu po dobu testu pekroila 2000 EUR, zmniacute se vyacutescarone lotu na 0, 37 5.2.1 Indikaacutetory Moving Average Strategie vyuiacutevaacute ti druhy klouzavyacutech prmr, z toho dva exponenciaacutelniacute a jeden jednoduchyacute. Exponenciaacutelniacute jsou 5EMA, kteryacute bude do grafu zakreslovaacuten lut a 25EMA, kteryacute bude zakreslovaacuten zelen. Jednoduchyacute klouzavyacute prmr 60SMA bude zakreslen mode. Vscaronechny MA jsou poiacutetaacuteny ze zaviacuteraciacute ceny CLOSE. Viacutece k teorii viz kapitola Pro signaacutel z klouzavyacutech prmr se musiacute 5EMA a 25EMA pekiacuteit, zmnit smr a zaacuterove by zaviacuteraciacute cena sviacuteky pi signaacutelu BUY mla byacutet nad linii 60SMA a pi SELL signaacutelu pod danou linii z dvodu, e znaiacute dlouhodobjscaroniacute trend. Obraacutezek .18: Na mnoveacutem paacuteru EUR/USD je ervenou arou oznaen signaacutel pro vstup do BUY pozice. Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4 Stochastic Zaacutekladem strategie jsou stochastickeacute oscilaacutetory ze tiacute asovyacutech raacutemc. Kadyacute z nich toti sleduje rychlost a silu pohybu ceny v jineacutem asoveacutem obdobiacute. Kivka K je poiacutetaacutena z deacutelky 13 obdobiacute period a D ze 3 period asoveacuteho obdobiacute. Pro viacutece informaciacutem o teorii viz kapitola M5 oznauje stochastickyacute oscilaacutetor z ptiminutoveacuteho asoveacuteho raacutemce M15 oznauje stochastickyacute oscilaacutetor z patnaacutectiminutoveacuteho asoveacuteho raacutemce H1 oznauje stochastickyacute oscilaacutetor z hodinoveacuteho asoveacuteho raacutemce 38 Ti oscilaacutetory zabezpeujiacute zlepscaronenyacute naacutehled na monyacute vyacutevoj ceny. Pi vstupu do pozic se dbaacute spiacutescarone na stochastic M5 a M15, ale zaacuterove by H1 neml byacutet nasmrovaacuten opanyacutem smrem. Pi vyacutestupu z pozic se daacutevaacute vtscaroniacute draz na M15 a H1, iacutem meme sledovat vyacutevoj z dlouhodobjscaroniacuteho hlediska. Oscilaacutetory jsou v platform pod grafem seazeny dle timeframu. H1 je dole a nahoe je M5. Obraacutezek .19: Na piacutekladu je ervenou arou znaacutezornn monyacute vstup do BUY pozice Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4 Pivot Points Strategie dbaacute na zvyacutescaronenou pozornost nejen u bod obratu, ale i hranic podpory a odporu. Hranice jsou dleiteacute pro vstupy do pozic i vyacutestupy z pozic, ale stejn tak i pro umiacutestnniacute liniiacute StopLoss a TakePrice Indikaacutetory pi korelaciacutech Pi korelaciacutech jsou na korelovaneacutem paacuteru pouity stejneacute indikaacutetory jako na EUR/JPY. Zvyacutescaronenyacute draz se klade na psychologickeacute hranice, hranice odporu a podpory a stochastickeacute oscilaacutetory z vyscaronscaroniacutech asovyacutech raacutemc. Korelace EURJPY/EURUSD budou sledovaacuteny na weboveacute straacutence: kteraacute jako jedna z maacutela 39 poskytuje i korelace ptiminutovyacutech asovyacutech raacutemc. Koeficient je zde udaacutevaacuten v procentech, eho je dosaeno vynaacutesobeniacutem pvodniacuteho korelaniacuteho koeficientu stem. EUR/USD byl jako korelaniacute paacuter zvolen z dvodu, e i kdy korelace nejsou tak asteacute jako napiacuteklad pi GBP/JPY, tak kdy u ke korelaci dojde, EUR/USD dokaacutee miacutet vtscaroniacute vliv na EUR/JPY Vstup do pozice Vstup do pozice bude v testu proveden po dosaeniacute kompletniacuteho signaacutelu vscaronech indikaacutetor a provedeniacute kontroly fundamentaacutelniacute analyacutezy, pokud nebude naacutesledovat vyhlascaronovaacuteniacute dleityacutech fundament. Pi signaacutelu bude nejdiacuteve vstup indikovat M5 stochastic, po ktereacutem bude naacutesledovat stochastic M15 a zmnu trendu by mly zaiacutet indikovat i klouzaveacute prmry pekiacuteeniacutem 5EMA a 25EMA a piacutepadnyacutem proraeniacutem 60SMA. Obraacutezek .20: Na piacutekladu je ervenou arou znaacutezornn vstupniacute signaacutel do SELL pozice Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu MetaTrader4-33 - 40 Vstup do pozice s korelacemi Pi vstupu do pozice se bude pihliacuteet na korelovanyacute paacuter a jeho dlouhodobjscaroniacute indikaacutetory jako napiacuteklad M15 a H1 stochastic a klouzavyacute prmr 60SMA a dleiteacute psychologickeacute hranice Zaveniacute pozice K zaveniacute pozice me dojiacutet viacutece zpsoby. Jedniacutem z nich je naraeniacutem ceny na hranici stop loss. Dalscaroniacutem zpsobem me byacutet zaveniacute pozice u uacuterovniacute podpory a odporu a u dleityacutech psychologickyacutech hranic, kdy by se zaacuterove oscilaacutetory dostaly bliacutezko k vrcholu nebo dnu a trh by neml siacutelu danou hranici prorazit. Zaveniacute pozice s korelacemi Pi vyacutestupu z pozice se bude takeacute pihliacuteet na korelovanyacute paacuter a jeho indikaacutetory, co me miacutet za naacutesledek to, e obchod potrvaacute deacutele nebo naopak dojde k uzaveniacute pozice diacuteve. 5.3 Backtest Backtest funguje na principu natenyacutech historickyacutech dat, kteraacute se pak dajiacute zptn pustit, jako by se to odehraacutevalo v reaacutelneacutem ase. Z tohoto dvodu neniacute moneacute vidt, jak se bude trh vyviacutejet, a dokud se tam nedostane. Jak u jsem zmiacutenil v metodice, backtest probhne v obdobiacutech, kdy korelace budou nad hraniciacute 80. Backtest vscaronak vdy zane o hodinu diacuteve, ne se korelaniacute koeficient dostane nad 80 a skoniacute hodinu po tom, co klesne pod 80. K vyacutesledkm backtestu se pak pidajiacute obchody, ktereacute byly zaznamenaacuteny mimo obdobiacute korelace, z dvodu, aby se backtest mohl porovnat na 4 tyacutedenniacute baacutezi s testem, kteryacute bude proveden v reaacutelneacutem ase a nedochaacutezelo tam ke zkreslovaacuteniacute vyacutesledk 41 5.4 Vyacutesledky s vyuitiacutem korelaciacute Test se sestavenou strategii a vyuitiacutem korelaciacute dopadl ziskov. Po dobu 4 tyacutedn bylo na 5. minutoveacutem grafu mnoveacuteho paacuteru zobchodovaacuteno celkem 27 pozic. Z toho bylo 16 pozic ziskovyacutech a 11 ztraacutetovyacutech, co iniacute v procentuaacutelniacutem vyjaacutedeniacute 59,26 ziskovyacutech pozic a zbyacutevajiacuteciacutech 41,74 pro ztraacutetoveacute obchody. Bhem testu bylo ziacuteskaacuteno celkem 385,1 pip, co ve vyacutesledku vzhledem na money management a poaacuteteniacute kapitaacutel 1000 EUR znamenaacute dosaeniacute koneneacuteho zstatku ve vyacutescaroni 1 284,97 EUR. Co je naacuterst kapitaacutelu zaokrouhlen o 28,5. Nejednaacute se ovscaronem o hodnotu, kteraacute by byla dosahovaacutena pi obchodovaacuteniacute na reaacutelneacutem uacutetu, kde hraje dleitou roli psychologickyacute faktor. Nejvyscaronscaroniacute zaznamenanyacute zisk z jednoho obchodu byl 49,58 EUR a nejvtscaroniacute ztraacuteta byla -13,47 EUR. Hodnota prmrneacuteho ziskoveacuteho obchodu byla 21,86 EUR a prmrnaacute hodnota ztraacutetoveacuteho obchodu byla -5,89 EUR. Obraacutezek .21. Na grafu je znaacutezornn vyacutevoj zstatku uacutetu pi vyuitiacute korelaciacute Zstatek na uacutetu 1 350. 00 950,00 900, Obchody Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu Microsoft Excel V obdobiacute mimo korelace bylo zobchodovaacuteno 19 pozic, ze kteryacutech bylo 12 s typem piacutekazu SELL a 7 s piacutekazem BUY. Z toho byl nejvyscaronscaroniacute poet po sob naacutesledujiacuteciacutech ziskovyacutech obchod a zaacuterove i poet po sob naacutesledujiacuteciacutech ztraacutetovyacutech obchod ti. Pi tech ziskovyacutech obchodech doscaronlo k zisku 104,8 pip a pi tech po sob naacutesledujiacuteciacutech 42 ztraacutetovyacutech obchodech doscaronlo ke ztraacutet 20,5 pip. Nejvtscaroniacute po sob naacutesledujiacuteciacute ztraacutety bylo dosaeno pi dvou obchodech s celkovou ztraacutetou 30,5 pip. Obraacutezek .22: Na vyacuteseoveacutem grafu znaacutezornno rozloeniacute ziacuteskanyacutech pip v ase vyuitiacute korelaciacute a v obdobiacute mimo korelace. Mimo obdobiacute korelaciacute 184pip V obdobiacute korelaciacute 201,1pip Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu Microsoft Excel V obdobiacute 4 tyacutedn obchodovaacuteniacute na londyacutenskeacute seanci korelace EUR/JPY a EUR/USD pekroily potebnou uacuterove korelace patnaacutectkraacutet. Z toho v ase potebneacute vyacutescarone korelace bylo zaznamenaacuteno 8 vstup do pozic s vyuitiacutem korelaciacute. Vscaronechny pozice byly obchodovaacuteny piacutekazem SELL. Vscaronechny zrealizovaneacute obchody byly ziskoveacute a bylo v nich dohromady dosaeno zisku ve vyacutescaroni 201,1 pip tedy 142,82 EUR. Nejvyscaronscaroniacute dociacutelenyacute zisk z jednoho obchodu v ase korelaciacute byl 52,4 pip a prmrnyacute zisk na jeden obchod inil 28,27 pip. Obraacutezek .23: Na grafu znaacutezornny zrealizovaneacute obchody v ase korelaciacute ,4 Zisk v pipech ,4 27,7 14,8 32,1 19,2 20,9 10,6 Obchody Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu Microsoft Excel 43 5.5 Vyacutesledky bez vyuitiacute korelaciacute Backtest sestaveneacute strategie bez vyuitiacute korelaciacute dopadl ziskov. Po dobu backtest, ktereacute probhly v 15 asovyacutech uacuteseciacutech dle namenyacutech korelaciacute, bylo zaznamenaacuteno 5 vstup do pozic. Vscaronechny pozice byly ziskoveacute a obchodovaneacute piacutekazem SELL. Nejvtscaroniacute dosaenyacute zisk z jednoho obchodu byl 24,1 pip a prmrnyacute dosaenyacute zisk byl 12,82 pip. Obraacutezek .24: Na grafu znaacutezornny zrealizovaneacute obchody po dobu backtestu 70 Zisk v pipech ,1 5,2 5,5 23,5 5,8 Obchody Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu Microsoft Excel Celkovyacute zisk z backtestu byl 64,1 pip tedy 47,43 EUR, co po pidaacuteniacute obchod mimo korelace tvoiacute jenom 26 zisku. Obraacutezek .25: Na vyacuteseoveacutem grafu znaacutezornno rozloeniacute ziacuteskanyacutech pip na 4 tyacutedenniacute baacutezi Mimo obdobiacute korelaciacute V obdobiacute korelaciacute 64,1pip 184pip Zdroj: Vlastniacute tvorba v programu Microsoft ExcelKnihovny a elektronicke informan zdroje na Prodovdeck fakult Univerzity Karlovy v Praze Historie, souasnost a budoucnost Alena Balvinova, Jan Soukup, Radka Lukaov, Praha 2007 1. Organiza. ni struktura knihoven na P. irodov. decke fakult. 5 2. Historie knihoven P. irodov. decke fakulty. 6 2.1. Mezniky z univerzitni a fakultni historie d. le. ite pro vznik knihoven. 6 2.2. Historicky vyvoj knihovniho fondu P. irodov. decke fakulty. 7 2.2.1. Monograficky a. asopisecky fond v knihovnch. 7 2.2.2. Absolventske vysoko. kolske prace v knihovnach. 8 2.3. Historicky vyvoj jednotlivych oborovych knihoven. 10 2.3.1. Biologicke knihovny. 10 2.3.2. Geograficka knihovna. 15 2.3.3. Geologicka knihovna. 16 2.3.4. Oborova knihovna chemie. 18 2.3.5. Knihovna Ustavu pro. ivotni prost. edi. 20 2.3.6. St. edisko v. deckych informaci. 21 2.3.7. Knihovna a. itarna. asopis. z oblasti informa. nich technologii. 22 3. Sou. asnost knihoven P. irodov. decke fakulty. 23 3.1. Knihovnicka pyramida. 23 3.2. Knihovni fond. 23 3.3. Elektronicke informa. ni zdroje. 24 3.4. Plocha knihoven. 26 3.5. Technicke vybaveni knihoven a ochrana knihovniho fondu. 26 3.6. Vyp. j.ni slu. by. 27 3.7. Bibliograficke a re. er. ni slu. by. 28 3.8. Elektronicke informa. ni slu. by. 28 3.9. Propaga. ni slu. by, referen. ni a poradenske slu. by, reprograficke slu. by. 29 3.10. ALEPH jako nastroj zpracovani knihovniho fondu. 29 3.10.1. Automatizace knihovnich proces. na P. F. 29 3.10.2. Katalogizace. 31 3.10.3. Co v. e je t. eba ud. lat s ti. t.nou publikaci ne. se dostane k u. ivateli. 32 3.11. Elektronicky katalog, automatizovane vyp. j.ky, rezervace. 34 3.11.1. On line katalog - OPAC. 34 3.11.2. Automatizovane vyp. j.ky. 34 3.11.3. Rezervace. 35 3.12. Aplikace pro sb. r publika. nich aktivit pracovnik. fakulty. 35 3.13. Spoluprace s jinymi institucemi v bibliografickych oblastech. 35 3.14. Spoluprace v oblasti elektronickych informa. nich zdroj. 36 3.15. Projektova. innost. 37 3.16. P. irodov. dne elektronicke informa. ni zdroje z projektu 1N04186. 37 4. Budoucnost knihoven. 39 4.1. Kam sm..uje budoucnost knihoven. 39 4.2. Pró. pot. ebujeme knihovny. 40 Bibliograficke citace. 41 P. iloha. 1: Kontaktni udaje knihoven P. F UK (stav k 30.4.2007). 43 P. iloha. 2: Statisticke udaje za knihovny a SVI P. F UK za rok 2006. 45 3 UVOD Ukolem vysoko. kolske knihovny je zajistit informa. ni zazemi studijnich program. v. dy, vyzkumu a vyvoje na vysoke. kole. Proto se v takove knihovn. zpracovava, uchovava a zp. istup. uje knihovni a informa. ni fond slo. eny p. edev. im z odbornych v. deckych dokument. Vysoko. kolska knihovna zaji..uje rovny p. istup ke knihovnickym a informa. nim slu. bam nejen internim zam. stnanc. m a student. m, studujicim Univerzity t. etiho v. ku, ale i externim u. ivatel. m, nap. student. m jinych fakult Univerzity Karlovy, pracovnik. m odbornych v. deckych ustav. student. m st. ednich. kol apod. V souvislosti se sou. asnym trendem v knihovnictvi a informa. nich v. dach se p. esouva t..i. t. knihovnich a informa. nich slu. eb sm. rem k elektronickym informa. nim slu. bam. Mno. stvi vydanych a zp. istupn. nych elektronickych zdroj. obzvla. t. online titul. periodik, velmi rychle roste a odsouva vyznam ti. t.nych d. l do pozadi. P. esto lze o. ekavat. e si knihovny zachovaji sv. j neopominutelny vyznam i v budoucnosti. Ve dnech 22. b. ezna a. 30. b. ezna 2007 se ve vstupni hale P. irodov. decke fakulty Univerzity Karlovy v Praze konala vystava v ramci celostatni akce B. ezen - m. sic internetu pod nazvem Knihovny a elektronicke informa. ni zdroje na P. irodov. decke fakult. UK v Praze - Historie, sou. asnost a budoucnost. Jejim cilem bylo pomoci b..nemu u. ivateli orientovat se v pom. rn. slo. ite struktu. e fakultnich knihoven, ve velkem mno. stvi elektronickych informa. nich zdroj. dostupnych na fakult. a p. ibli. it jim poskytovane slu. by knihoven. Stejny cil si klade i tato publikace. Alena Balvinova POD. KOVANI Auto. i d. kuji sou. asnym i minulym pracovnik. m knihoven P. irodov. decke fakulty za podklady a udaje o knihovnach, bez nich. by tato publikace nevznikla. Dale d. kuji pracovnik. m Ustavu vypo. etni techniky UK za informace tykajici se knihovniho systemu ALEPH, odd. leni doktorskeho studia za informace o vysoko. kolskych zakonech a o historii ud. lovani titul. pracovnik. m Archivu Univerzity Karlovy v Praze za historicke udaje, pracovnik. m Centra informa. nich technologii P. F za poskytnute udaje o technickem vybaveni a v neposledni. ad. i pracovnik. m Centralniho odd. leni spravy budov a investic za udaje o stavbach a rekonstrukcich P. irodov. decke fakulty UK - budov, knihoven i depozita. Pod. kovani pat. i te. firmam Albertina icome Praha, s. r.o. a LSE Integration, s. r.o. za pomoc p. i p. iprav. teto publikace. 5 1. Organiza. ni struktura knihoven na P. irodov. decke fakult. Knihovni fondy P. irodov. decke fakulty jsou umist. ny v dil. ich oborovych knihovnach. Dil. i knihovny byvaji knihovnami dil. iho organiza. niho utvaru instituce. Na P. irodov. decke fakult. UK jsou to sekce, p. ipadn. i dal. i slo. ky fakulty (ustavy, katedry). Dil. i knihovny organiza. n. i personaln. spadaji pod jednotlive sekce fakulty a sve. innosti vykonavaji pod metodickym vedenim St. ediska v. deckych informaci (dale SVI). SVI spada do p. sobnosti prod. kana pov..eneho. izenim SVI a dale pod koordina. ni vedeni Ust. edni knihovny Univerzity Karlovy. K podpo. e i kontrole. innosti SVI a knihoven byla d. kanem fakulty z. izena Knihovni rada. Sou. asne uspo. adani knihoven na P. irodov. decke fakult. UK je znazorn. no grafem. Organiza. ni struktura knihoven na P. F UK Praze Organiza. ni struktura knihoven na P. F UK je pom. rn. slo. ita a je dana historickym vyvojem. Existuje dev. t tzv. dil. ich knihoven, z nich. p. t je sek. nich (oborovych) knihoven, ktere ziskavaji, zpracovavaji a zp. istup. uji dokumenty se zam..enim na specificky obor. N. ktere z oborovych knihoven se dale. leni. Sesta. Oborova knihovna biologie se. leni na p. t dil. ich knihoven, vzniklych z p. vodnich knihoven katedralnich, se samostatnymi katalogiza. nimi a vyp. j.nimi. innostmi a vy. len. nym samostatnym knihovnickym personalem. K biologickym knihovnam pat. i i men. i katedralni knihovna. Knihovna u. itelstvi a didaktiky biologie. V p. ipad. chemie vedle Oborove knihovny chemie z. staly katedralni knihovny zachovany a knihovnicke. innosti tam vlastn. provad. ji v. deckopedagogi. ti odbornici vedle sve odborne. innosti. Nelze opominout zcela samostatn. fungujici knihovnu a. itarnu. asopis. na pracovi. ti Centra informa. nich technologii (CIT), ktera vznikla z p. vodni sbirky literatury pro dal. i vzd. lavani pracovnik. vlastniho pracovi. t. postupnym roz. i.ovanim a posleze zp. istupn. nim odborne technicke literatury fakultni ve. ejnosti. Kontaktni udaje pro jednotlive knihovny P. F UK jsou uvedeny v p. iloze. 1 v. etn. dal. ich informaci. Statisticke udaje tykajici se knihoven jsou uvedeny v kapitolach tykajicich se jednotlivych knihoven. Jejich souhrn je uveden v p. iloze. 2. 6 2. Historie knihoven P. irodov. decke fakulty 2.1. Mezniky z univerzitni a fakultni historie d. le. ite pro vznik knihoven Vznik a rozvoj knihoven je pevn. spjat s historii vzniku P. irodov. decke fakulty a s rozvojem v. deckych obor. ktere se na P. irodov. decke fakult. studuji. Jejich ko. eny sahaji mnohem dale do minulosti p. ed rok 1920, ve kterem P. irodov. decka fakulta jako takova vznikla. Do skladby knihovniho fondu se jak po strance jazykove tak i po strance obsahove promita historicky vyvoj cele Univerzity Karlovy. Ni. e jsou p. ehledn. uvedeny pouze nejd. le. it. j.i mezniky v historii univerzity, ktere souvisi se samotnou P. irodov. deckou fakultou. V dal. im textu je podrobn. ji pojednano o historii jednotlivych p. irodov. dnych obor. ve spojitosti se samotnymi knihovnami. 1348. Zalo. eni pra. ske univerzity. Tato nejstar. i univerzita ve st. edni Evrop. m. la. ty. i fakulty. fakultu leka. skou, pravnickou, teologickou a fakultu svobodnych um. ni (pozd. ji filozofickou fakultu). Vyznamnou budovou v. ivot. univerzity byla Karlova kolej v Karolinu na Ovocnem trhu. 1556. s p. ichodem Jezuit. vznikaly dal. i akademicke prostory v Klementinu. 1654. Vytvo. eni Karlo-Ferdinandovy university spojenim Karolina a Klementina. Studium probihalo te. na. ty. ech fakultach. 1750. P. irodni v. dy se za. aly p. edna. et na filosoficke fakult.. 1781. N. m.ina byla zavedena jako vyu. ujici jazyk. 1848. Reformy na pra. ske univerzit. Zavedeni povinneho vysoko. kolskeho vzd. lani st. edo. kolskych profesor. umo. n.no z. izovani soukromych docentur. P. evedeni studia chemie, farmacie a specialniho p. irodopisu z leka. ske fakulty na filosofickou. Bylo umo. n.no p. edna. et i. esky. 1849. Zavedeni statnich zav. re. nych a rigoroznich zkou. ek. 1882. Rozd. leni Karlo-Ferdinandovy university na. eskou a n. meckou s nazvy. eska universita Karlo-Ferdinandovag a. N.mecka universita Karlo-Ferdinandovag. eska universita m. la 4 fakulty. teologickou, pravnickou, leka. skou a filosofickou. P. irodni v. dy se studovaly na filosoficke a leka. ske fakult. Postupn. vznikaly jednotlive ustavy specializovane na ur. ity p. irodov. dny obor. 1897-1900. Vystavba budov pro botanicke ustavy obou univerzit. eske v Benatske ulici a n. mecke ve Vini. ne ulici. 1903-1905. Vystavba budovy Chemickeho ustavu. eske univerzity v Hlavov. ul. 2030. 1911-1913. Stavba zapadniho k. idla budovy geologickych a geografickych pracovi. na Albertov.. 1911-1919. Vystavba budovy Chemickeho ustavu n. mecke univerzity v Hlavov. ul. 2040 . dne. ni. VUT. 1920. eska univerzita dostala nazev Universita Karlova. Vladnim na. izenim byla ustanovena P. irodov. decka fakulta. Fakulta ziskala v te dob. dostav. nou. ast budovy na Albertov. Studovaly se zde p. irodni v. dy v. etn. matematiky a farmacie. Ukolem bylo p. edev. im vychovavat st. edo. kolske pedagogy. Vznikl v. t.i po. et ustav.. 1924-1926. Dostavba vychodni. asti budovy Albertov. 30. leta 20. stol. Hospoda. ska krize. 7 1939. P. i.len. ni n. mecke. asti univerzity pod nazvem Deutsche Karlsuniversitat Prag k N. mecku. 1939. 1945. Druha sv. tova valka. uzav. eni vysokych. kol. 1945 a dale. Obnoveni. innosti vysokych. kol a rozvoj v. deckovyzkumne prace. 1950. Slou. eni p. ibuznych v. dnich ustav. a vznik kateder. 1952. Rozd. leni p. irodov. decke fakulty na t. i fakulty: matematicko-fyzikalni, geologickogeografickou a biologickou. 1959. Slou. eni fakulty geologicko-geograficke a biologicke se studiem chemickych obor.. 1969. Zalo. eni farmaceuticke fakulty v Hradci Kralove. 1981. Zalo. eni katedry Ochrany. ivotniho prost. edi a krajinne ekologie. 1990. Vydani zakona o vysokych. kolach. Ten podporuje rozvoj v. dy a vyzkumu na vysokych. kolach. 1991. Zalo. eni Ustavu pro. ivotni prost. edi. 1996. Zalo. eni St. ediska v. deckych informaci. 2.2. Historicky vyvoj knihovniho fondu P. irodov. decke fakulty 2.2.1. Monograficky a. asopisecky fond v knihovnach Knihovni fond P. irodov. decke fakulty UK v Praze ma prvopo. atky ji. v dob. Karlo - Ferdinandovy university, a to je. t. p. ed jejim rozd. lenim na. eskou a n. meckou. P. vodni ustavy s sebou p. enesly do nov. vznikajici P. irodov. decke fakulty v r. 1920 sou. asn. i svoje knihovny. Fakulta od sveho vzniku pro. la. etnymi reorganizacemi, ktere zap. i.inily velke p. esuny knihovnich fond. v. etn. slu. ovani a rozd. lovani knihoven. Proto jsou mnohe star. i knihy ozna. eny i n. kolika razitky r. znych ustav. i dal. ich instituci. Po slou. eni. ty. v. deckych obor. na P. irodov. decke fakult. (geologie, geografie, biologie a chemie) v roce 1959 se na. as ustalilo rozmist. ni knihovniho fondu v jednotlivych knihovnach. Se vznikem Ustavu pro. ivotni prost. edi a jeho knihovny v roce 1991 do. lo k dal. im vyznamn. j.im p. esun. m v. t.ich. asti knihovnich fond. do teto nov. vznikle knihovny. Velka. ast knihovniho fondu byla tvo. ena dary univerzitnich profesor. nakupy jejich kni. nich sbirek, p. ipadn. dary z jejich poz. stalosti. Knihovni fondy byly pr. b..n. dopl. ovany v souladu s v. deckym a studijnim programem jednotlivych v. deckych obor.. V sou. asne dob. jsou dopl. ovany p. edev. im formou nakupu. Nakup knih a dal. ich informa. nich zdroj. na kni. nim a informa. nim trhu je realizovan na zaklad. navrh. odbornych pracovi. fakulty, p. ipadn. po konzultaci s Knihovni radou. K nakupu jsou vyu. ivany finan. ni prost. edky z rozpo. tu fakulty i z grant. ziskanych aktivitou pracovi.. fakulty. Dal. imi zdroji jsou dary a vym. na publikaci s tuzemskymi i zahrani. nimi univerzitami, v. deckymi institucemi a dal. imi vym. nnymi partnery. Jedna se p. edev. im o vym. nu titul., ktere P. F UK vydava - Acta Universitatis Carolinae. ady Biologica, Environmentalica, Geographica, Geologica. Skladba knihovniho fondu obsahov. kopirovala i politicky vyvoj. za socialismu byla zastoupena literatura pro spole. enskov. dni p. edm. ty jako v. decky komunismus, politicka ekonomie apod. dale te. n. ktere publikace ovlivn. ne zasahy komunisticke ideologie do rozvoje v. dy. ast t. chto titul. byla vy. azena p. i odpisech. 8.ast knihovniho fondu byla zni. ena za okupace. V dob. hospoda. ske krize nakup novych knih stagnoval. Nedostatek mista a zastaralost knihovniho fondu vzhledem k pokrok. m v. dy vyvolava nutnost provad. t obsahove prov. rky, vy. azovani, p. ipadn. p. esuny zastaralych titul. do depozita. Historicky vyvoj m. l vedle obsahove stranky zna. ny vliv te. na jazykovou skladbu knihovniho fondu. Zna. na. ast fondu z doby n. mecke univerzity je v jazyce n. meckem a latinskem, v men. i mi. e francouzskem. Porevolu. ni obdobi socialismu p. ineslo velke mno. stvi rusky psane sov. tske literatury. P. inosne pro v. du byly v te dob. ruske p. eklady anglickych a americkych autor. jeliko. p. vodni dila byla v na. i republice nedostupna. Anglicky psana v. decka literatura se dostava do knihoven ve v. t.im mno. stvi diky nakup. m v 80. letech 20. stoleti, kdy se na fakult. konaly kursy UNESCO, a dale v 90. letech 20. stoleti diky sponzorskym dar. m. V. deckovyzkumna i pedagogicko-vychovna prace na fakult. pro. ivala po roce 1989 zna. ny rozmach a nastal hlad po informacich. Rozvoj vyzkumu a vyuky vy. adoval zajistit dostupnost kvalitni zahrani. ni v. decke literatury. Knihovni fond byl dopl. ovan nejen nakupem knih z rozpo. tu fakulty, ale te. diky finan. nim p. isp. vk. m z projekt. pro podporu v. dy a vyzkumu a diky sponzorskym dar. m a zasilkam knih ze zahrani. i. Sesta. z USA byly vypravovany lodni zasilky knih (s vice. i men. kvalitnimi publikacemi). Vy. e finan. nich prost. edk. v. novanych na nakup informa. nich zdroj. fakulty pr. b..n. stoupala. V poslednich letech se otev. el trh s elektronickymi informa. nimi zdroji. Pracovnici fakulty i studenti maji k dispozici diky fakultni po. ita. ove siti nep. eberne mno. stvi v. deckych poznatk. z elektronickych databazi a plnotextovych elektronickych. asopis.. 2.2.2. Absolventske vysoko. kolske prace v knihovnach Absolventske vysoko. kolske prace jsou dokladem o kvalit. vzd. lani absolventa. Sleduji trend vyvoje v. dy a vyzkumu na vysoke. kole a jeho sepjeti s praxi. Sou. asn. sv. d.i o u. asti student. na vyzkumu a vyvoji. Odevzdani vysoko. kolskych praci je p. edepsano vysoko. kolskymi zku. ebnim p. edpisy, ktere se historicky vyvijely a m. nily pr. b..n. s probihajicimi reorganizacemi studia na vysoke. kole. Absolventske prace jsou ukladany v p. islu. ne sek. ni knihovn. Star. i prace byly archivovany v Archivu UK, posleze se od zasilani do Archivu upustilo. S reorganizaci studia v. dnich obor. a s uplat. ovanim zm. n zku. ebnich p. edpis. souvisi r. znorodost formy a obsahu absolventskych vysoko. kolskych praci zp. istup. ovanych v knihovnach. Historicke zm. ny obsahu se tykaji vypisovanych a zpracovavanych temat vlivem zm. n zam..eni vyzkumu na fakult. V. dy v. ak bylo respektovano. e se jedna o samostatne p. vodni prace, vychazejici ze soudobe znalosti odborne problematiky. V pr. b.hu let se m. ni typ vysoko. kolske prace dle dosa. enych v. deckych hodnosti. Po. atek statnich zav. re. nych a rigoroznich zkou. ek je datovan ke vzniku zku. ebniho. adu v roce 1849, v te dob. v. ak zkou. ky nebyly provazeny psanim zav. re. ne prace. Rigorozni. ad z roku 1872 stanovil. e podminkou pro dosa. eni doktorskeho titulu bylo p. edlo. eni v. decke disertace. Doktorat se stava v. deckou hodnosti. Cilem vyuky na nov. vznikle P. irodov. decke fakult. bylo, stejn. jako v p. edchozich dobach na Filosoficke fakult. university Karlo-Ferdinandovy, vychovavat p. edev. im st. edo. kolske profesory. Absolventi studia p. irodnich v. d ziskali titul St. edo. kolsky profesor. Dale zde studovali farmaceuti, kterym byl p. id. lovan titul PhMr. (Magister pharmaciae). 9 Pro P. irodov. deckou fakultu byl v. ervnu 1921 vydan novy rigorozni. ad, podle n. ho. byl ud. lovan titul RNDr. (Rerum naturalium doktor). Take tyto rigorozni zkou. ky byly roz. i.eny o vypracovani pisemne prace. Jednu z dal. ich zm. n p. ina. i v r. 1930 novy zku. ebni. ad (platny je. t. po 2. sv. tove valce). Vysoko. kolskym zakonem z roku 1950 pak byly zavedeny v. decke hodnosti kandidat v. d a doktor v. d. Byla z. izena v. decka aspirantura, byly vypracovavany kandidatske diserta. ni prace a doktorske diserta. ni prace a byly ud. lovany tituly CSc. a DrSc. Od roku 1966 se vypracovavaly op. t rigorozni prace a byl op. t ud. lovan titul RNDr. B. hem let 1990 a. 1998 nebylo umo. n.no konani rigoroznich zkou. ek a ud. lovani titulu RNDr. (dle zakona. 172/1990 Sb.), op. tovne zavedeni umo. nil zakon. 111/1998. Uvedenym zm. nam odpovidaji zm. ny typu pisemnych praci ulo. enych v knihovnach. Diplomova prace je sou. asti statni zav. re. ne zkou. ky. Sou. asny vysoko. kolsky zakon diplomovou praci p. imo jako sou. ast statni zav. re. ne zkou. ky nena. izuje, ponechava volnost vysoke. kole. Na P. F UK se diplomove prace vypracovavaji ve v. ech magisterskych oborech. Bakala. ske prace jsou takte. sou. asti statni zav. re. ne zkou. ky bakala. skych obor. Prvni bakala. ske obory (demograficke) byly na fakult. otev. eny v akademickem roce 1990/91. Z nov. j.ich p. edpis. ktere p. inesly zm. ny, lze jmenovat nasledujici: - Dnem 31.12.2001 byl zru. en Zakon. 53/1964 Sb. a Vyhla. ka. eske komise pro v. decke hodnosti. 64/1977 Sb. o. izeni p. i ud. lovani v. deckych hodnosti a bylo zru. eno ud. lovani titulu CSc. a DrSc. - Na zaklad. Vysoko. kolskeho zakona. 172/1990 Sb. bylo zavedeno postgradualni studium a absolvent. m byl ud. lovan akademicko-v. decky titul doktor (zkratka Dr.). - Vysoko. kolsky zakon 111/1998 Sb. zavedl doktorske studium a absolvent. m je ud. lovan titul doktor (zkratka Ph. D.). V neposledni. ad. se zm. ny v oblasti vysoko. kolskych praci tykaji zm. n nazv. pracovi. kde byly prace zpracovany. Pracovi. t. jsou uvedena na titulnich listech v samotnych absolventskych pracich a v jejich bibliografickych zaznamech jsou uvedena v poli tzv. korporace. V sou. asne dob. p. ibyvaji ka. doro. n. do knihoven prace - bakala. ske. pro ukon. eni bakala. skeho studia a ziskani titulu bakala. (Bc.), - diplomove. pro ukon. eni magisterskeho studia a ziskani titulu magistr (Mgr.), - rigorozni. lze vypracovat v pr. b.hu postgradualniho studia a ziskat titul Rerum naturalium doctor (RNDr.), - diserta. ni prace. pro ukon. eni doktorskeho studia a ziskani titulu doktor (PhD.) podle V. zakona. 111/1998, - habilita. ni prace. pro ukon. eni habilita. niho. izeni a ziskani titulu docent. Nejstar. i diserta. ni prace p. irodov. dnych obor. z let 1882-1920 jsou ulo. eny v Archivu Univerzity Karlovy. Z nejstar. ich praci z nov. ustanovene P. irodov. decke fakulty jsou v Archivu UK ulo. eny prvni prace ji. ze. kolniho roku 1920/1921. Mezi nejstar. i absolventske prace umist. ne v knihovnach P. F pat. i prace v Knihovn. botaniky z roku 1919. Dal. i prace pochazeji a. z 30. let 20. stol. K nim pat. i nap. prace v Knihovn. fyziologie rostlin, kde jsou nap. diserta. ni prace z obdobi p. ed rokem 1934 a diplomove pace z roku 1934. V Geologicke knihovn. je prace z roku 1938. 10 V souvislosti s novelou vysoko. kolskeho zakona a novelou autorskeho zakona (ob. novely jsou z roku 2006) se zm. nil postup zve. ej. ovani a zp. istup. ovani vysoko. kolskych kvalifika. nich praci. V sou. asne dob. se ji. na mnohych vysokych. kolach odevzdavaji elektronicke verze vysoko. kolskych kvalifika. nich praci. Na P. F prob. hlo odevzdavani elektronickych praci prozatim testovaci fazi. 2.3. Historicky vyvoj jednotlivych oborovych knihoven. Dal. i text pojednava o vzniku jednotlivych oborovych knihoven ve vztahu k p. islu. nym p. irodov. dnym obor. m a pracovi. tim, ktera p. e.la z byvale Karlo-Ferdinandovy university. 2.3.1. Biologicke knihovny Biologie na samostatne P. irodov. decke fakult. UK pokra. ovala ve. lep. jich p. edstavitel. p. irodnich v. d na d. iv. j.i Filosoficke fakult. Na konci 19. stoleti byly postaveny botanicke ustavy oboru univerzit. A. koliv ustavy. eske univerzity nebyly nasledkem odpirani statni dotace v plnem provozu, v roce 1901 se v nich ji. aste. n. badalo. Zm. nu k lep. imu si vy. adala a. stavka student. v. ijnu roku 1903. P. i svem vzniku roku 1920 P. irodov. decka fakulta UK zahrnovala botanicky ustav v Benatske ulici, botanickou zahradu Na Slupi, ustav pro anatomii a fyziologii rostlin a dale zoologicky a antropologicky ustav. Druhy fakultni zoologicky ustav byl zalo. en r. 1925. V roce 1927 se spojily ustavy botanicky a farmaceuticko-botanicky. V roce 1945 vznikl ustav pro. ivo. i.nou fyziologii a zoologicka pracovi. t. se p. est. hovala z ulice Ke Karlovu do budovy ve Vini. ne 7 (1). V. decko-pedagogicke ustavy fungovaly s r. znymi dil. imi organiza. nimi zm. nami a. do roku 1950, kdy byly zru. eny a p. em. n.ny na katedry. Vy. e zmin. ne biologicke instituce byly p. ed rokem 1950 vedle pedagogicke. innosti. inne ve vyzkumu. Na svoji dobu m. ly rozsahle knihovny. Tyto ustavni knihovny se staly zakladnim kamenem dne. nich biologickych knihoven. V padesatych letech byl knihovni fond nov. zpracovan a byly zalo. eny prve p. ir. stkove seznamy. V sou. asne dob. existuje na P. irodov. decke fakult. est biologickych knihoven s r. znym zam..enim: . Knihovna botaniky, . Knihovna fyziologie rostlin, genetiky a mikrobiologie, . Knihovna zoologie, . Knihovna antropologie, . Knihovna filosofie, . Knihovna didaktiky a u. itelstvi biologie. Vyznamny podil star. iho knihovniho fondu tvo. i vzacne historicke tisky, z velke. asti v n. meckem jazyce. Tento vzacny fond je p. eva. n. vyu. ivan studenty systematicke biologie. N. ktere z historickych tisk. byly digitalizovany a zp. istupn. ny na Intranetu fakulty. Vzhledem k nedostate. ne kvalit. technickeho vybaveni (pouze. ernobily kni. ni skener) byly digitaliza. ni prace p. eru. eny. V sou. asne dob. probiha p. estavba biologickych knihoven ve Vini. ne ulici. Prostor ve 2. podzemnim podla. i budovy Vini. na 7 (po praktiku fyziologie. ivo. ich.) je upravovan na novy depozita. knihoven biologicke sekce. Stavebn. bude dokon. en v 1. tvrtleti 2007. 2.3.1.1. Knihovna botaniky Knihovna botaniky je nejrozsahlej. i z biologickych knihoven. Jeji knihovni fond je zam..en p. eva. n. na botanicky a farmaceuticko-botanicky obor. Na konci 19. stoleti byly postaveny 11 botanicke ustavy. eske i n. mecke Karlo-Ferdinandovy univerzity. Budova Benatska 2 je p. vodn. budovou Botanickeho ustavu. eske univerzity z let 1897-98, ktera byla v letech 1923-24 roz. i.ena o jedno k. idlo. V p. istavb. sidlil ustav farmaceuticko-botanicky, ktery m. l vlastni knihovnu a herba. e. Oba ustavy (botanicky a farmaceuticko-botanicky) se spojily v roce 1927. Z povale. ne doby se v Archivu UK dochovaly informace o knihovnici Zdence Pi. t.kove, ktera pracovala v knihovn. Botanickeho ustavu od. ijna roku 1946. A. do roku 1958 pracovala v knihovn. sama. Zaklad knihovniho fondu je tvo. en rozsahlymi dary a nakupy ze soukromych knihoven z konce 19. stoleti. Mezi darce pat. i profesor medicinske botaniky Vinzenz Franz Kosteletzky (1801-1818), knihkupec Fridrich Tempsky (1821-1902), profesor botaniky Viktor Felix Schiffner (1862-1944) a leka. J. Ott (1875). Do knihovny byly roku 1892 zakoupeny svazky profesora botaniky Morize Heinricha Willkommse (1821-1895) s po. tem cca 2200 svazk.. P. eva. n. se jedna o dary n. mecke odborne literatury z 19.stoleti (nap. z taxonomie, flory a mykologie), dale o prace v jazyce latinskem a francouzskem. Pozd. j.i dary pochazeji od profesor. botaniky Josefa Velenovskeho (1876-1931) a Karla Cejpa (1900-1979), jako. i od lekarnika Zde. ka F. Klana (1894-1951). V sou. asne dob. ma knihovna tem. 102 000 knihovnich jednotek, z nich. nove p. ir. stky p. ibyvaji diky vym. n. s partnerskymi institucemi v. R i ve sv. t. a diky nakup. m. Knihovna p. istoupila k postupne retrokatalogizaci svych fond. v automatizovanem knihovnim systemu ALEPH v r. 1998, o rok pozd. ji se uskute. nila retrokonverze. asti knihovniho katalogu financovana z projektu FRV. V letech 2005-2006 byla provedena systematicka retrokonverze listkoveho katalogu prost. ednictvim technologie RETROKON. Diky tomu ma knihovna ji. cely knihovni fond zkatalogizovany a dostupny v online katalogu. Pracovnice knihovny postupn. dopl. uji bibliograficke zaznamy, vlepuji. arove kody do knih a snimaji je snima. em do knihovniho systemu. Ve. kere vyp. j.ky tak ji. mohou probihat automatizovan.. Vybrane statisticke udaje z ro. niho vykazu Knihovny botaniky k 31.12.2006: Knihovni fond Vyp. j.ni slu. by Po. et knihovnich jednotek celkem 101 908 Po. et registrovanych vyp. j.ek 3 786 v tom: knihy a periodika 99 643 Meziknih. vyp. j.ni slu. ba 26 ostatni dokumenty 2 265 Zam. stnanci P. ir. stky za rok 665 Celkovy po. et zam. stnanc. 2 v tom: knihy a periodika 610 v tom: se vzd. lanim V. 1 ostatni dokumenty 55 se vzd. lanim S. 1 Ubytky knihovnich jednotek za rok 351 Celk. po. et p. epo. teny na prac. uvazky 2 Po. et titul. odebiranych periodik 210 Dal. i udaje U. ivatele Po. et mist ve studovnach 8 Zaregistrovani u. ivatele 2 752 Po. et knih. jednotek ve volnem vyb. ru 101 908 3.3.1.2. Knihovna fyziologie rostlin, genetiky a mikrobiologie Knihovna je obvykle zkracen. nazyvana Knihovna fyziologie rostlin. Sidli ve Vini. ne ulici . 5, ktera pat. i mezi nejstar. i budovy P. F UK. P. vodni objekt je datovan z roku 1865. Star. i.ast fondu knihovny je tvo. ena p. eva. n. knihovnim fondem byvaleho Ustavu pro anatomii a fyziologii rostlin, ktery byl zalo. en roku 1899 profesorem botaniky Bohumilem N. mcem (1873-1966) a prof. Janem Ko. inkem (1889-1952). Za okupace se z knihovny ztratily tem. v. echny ruske knihy a. asopisy. Byla zni. ena kartoteka. itajici p. es 30000 listk. je. si p. ed valkou vy. adala prace dvou v. deckych 12 pracovnik. Pro knihovnu se teprve musela adaptovat vhodna mistnost. Diky praci knihovnice J. Horakove-Blahove se poda. ilo dosahnout toho. e ji. od roku 1945 mohla knihovna slou. it nejen. len. m ustavu a poslucha..m, nybr. i mnoha v. deckym pracovnik. m nejr. zn. j.ich v. deckych pracovi. pra. skych a mimopra. skych (1). Sou. asti knihovniho fondu se stal fond knihovny mikrobiologickeho a genetickeho ustavu, ktery byl zalo. en roku 1947. Nove p. ir. stky literatury jsou ziskavany vedle nakupu p. edev. im vym. nou. Knihovna byla. aste. n. rekonstruovana v roce 2003 v souvislosti s rekonstrukci p. ilehle poslucharny. Knihovny se dotkne chystana rekonstrukce biologickych knihoven. Z tohoto d. vodu je probihajici revize knihovniho fondu doprovazena systematickou obsahovou prov. rkou. Vybrane statisticke udaje z ro. niho vykazu Knihovny fyziologie rostlin k 31.12.2006: Knihovni fond Vyp. j.ni slu. by Po. et knihovnich jednotek celkem 50 511 Po. et registrovanych vyp. j.ek 2 219 v tom: knihy a periodika 48 773 Meziknih. vyp. j.ni slu. ba 46 ostatni dokumenty 1 738 Zam. stnanci P. ir. stky za rok 200 Celkovy po. et zam. stnanc. 2 v tom: knihy a periodika 126 v tom: se vzd. lanim V. 0 ostatni dokumenty 74 se vzd. lanim S. 2 Ubytky knihovnich jednotek za rok 0 Celk. po. et p. epo. teny na prac. uvazky 2 Po. et titul. odebiranych periodik 25 Dal. i udaje U. ivatele Po. et mist ve studovnach 1 Zaregistrovani u. ivatele 1 646 Po. et knih. jedn. ve volnem vyb. ru 0 2.3.1.3. Knihovna zoologie Knihovna zoologie byla zalo. ena kolem roku 1950 v budov. ve Vini. ne ulici. 7, kam se po 2. sv. tove valce p. est. hovala zoologicka pracovi. t. z ulice Ke Karlovu. Budova p. vodn. pat. ila n. mecke universit. Karlo-Ferdinandov. p. vodni objekt je datovan z roku 1898. Historicky knihovni fond knihovny pochazi z knihovniho fondu zoologicke laborato. e.eske univerzity z. izene v roce 1882 Antoninem Fri. em (1832-1913) a z knihovniho fondu druheho fakultniho zoologickeho ustavu zalo. eneho roku 1925. Podstatna. ast historickeho knihovniho fondu pochazi z dar. ze soukromych sbirek profesor. zoologie Franti. ka Vejdovskeho (1849-1939) a Aloise Mrazka (1868-1923). Mezi dary pat. i i stovka vzacnych tisk. tzv. paleotyp.. Studovna Knihovny zoologie pro. la rekonstrukci v roce 2005. P. ibylo patro se studijnimi misty a po. ita. i a kopirka. Studovna i jeji ve. kere technicke vybaveni je ve sprav. biologicke sekce. V tomte. roce byly pro Knihovnu zoologie ziskany finance na projekt zavedeni radiofrekven. ni technologie ochrany knihovniho fondu (RFID). Tato technologie umo..uje snadn. j.i identifikaci a sledovani knihy diky ulo. eni informace do. ipu, ktery je nalepen v knize. Celkov. tak zjednodu. uje manipulaci s knihovnim fondem. V sou. asne dob. je prostor po praktiku fyziologie. ivo. ich. v 2. podzemnim podla. i upravovan na novy depozita. knihoven biologicke sekce. Stavebn. ma byt depozita. dokon. en v 1. tvrtleti 2007. Pokud se poda. i zajistit dal. i finance, je Knihovna zoologie vhodnym kandidatem pro instalaci tzv. selfchecku - samoobslu. neho systemu, ktery umo..uje u. ivatel. m p. j.ovani a vraceni knih, kontrolu a prolongaci vlastnich vyp. j.ek samostatn. bez asistence personalu knihovny. 13 Vybrane statisticke udaje z ro. niho vykazu Knihovny zoologie k 31.12.2006: Knihovni fond Vyp. j.ni slu. by Po. et knihovnich jednotek celkem 77 183 Po. et registrovanych vyp. j.ek 2 929 v tom: knihy a periodika 74 068 Meziknih. vyp. j.ni slu. ba 15 ostatni dokumenty 3 115 Zam. stnanci P. ir. stky za rok 638 Celkovy po. et zam. stnanc. 2 v tom: knihy a periodika 520 v tom: se vzd. lanim V. 2 ostatni dokumenty 118 se vzd. lanim S. 0 Ubytky knihovnich jednotek za rok 2 Celk. po. et p. epo. teny na prac. uvazky 2 Po. et titul. odebiranych periodik 284 Dal. i udaje U. ivatele Po. et mist ve studovnach 55 Zaregistrovani u. ivatele 2 878 Po. et knih. jednotek ve volnem vyb. ru 0 2.3.1.4. Knihovna antropologie Knihovna antropologie pat. i podle rozsahu sveho knihovniho fondu mezi men. i knihovny. Jeji vyznam je v. ak obzvla. t. d. le. ity, nebo. je v sou. asne dob. v. eske republice jedinou knihovnou sveho druhu. Vznik Knihovny antropologie je datovan do roku 1911, kdy byl na Filosoficke fakult. Karlovy Univerzity zalo. en Antropologicky ustav prof. Jind. icha Matiegka (1862-1941) za pomoci. eskeho antropologa Ale. e Hrdli. ky (1869-1943), p. sobiciho ve Spojenych statech. Po z. izeni P. irodov. decke fakulty v roce 1920 zalo. ili Matiegka a Hrdli. ka novy antropologicky ustav s rozsahlymi sbirkami. Knihovna ma sve knihovni fondy umist. ne v mistnosti vybavene p. ekrasnym historickym nabytkem v zadnim traktu budovy Vini. na 7. Budova byla postavena v roce 1898. V dob. druhe sv. tove valky utrp. ly ustav i knihovna nenahraditelne ztraty. Po roce 1945 byl antropologicky ustav v. etn. knihovny op. t vybudovan, a to za p. isp. ni profesora Ji. iho Maleho (1899-1950) a profesora Vojt. cha Fettera (1905-1971). Takto mohla v. decka prace Pra. ske antropologicke. koly usp..n. pokra. ovat a katedra slou. i jako centrum. eske antropologie. Vybrane statisticke udaje z ro. niho vykazu Knihovny antropologie k 31.12.2006: Knihovni fond Vyp. j.ni slu. by Po. et knihovnich jednotek celkem 21 763 Po. et registrovanych vyp. j.ek 601 v tom: knihy a periodika 21 047 Meziknih. vyp. j.ni slu. ba 3 ostatni dokumenty 716 Zam. stnanci P. ir. stky za rok 126 Celkovy po. et zam. stnanc. 1 v tom: knihy a periodika 98 v tom: se vzd. lanim V. 1 ostatni dokumenty 28 se vzd. lanim S. 0 Ubytky knihovnich jednotek za rok 0 Celk. po. et p. epo. teny na prac. uvazky 0,4 Po. et titul. odebiranych periodik 17 Dal. i udaje U. ivatele Po. et mist ve studovnach 15 Zaregistrovani u. ivatele 171 Po. et knih. jednotek ve volnem vyb. ru 0 V Knihovn. antropologie byla oproti jinym knihovnam P. F zavedena automatizace do knihovnicke prace pon. kud pozd. ji. Knihovna se p. ipojila ke spolupraci na budovani online katalogu UK a. v roce 2004. Nova vedouci knihovny pro. la. kolenim katalogizace a postupn. i dal. ich modul. knihovnickeho systemu ALEPH. Diky retrokonverzi listkoveho katalogu metodou RETROKON v letech 2005 a. 2006 ma knihovna ji. cely knihovni fond zkatalogizovany a dostupny v online katalogu. Pr. b..n. dochazi k dopl. ovani importovanych 14 bibliografickych zaznam. vlepovani. arovych kod. do knih a te. k vyu. ivani automatizovanych vyp. j.ek. 2.3.1.5. Knihovna katedry u. itelstvi a didaktiky biologie Knihovna katedry u. itelstvi a didaktiky biologie je pom. rn. mladou knihovnou - vznikla v roce 1988, kdy do. lo k rozd. leni katedry didaktik, metodologie a d. jin p. irodnich v. d na dv. katedry - katedru u. itelstvi a didaktiky biologie a katedru u. itelstvi a didaktiky chemie. Knihovna ziskala zaklad sveho knihovniho fondu p. evedenim biologicke a pedagogicke literatury z knihovny zru. ene katedry. Svym zam..enim je ur. ena student. m u. itelstvi a pedagog. m v ramci celo. ivotniho vzd. lavani. Ve svem fondu ma cca 5200 svazk.. Vybrane statisticke udaje z ro. niho vykazu Knihovny katedry u. itelstvi a didaktiky biologie k 31.12.2006: Knihovni fond Vyp. j.ni slu. by Po. et knih. jedn. celkem 5212 Po. et registrovanych vyp. j.ek 5225 v tom: knihy a periodika 4951 Meziknih. vyp. j.ni slu. ba 0 ostatni dokumenty 261 Zam. stnanci P. ir. stky za rok 80 Celkovy po. et zam. stnanc. 1 v tom: knihy a periodika 60 v tom: se vzd. lanim V. 0 ostatni dokumenty 20 se vzd. lanim S. 1 Ubytky knih. jedn. za rok 0 Celk. po. et p. epo. teny na prac. uvazky 0,3 Po. et titul. odebiranych periodik 4 Dal. i udaje U. ivatele Po. et mist ve studovnach 0 Zaregistrovani u. ivatele 192 Po. et knih. jedn. ve volnem vyb. ru 0 2.3.1.6. Knihovna filosofie Knihovna filosofie byla zalo. ena v r. 1922 v ramci. Odd. leni pro metodologii a d. jiny v. d p. irodnich a exaktnichg, jeho. editelem byl profesor Dr. Emanuel Radl (1873-1942), a slou. ila svemu u. elu do roku 1948, vyjma let vale. nych, kdy byly vysoke. koly uzav. eny. S nastupem komunisticke diktatury se zapo. alo se zavad. nim studia sm..ujiciho k pozd. j.i povinne vyuce marxismu-leninismu a v. deckeho komunismu. Zakladnim po. adavkem Zakona o vysokych. kolach. 58/1950 Sb. bylo v souladu s cili KS. pod. idit vysoke. koly statnimu dohledu a p. ijmout novou ideologii. Centralni z. izeni zlikvidovalo autonomii vysokych. kol. Na univerzit. byly ustaveny katedry marxismu-leninismu, ktere p. sobily a. do r. 1989. Vyuka filosofie byla omezena pouze na filosofii marxistickou v jeji dogmaticke podob. studium ostatnich filosofickych sm. r. a p. istup. bylo znemo. n.no a probihalo pouze neoficialn. mimo univerzitni p. du. Knihovna p. i.la v teto dob. nenavratn. o. adu cennych titul. a naopak, u. jako knihovna katedry marxismu-leninismu, byla zamo. ena mnohymi ideologii slou. icimi tituly. V roce 1990 vznikla pod vedenim profesora PhDr. RNDr. Zde. ka Neubauera (1942-) katedra filosofie a d. jin p. irodnich v. d a navazala tak na slavnou tradici p. edvale. nou. Svou badatelskou. innosti a vyukou pokryva. iroke spektrum problematiky vzajemnych vztah. filosofie a p. irodnich v. d. Tim do. lo k obnov. jejiho p. vodniho poslani ve smyslu za. len. ni p. irodov. deckeho poznani do celkoveho proudu evropske kultury a vzd. lanosti. Od roku 1990, kdy byla i knihovna zreorganizovana a velke mno. stvi tenden. ni literatury bylo vy. azeno, knihovna pr. b..n. obohacuje sve fondy tituly vychazejicimi u nas i v zahrani. i. Snahou je odebirat a zp. istup. ovat ve. kerou. eskou produkci filosoficke literatury vydavanou v sou. asnosti a pr. b..n. dopl. ovat knihovni fond o star. i a men. dostupne knihy filosoficke i p. irodov. dne. Vedle knihovny Ustavu filosofie a religionistiky 15 na Filosoficke fakult. UK a knihovny Filosofickeho ustavu AV. R pat. i se svymi tem.. 10.000 svazky k nejlepe vybavenym knihovnam v Praze specializovanym na filosofickou literaturu, a to i diky nakupu vybranych zahrani. nich filosofickych titul.. Jak odpovida profilu katedry, knihovna obsahuje navic. adu publikaci k obecnym otazkam v. dy, k historii p. irodnich v. d a k teoreticke a evolu. ni biologii. Knihovna tak nabizi. irokou. kalu zahrani. nich publikaci p. edev. im n. mecke a anglosaske provenience. Knihovna filosofie byla spole. n. s katedrou filosofie celkov. rekonstruovana v roce 2004 a stala se tak moderni knihovnou s patrem se 4 studijnimi misty. V roce 2004 za. ala pou. ivat automatizovany knihovnicky system ALEPH. Diky retrokonverzi listkoveho katalogu metodou RETROKON v letech 2005-2006 ma ji. cely knihovni fond zkatalogizovany a dostupny v online katalogu. V t. chto letech byla provedena te. kompletni revize knihovniho fondu. Katedra filosofie a d. jin p. irodnich v. d pat. i od r. 2006 mezi katedry biologicke sekce. Proto se i Knihovna filosofie. adi mezi biologicke knihovny. Vybrane statisticke udaje z ro. niho vykazu Knihovny filosofie k 31.12.2006: Knihovni fond Vyp. j.ni slu. by Po. et knihovnich jednotek celkem 9 334 Po. et registrovanych vyp. j.ek 661 v tom: knihy a periodika 9 304 Meziknih. vyp. j.ni slu. ba 46 ostatni dokumenty 30 Zam. stnanci P. ir. stky za rok 298 Celkovy po. et zam. stnanc. 1 v tom: knihy a periodika 298 v tom: se vzd. lanim V. 1 ostatni dokumenty 0 se vzd. lanim S. 0 Ubytky knihovnich jednotek za rok 9 038 Celk. po. et p. epo. teny na prac. uvazky 0,5 Po. et titul. odebiranych periodik 10 Dal. i udaje U. ivatele Po. et mist ve studovnach 4 Zaregistrovani u. ivatele 3 137 Po. et knih. jednotek ve volnem vyb. ru 9 304 2.3.2. Geograficka knihovna Geografie se p. vodn. studovala na filosoficke fakult. starodavne pra. ske univerzity, a to spi. e ve spojeni s historii, p. irodopisem a matematikou. Po rozd. leni univerzity na. eskou a n. meckou. ast roku 1882 se vyvijela geografie. eska a n. mecka izolovan. (2). eska slo. ka geograficke v. dy se vyvijela co do kvality i d. le. itosti. Geograficke pracovi. t. m. nilo postupn. sva p. sobi. t. a s nimi se st. hovaly i knihy. Nejv. t.i zasluhy o vybudovani Geografickeho ustavu a Geograficke knihovny m. l profesor geografie Vaclav. vambera (1866-1939). Geograficky ustav vznikl p. i.eske Karlov. universit. roku 1891 v tzv. Kaulichov. dom. na Karlov. nam. sti (1). Profesor. vambera se zejmena pak na Albertov. zaslou. il o z. izeni moderniho st. ediska. eske geografie po roce 1914, kdy byla dokon. ena zapadni polovina budovy Albertov. 6. Jeho mala sbirka knih (p. vodn. v jedne sk. ini) byla od r. 1891 postupn. roz. i.ovana dary a nakupy z ro. nich i mimo. adnych dotaci. Velke mno. stvi p. ir. stk. knihovna ziskala diky dar. m a dotacim u p. ile. itosti geografickeho kongresu v Londyn. r. 1895 a diky dal. im mimo. adnym dotacim na nakup soukromych sbirek v letech 1900-1902. V r. 1907 ji. itala knihovna kolem 5000 svazk. a stala se nejroz. i.en. j.i geografickou knihovnou v Praze. Knihovni fond byl dale dopl. ovan dary a vym. nami. Velmi p. inosne byly vym. ny s leka. em a cestovatelem Emilem Holubem (1847-1902), jako. i vym. ny s p. irodov. deckym klubem. Profesor geografie Jan Palacky (1830-1908) v. noval knihovn. dal. ich 1500 svazk. (7). 16 V roce 1926 geografie ziskala prostory v nov. dostav. nem vychodnim k. idle, kde byly vytvo. eny prostory pro velkou knihovnu a byl polo. en zaklad knihovniho fondu Geograficke knihovny. eske univerzity. V letech 1996-97 byl vybudovan depozita. knihovny v prostoru byvale kotelny v budov. Albertov. 6. Rekonstrukce vlastni knihovny prob. hla r. 2000. Byl. aste. n. zp. istupn. n otev. eny fond, vytvo. eny v. t.i a p. ijemn. j.i prostory pro studenty a diky projektu FRV. byla zavedena elektromagneticka ochrana fondu. Nejrozsahlej. i rekonstrukce prob. hla v r. 2005, kdy knihovna ziskala prostory p. estavbou sousedni u. ebny. Dvojnasobn. se roz. i.ila celkova plocha otev. eneho fondu, a bylo vytvo. eno knihovnicke pracovi. t.. Knihovna ma dv. velke studovny (po cca 100m2) a 4 depozita. e. Jeden z nich sdili knihovnici ve sve pracovn. Byl p. ed. lan system. azeni. asti knihovniho fondu tematicky. Roz. i.ila se mo. nost zp. istupn. ni referen. niho fondu. Byly otev. eny dosud uzav. ene galerie, tak mohly byt zp. istupn. ny a katalogizovany edice a regionalni fond. Byl roz. i.en po. et po. ita. pro studenty na osm. V r. 2006 byl p. estav. n novy depozita. v suterenu vybaveny elektronickymi posuvnymi regaly. Po rekonstrukci chodby p. ilehajici ke knihovn. zde vznikl depozita. dochazejicich periodik, zazemi pro studenty. atni sk. i.ky chran. ne kamerovym systemem, a nove vystavni prostory. Historicky knihovni fond zahrnuje n. kolik stovek svazk. v n. meckem a latinskem jazyce. Velmi cenna jsou n. mecky psana dila z n. mecke univerzity z obdobi od poloviny 17. stoleti a. do 80. let 19. stoleti. Knihovna vlastni n. kolik. asopiseckych titul. ktere po. aly vychazet ji. v druhe polovin. 19. stoleti. V sou. asne dob. ziskava. adu zahrani. nich publikaci diky rozsahle mezinarodni vym. n. asopis. s knihovnami a odbornymi pracovi. ti v zahrani. i. Knihovna rozesila. asopis Acta Universitatis Carolinae - Geographica na tem. 305 adres vym. nnych partner.. Vybrane statisticke udaje z ro. niho vykazu Geograficke knihovny k 31.12.2006: Knihovni fond Vyp. j.ni slu. by Po. et knihovnich jednotek celkem 88 853 Po. et registrovanych vyp. j.ek 11 326 v tom: knihy a periodika 85 045 Meziknih. vyp. j.ni slu. ba 101 ostatni dokumenty 3 808 Zam. stnanci P. ir. stky za rok 1 518 Celkovy po. et zam. stnanc. 6 v tom: knihy a periodika 913 v tom: se vzd. lanim V. 3 ostatni dokumenty 605 se vzd. lanim S. 3 Ubytky knihovnich jednotek za rok 392 Celk. po. et p. epo. teny na prac. uvazky 3,5 Po. et titul. odebiranych periodik 220 Dal. i udaje U. ivatele Po. et mist ve studovnach 50 Zaregistrovani u. ivatele 3 403 Po. et knih. jednotek ve volnem vyb. ru 20 301 2.3.3. Geologicka knihovna D. jiny geologickych v. d na UK sahaji dale do minulosti, ne. kam saha historie samotne P. irodov. decke fakulty. Novodoby usek historie geologickych v. d je v. ak nejvyznamn. j.i z hlediska p. inosu pro celkovy rozvoj geologickych v. d u nas. P. vodn. se p. irodopis p. edna. el na Filosoficke fakult. od roku 1750, pozd. ji se vyu. ovalo i hornickym v. dam. Po rozd. leni univerzity na. eskou a n. meckou (r. 1882), byl na. eske univerzit. zalo. en mineralogicky ustav. Na n. mecke univerzit. vznikl ustav geologickopaleontologicky (1877-1944). Geologicky ustav vznikl te. na P. irodov. decke fakult. eske univerzity v roce 1920, v roce 1927 byl roz. i.en o odd. leni paleontologie. Petrografie byla 17 nejprve sou. asti mineralogickeho ustavu, roku 1925 bylo pro ni z. izeno samostatne odd. leni a roku 1928 byl kone. n. zalo. en samostatny petrograficky ustav. Roku 1952 do. lo k reorganizaci geologickych pracovi. na fakult. a k rozd. leni geologickych v. d na p. t samostatnych kateder: geologie, paleontologie, nerostnych surovin (od roku 1965 lo. iskove geologie), mineralogie (s krystalografii a geochemii) a petrologie. Zarove. k nim p. ibyly dv. nove katedry: hydrogeologie a in. enyrske geologie a katedra u. ite geofyziky. K posledni reorganizaci geologickych pracovi. na fakult. do. lo koncem roku 1994, kdy dosavadni katedry a laborato. e byly integrovany do v. t.ich celk. ustav. V sou. asne dob. tak p. sobi na fakult. v ramci geologicke sekce: - Ustav geologie a paleontologie, - Ustav geochemie, mineralogie a nerostnych zdroj., - Ustav petrologie a strukturni geologie, - Ustav hydrogeologie, in. enyrske geologie a u. ite geofyziky, - Laborato. e geologickych ustav.. Sou. asn. se zakladanim ustav. a kateder byly z. izovany odborne knihovny, jejich. historicky fond (tehdy p. eva. n. n. mecky) zaujima dodnes vyznamne misto. P. vodn. vytvo. eny fond byl i nadale roz. i.ovan diky dar. m, p. ipadn. z poz. stalosti v. deckych pracovnik.. Podstatna. ast fondu dne. ni Geologicke knihovny je tvo. ena knihovnim fondem byvaleho Cisa. skeho a kralovskeho geologicko-paleontologickeho ustavu n. mecke univerzity z let 1877-1944 (8 842 inv. isel) a knihovnim fondem Geologickeho ustavu. eske Karlovy university, budovany od jeho z. izeni v r. 1920. V r. 1926 se stal. editelem ustavu profesor Radim Kettner, ktery vlastnil rozsahlou odbornou knihovnu. ast obsahujici separaty a drobne tisky byla ihned p. i.len. na do fondu fakultni knihovny a po jeho smrti se stala majetkem fakultni knihovny i cela jeho sbirka monografii. Zakladem mineralogicke knihovny je fond Mineralogickeho ustavu. eske university Karlo - Ferdinandovy budovany od r. 1883. P. eva. n. jej tvo. ila dila n. meckeho p. vodu, pop. ipad. to byla n. mecka dila vydana v. eskych zemich. Dale tu jsou dila polska, francouzska a anglicka. Nezanedbatelna je sou. ast tisk. vydanych v. e.tin. To ma souvislost s dary a vym. nami d. l mezi profesory. Po obnoveni. innosti Karlovy univerzity a po slou. eni obou knihoven v r. 1945 m. la Geologicka knihovna ji. 17 769 svazk. knih, odbornych. asopis. geologickych map a rukopis. (v. t.inou vysoko. kolskych kvalifika. nich praci) a 25 370 separat. co. dohromady. ini 43 139 knihovnich jednotek. Toto. islo v. ak nevyjad. uje celkovy po. et knihovnich jednotek, nebo. p. ir. stky pokra. ujicich d. l a periodik jsou ve starych p. ir. stkovych seznamech uvad. ny v. dy pod p. vodnimi. isly prvnich svazk. danych titul. s ozna. enim. adg. Po roce 1952 p. inesla dal. i zahrani. ni p. ir. stky rozsahla mezinarodni vym. na. asopis. s jinymi odbornymi univerzitnimi a muzejnimi knihovnami v zahrani. i. Knihovna rozesilala. asopis Acta Universitatis Carolinae - Geologica na tem. 400 adres v zahrani. i i v byvale. SSR. Sou. asny po. et sm. nnych partner. se pohybuje kolem 200. Z obdobi 50. let 20. stol. se v Archivu UK dochovaly informace o knihovnici pani V..e Pola. kove, ktera byla roku 1967 jmenovana vedouci knihovny geologicko geografickych pracovi. V dal. im obdobi se knihovna dale rozr. stala, vzhledem k nedostatku vlastnich prostor a vzniku novych kateder byly vytva. eny dal. i dil. i knihovny na jednotlivych katedrach a ustavech (nap. mineralogii, petrologii, hydrogeologii, in. enyrske geologii a u. ite 18 geofyzice), v. dy v. ak pod jednou spravou v knihovn. geologicke sekce. Koncem roku 1989 ji. fond knihovny. ital celkem 173 889 knihovnich jednotek. V r. 1998 byla v knihovn. z. izena studovna a. itarna. asopis..V letech 1996 a. 1997 prob. hla p. estavba uhelny v budov. Albertov 6 na depozita. (spole. n. s depozita. em Geograficke knihovny). Knihovna tak ziskala nove ulo. ne prostory s posuvnymi regaly. Od po. r. 2000 do. lo k centralizaci jednotlivych sbirek, fondy na katedrach byly podrobeny obsahove analyze a velka. ast fondu (zejmena sov. tske provenience z 50.-70. let) byla vy. azena. Zbyle stare knihovni fondy byly postupn. sest. hovany do sklad. v suterenu, jejich. dal. i rekonstrukce s instalaci posuvnych regal. byla provedena v letech 2002-2003. Celkovy fond knihovny tak v sou. asne dob. ini p. es 192 000 knihovnich jednotek. V roce 2000 do. lo k propojeni jednotlivych mistnosti knihovny se studovnou, tak. e se uvolnil prostor i pro volny vyb. r. V teto souvislosti byla v knihovn. diky financim z projektu FRV. instalovana elektromagneticka ochrana fondu. Knihovna p. istoupila k postupne retrokatalogizaci svych fond. v automatizovanem knihovnim systemu ALEPH v r. 1998. Pracovnici knihovny vytva. eji bibliograficke zaznamy svych p. ir. stk. a postupn. zpracovavaji i star. i knihovni fond. Podminkou pro automatizovane p. j.ovani je. e knihy musi mit v knihovnim systemu sv. j bibliograficky zaznam a sejmuty. arovy kod, ktery je v knize nalepen. P. i stavajicim po. tu titul. a knihovnich jednotek se hledaly cesty, jak katalogiza. ni. innosti urychlit. V roce 1999 zde prob. hla retrokonverze. asti knihovniho katalogu p. episem katalogiza. nich listk. (bli. e viz kapitola 4.10.2.). Bibliograficke zaznamy tzv. iveho fondu jsou ji. z v. t.i. asti vytvo. eny, a tak od. kolniho roku 2005/2006 knihovna provadi automatizovane vyp. j.ky. Vybrane statisticke udaje z ro. niho vykazu Geologicke knihovny k 31.12.2006: Knihovni fond Vyp. j.ni slu. by Po. et knihovnich jednotek celkem 192 103 Po. et registrovanych vyp. j.ek 2 928 v tom: knihy a periodika 126 638 Meziknih. vyp. j.ni slu. ba 170 ostatni dokumenty 65 465 Zam. stnanci P. ir. stky za rok 672 Celkovy po. et zam. stnanc. 3 v tom: knihy a periodika 605 v tom: se vzd. lanim V. 1 ostatni dokumenty 67 se vzd. lanim S. 2 Ubytky knihovnich jednotek za rok 612 Celk. po. et p. epo. teny na prac. uvazky 3 Po. et titul. odebiranych periodik 374 Dal. i udaje U. ivatele Po. et mist ve studovnach 25 Zaregistrovani u. ivatele 1 622 Po. et knih. jednotek ve volnem vyb. ru 20 850 2.3.4. Oborova knihovna chemie A. do za. atku 19. stoleti nebyla chemie jako samostatny obor vyu. ovana nejen na pra. ske univerzit. v. t.inou ani na jinych evropskych univerzitach. Chemie byla pova. ovana za pomocnou leka. skou v. du. Nicmen. prvni vyuka chemie a fyziky na UK probihala ji. od roku 1746 v Karolinu. Studium obecne i farmaceuticke chemie bylo z leka. ske fakulty p. evedeno na filosofickou fakultu roku 1848, kam v te dob. je. t. p. irodni v. dy pat. ily. Rozd. leni Karlo-Ferdinandovy university v roce 1882 znamenalo p. iliv. eskych student., nedostavalo se vyukovych prostor. V roce 1892 vznikl na. eske univerzit. samostatny ustav, ktery se d. lil na odd. leni chemie obecne, anorganicke, analyticke a farmaceuticke chemie. Stavka student. v. ijnu 1903 a nasledne zastaveni p. edna. ek kv. li nedosta. ujicim prostoram 19 p. inutila tehdej. i.kolskou komisi vyjad. it souhlas se stavbou novych budov pro ob. univerzity. V letech 1903-1905 byla vystav. na budova Chemickeho ustavu. eske univerzity v Hlavov. ul. 2030/II. Podle jinych podklad. byla budova p. edana do u. ivani a. v roce 1906 jako Chemicky ustav. Dostavby objektu jsou z let 1925 a z r.1927. V budov. Chemickeho ustavu pokra. ovala vyuka chemie a farmacie po vzniku P. irodov. decke fakulty 1920. Prvni chemickou knihovnu dal vybudovat Bohuslav Brauner. U firmy Ant. Baumgartl a syn nechal zhotovit d. ev. ny nabytek, jak o tom sv. d.i. titky nalezene na sk. inich ve studovn.. Oborova knihovna chemie sidli ji. od sveho vzniku v budov. Chemickeho ustavu. eske univerzity v Hlavov. ul. 2030. V roce 1995 prob. hla rekonstrukce a knihovna ziskala dal. i mistnost s vestav. nym patrem, co. umo. nilo roz. i.it knihovnicke slu. by o internetove p. ipojeni a zkvalitnit zazemi knihovnic. V roce 2000 byla v knihovn. diky financim z projektu FRV. instalovana elektromagneticka ochrana fondu. ast star. iho fondu. asopis. byla pro svoji zastaralost a rychly vyvoj v oboru p. esunuta do univerzitniho depozita. e v Le. eticich. Oborova knihovna chemie, p. vodnim nazvem Ust. edni knihovna chemickych kateder, koordinuje aktivity p. islu. nych katedralnich knihoven pro analytickou chemii, pro anorganickou a organickou chemii, pro biochemii, pro didaktiku chemie, pro fyzikalni a makromolekularni chemii. Katedralni knihovny jsou sou. asti ust. edni knihovny. Knihovni fond je zam..eny na chemii v cele. i.i tohoto oboru a diky delce existence Chemickeho ustavu je r. znorody i co do zdroj. akvizice. V knihovnim fondu se naleza v sou. asne dob. necelych 73 tisic svazk. jak. asopis. serial. tak monografii. Mezi n. se po. itaji u. ebnice, skripta, slovniky, encyklopedie a vysoko. kolske kvalifika. ni prace od r. 1964 do sou. asnosti: diplomove, diserta. ni aj. Tyto prace jsou umist. ne p. eva. n. p. imo v Oborove knihovn. chemie. Z historickych, prostorovych a praktickych d. vod. je. ast monografii rozmist. na p. imo na jednotlivych katedrach. V 80. letech 20. stoleti se na fakult. konaly kursy UNESCO, co. fakult. p. ineslo i dal. i devizove prost. edky. Mo. nost nakupu zahrani. ni literatury vedla k zalo. eni tzv. knihovny UNESCO. Po r. 1989 p. e.ly tyto fondy na katedry, zejmena na katedru fyzikalni chemie. Ve fondu knihovny nalezneme n. ktere. asopisecke ucelene. ady, sahajici a. do 19. stoleti. Dale je k dispozici ti. t.ne Chemical Abstracts (1920-1997) a kompendium Beilstein. K ob. ma zmi. ovanym databazim je v sou. asnosti p. istup elektronicky. Vybrane statisticke udaje z ro. niho vykazu Oborove knihovny chemie k 31.12.2006: Knihovni fond Vyp. j.ni slu. by Po. et knihovnich jednotek celkem 72 713 Po. et registrovanych vyp. j.ek 6 592 v tom: knihy a periodika 57 575 Meziknih. vyp. j.ni slu. ba 497 ostatni dokumenty 15 138 Zam. stnanci P. ir. stky za rok 713 Celkovy po. et zam. stnanc. 5 v tom: knihy a periodika 462 v tom: se vzd. lanim V. 4 ostatni dokumenty 251 se vzd. lanim S. 1 Ubytky knihovnich jednotek za rok 260 Celk. po. et p. epo. teny na prac. uvazky 3,3 Po. et titul. odebiranych periodik 63 Dal. i udaje U. ivatele Po. et mist ve studovnach 23 Zaregistrovani u. ivatele 2 040 Po. et knih. jednotek ve volnem vyb. ru 28 215 20 2.3.5. Knihovna Ustavu pro. ivotni prost. edi Vyuka a vyzkum v oblasti ochrany. ivotniho prost. edi je pom. rn. mladou v. deckou disciplinou. Historie vzniku Ustavu pro. ivotni prost. edi se datuje do druhe poloviny 70. let 20 stoleti, kdy byl v roce 1977 tehdej. im ministerstvem. kolstvi ustaven prvni p. tilety vzd. lavaci program tykajici se. ivotniho prost. edi v. eskoslovensku. V roce 1981 byla zalo. ena Katedra ochrany p. irody a krajinne ekologie a v roce 1982 ukon. ili studia prvni absolventi vy. e jmenovaneho programu. V roce 1985 byla katedra akreditovana pro vzd. lavani postgradualnich student. v oboru ekologie. V roce 1990 dochazi ke zm. n. jmena a struktury katedry. V roce 1991 vznika Ustav pro. ivotni prost. edi. Ustav poskytuje vysoko. kolske vzd. lani bakala. ske, magisterske a doktorandske urovn. V sou. asne dob. ustav spolupracuje s celou. adou univerzitnich pracovi. ustav. Akademie v. d.R i se zahrani. nimi institucemi, zejmena prost. ednictvim spole. nych projekt. a v ramci diplomovych a diserta. nich temat. Knihovna U. P byla zalo. ena v roce 1991 sou. asn. s vznikem ustavu. P. vodnim zakladem jejiho knihovniho fondu byly publikace p. evzate z ostatnich oborovych knihoven P. F UK s tematikou tykajici se. ivotniho prost. edi a jeho ochrany, ekologie, ochrany ovzdu. i a vody, ochrany p. irody, odpad. a aplikace GIS (geografickych informa. nich system.). V sou. asne dob. ma knihovna tem. 10 000 knihovnich jednotek. ada z nich je ziskana vym. nnou s. eskymi i zahrani. nimi partnerskymi institucemi. Knihovna rozesila. asopis Acta Universitatis Carolinae. Environmentalica. Dopl. ovani knihovniho fondu se sna. i podchytit ve. kerou. eskou produkci s tematikou ochrany. ivotniho prost. edi a ekologie. Knihovna U. P byla prvni knihovnou na fakult. kde byla zahajena automatizace knihovnich proces. M. la knihovni system pro po. ita. ove zpracovani bibliografickych zaznam. Jednalo se v te dob. o lokalni system ISIS, ktery m. l jak prost. edi pro vytva. eni bibliografickych zaznam. tak i pro vyhledavani publikaci u. ivateli. Bibliograficke zaznamy knihovny U. P byly z lokalniho systemu ISIS p. evedeny v roce 1998 do nov. instalovaneho knihovnickeho systemu ALEPH 300 a tvo. ily tak prvopo. atek nove databaze spole. ne pro P. F. Knihovna U. P ma zkatalogizovan cely fond, knihovnice katalogizuji pouze nove p. ir. stky. V knihovn. byla na p. elomu let 2005/2006 provedena kompletni revize knihovniho fondu. V roce 2005 byly pro knihovnu U. P ziskany finance na projekt zavedeni radiofrekven. ni technologie ochrany knihovniho fondu (RFID). Vybrane statisticke udaje z ro. niho vykazu knihovny U. P k 31.12.2006: Knihovni fond Vyp. j.ni slu. by Po. et knihovnich jednotek celkem 9 987 Po. et registrovanych vyp. j.ek 3 716 v tom: knihy a periodika 8 235 Meziknih. vyp. j.ni slu. ba 143 ostatni dokumenty 1 752 Zam. stnanci P. ir. stky za rok 384 Celkovy po. et zam. stnanc. 2 v tom: knihy a periodika 319 v tom: se vzd. lanim V. 1 ostatni dokumenty 65 se vzd. lanim S. 1 Ubytky knihovnich jednotek za rok 0 Celk. po. et p. epo. teny na prac. uvazky 2 Po. et titul. odebiranych periodik 110 Dal. i udaje U. ivatele Po. et mist ve studovnach 18 Zaregistrovani u. ivatele 1 486 Po. et knih. jednotek ve volnem vyb. ru 1 672 21 2.3.6. St. edisko v. deckych informaci Historie St. ediska v. deckych informaci (dale SVI) nesaha do p. ili. vzdalene minulosti. V 70. a 80. letech 20. stoleti vznikala st. ediska pop. ustavy v. deckych informaci ve velkem mno. stvi v. t.ich i men. ich instituci. P. irodov. decka fakulta nem. la z prostorovych d. vod. mo. nost vybudovat ust. edni knihovnu. Knihovni fondy fakulty byly rozmist. ny v dil. ich knihovnach v p. ti budovach fakulty podle obor. tak, aby organiza. n. i funk. n. uspokojovaly pot. eby jednotlivych obor. fakulty. Z Organiza. niho. adu knihovny P. irodov. decke fakulty UK v Praze z roku 1976 vyplyva. e dil. i knihovny tvo. ily jeden celek jednotn. izeny. Knihovnu P. irodov. decke fakulty UK v Praze. Sou. asti knihovny byly. itarny, p. iru. ky a dal. i za. izeni souvisejici s. innosti knihovny (4). Knihovna P. F m. la v 70. letech jeden spole. ny rozpo. et a spole. nou vedouci knihovnici fakultni knihovny. Vedouci knihovny odpovidala za personalni a platove zale. itosti. idila praci vedoucich knihovnic oborovych knihoven, stanovovala ukoly jejich pracovnik. m, navrhovala plany rozvoje. innosti knihovny a sledovala praci dil. ich knihoven z metodickeho hlediska. Dil. i knihovny pak provad. ly nakup literatury samy na zaklad. po. adavk. pracovnik. sve sekce. Na po. atku 90. let 20. stoleti do. lo k reorganizaci, kdy knihovny p. e.ly pod sva odborna pracovi. t. sekce. Od te doby sekce zaji..uji chod knihoven samy, a to jak personaln. tak finan. n. Decentralizace a financovani p. imo sekcemi. aste. n. ovlivnilo rozvoj knihoven. Materialove vybaveni knihoven i vybaveni modernimi technologiemi bylo na rozdilne urovni. Vznikly te. rozdily ve zp. sobu odm..ovani pracovni sily v oborovych knihovnach. Rozvoj knihovnictvi s sebou p. inesl nutnost modernizace, zavedeni automatizace do knihovnicke prace a pot. ebu koordinovane spoluprace knihoven ve v. ech oblastech, zejmena v aplikaci novych technologii. V roce 1995 vedeni fakulty prozirav. rozhodlo o nakupu automatizovaneho knihovniho systemu ALEPH, a to p. esto. e se na jinych fakultach pou. ival system TINLIB. Pro spravu systemu byla v roce 1996 p. ijata systemova knihovnice, ktera sou. asn. metodicky. idila oborove knihovny. Bylo z. izeno samostatne pracovi. t. St. edisko v. deckych informaci. Geologicka sekce pro tyto u. ely poskytla mistnost, je. byla p. vodn. sou. asti Geologicke knihovny. Nar. st knihovnicko-informa. nich. innosti a hlavn. nar. st poskytovanych elektronickych slu. eb vedl k roz. i.eni po. tu pracovnich mist. SVI se stalo centralnim v. decko-informa. nim pracovi. t.m, ktere v souvislosti se sou. asnym trendem p. esunu t..i. t. informa. nich slu. eb sm. rem k elektronickym informa. nim slu. bam p. edev. im zaji..uje a obsluhuje elektronicke fakultni informa. ni zdroje. V dal. ich svych. innostech koordinuje spolupraci knihoven, komunikaci a reprezentaci knihoven navenek fakulty. Dal. im ze zakladnich ukol. SVI je podchyceni publika. ni aktivity internich pracovnik. fakulty. Publika. ni. innost je jednou ze zakladnich priorit fakulty. Ke shroma..ovani zaznam. publikaci pracovnik. fakulty byla v roce 2004 vyvinuta webova aplikace, ktera je neustale zdokonalovana s cilem poskytnou u. ivatel. m co nejv. t.i komfort. O sb. ru publika. ni. innosti bli. e informuje kapitola 3.12. V ni. e uvedene tabulce jsou shroma. d.ny statisticke udaje o knihovnach a celkovem fakultnim knihovnim fondu z let 1998 a. 2006. Udaje z p. edchozich let nejsou k dispozici. Pro zajimavost uvadime dostupny udaj o velikosti knihovniho fondu fakulty z roku 1994: Knihovny P. F UK m. ly tehdy celkem 526 940 knihovnich jednotek (knihy a periodika) s ro. nim p. ir. stkem 4 200 kus.. 22 Vybrane statisticke udaje z ro. niho vykazu knihoven P. F UK z let 1998 a. 2006 Knihovni fond / rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Po. et knihovnich jednotek 602948 606449 609140 602909 605981 609840 629012 631974 629639 v tom: knihy a periodika 508597 511692 520590 513380 515967 519362 537915 539974 535351 ostatni dokumenty 82960 94757 88550 89529 90014 90478 91058 92000 94288 P. ir. stky za rok 5627 5492 5453 5414 4189 4578 4965 4629 5300 v tom: knihy a periodika 5292 5086 4704 4435 3724 4114 4346 4050 4017 ostatni dokumenty 335 406 749 979 465 464 619 579 1283 Ubytky knih. jednotek za rok 3582 1991 2060 11645 1137 719 1613 603 10655 Po. et titul. odebir. periodik 1198 1241 1246 1276 1297 1347 1347 1535 1324 Zaregistrovani u. ivatele 1) ------ 9847 10034 10477 11370 11402 11764 8900 9000 Pozn. 1) po. et u. ivatel. nelze jednozna. n. stanovit z po. t. registrovanych v jednotlivych knihovnach. tena. i se p. ekryvaji. 2.3.7. Knihovna a. itarna. asopis. z oblasti informa. nich technologii V pojednani o fakultnich knihovnach nelze opominout Knihovnu a. itarnu. asopis. z oblasti informa. nich technologii (dale IT). Na za. atku devadesatych let se za. aly nakupovat knihy a. asopisy z oblasti IT jako zdroj novych informaci. Knihovna slou. ila ke studiu a dal. imu vzd. lavani pracovnik. Technicke skupiny UAMVT. Ka. dym rokem se knihovna rozrostla o nove knihy, p. ipadn. asopisy a v roce 1997 byla knihovna zp. istupn. na fakultni ve. ejnosti. V sou. asne dob. knihovna obsahuje 501 titul. N. ktere knihy maji jako p. ilohu CD nebo DVD. itarna. asopis. disponuje nyni 13 tituly. asopis. z r. znych oblasti IT (hardware, software, po. ita. ove sit. bezpe. nost, atd.). Knihy a. asopisy jsou ur. eny ke studiu pouze v prostorach Centra informa. nich technologii, nelze si je vyp. j.it absen. n. Provozni doba knihovny a seznamy knih. azene abecedn. nebo podle oblasti jsou pro u. ivatele zve. ejn. ny na Intranetu v. etn. seznamu. asopis.. 23 3. Sou. asnost knihoven P. irodov. decke fakulty 3.1. Knihovnicka pyramida Studium v. decke literatury, v. decky vyzkum a nasledne v. decke publikovani by jedno bez druheho nemohlo existovat. V. decke informace jsou impulsem k dal. imu rozvoji v. dy. V. dci tvo. i v. decke informace a sou. asn. jsou sami u. ivateli v. deckych informaci. Pokrok ve v. d. je podmin. n zvy. enou samostatnou aktivni p. ipravou a zvy. enym studiem publikovanych v. deckych poznatk. Kvalita vyzkumu je tak jednozna. n. zavisla na dostupnosti relevantnich informa. nich zdroj.. V teto souvislosti lze knihovny a jejich slu. by znazornit grafickou formou pyramidy (viz obrazek ni. e). Jednotlive kameny pyramidy lze uspo. adat rozli. nymi zp. soby. Zvolili jsme takove uspo. adani, kde zakladnu tvo. i vstupni prvky knihovnickych proces. (knihovni fond, elektronicke informa. ni zdroje, personal knihoven, aj.). Jednotliva poschodi pyramidy postupuji vzh. ru p. es slu. by a softwarove vybaveni ke spolupraci s univerzitnimi a celonarodnimi pracovi. ti. Vrcholem pyramidy je cil knihovnickych proces. - spokojeny u. ivatel. Knihovnicka pyramida na. cil . spokojeny u. ivatel spoluprace s jinymi institucemi v bibliografickych oblastech spoluprace v oblasti elektronickych informa. nich zdroj. knihovni system ALEPH technicke vybaveni knihoven evidence publika. nich aktivit Bibliografickoinforma. ni a re. er. ni slu. by vyp. j.ni slu. by elektronicke informa. ni slu. by propaga. ni, referen. ni a poradenske slu. by knihovni fond elektronicke informa. ni zdroje pracovnici knihoven a SVI vysoko. kolske prace v knihovnach plocha knihoven V dal. im textu jsou bli. e podany informace, ktere se tykaji jednotlivych stavebnich prvk. pyramidy v konkretnich podminkach pro P. F UK. 3.2. Knihovni fond Ve fakultnich knihovnach se dle jejich prostorovych mo. nosti roz. i.ily tzv. otev. ene fondy s cilem zvy. eni dostupnosti literatury. Roz. i.il se po. et studijnich mist. V. ude se vyrazn. zvy. il po. et u. ivatelskych po. ita. d. le. itych hlavn. pro vyhledavani v on-line katalogu a 24 v elektronickych databazich. V n. kterych knihovnach knihovni po. ita. e supluji nedostate. ny po. et mist pro internetove p. ipojeni student. na fakult.. Se vzr. stajicim mno. stvim publikaci nar. stal problem skladovych prostor, kam by se p. esunul star. i men. pou. ivany knihovni fond. Byly zp. istupn. ny knihovni sklady v budovach samotne P. irodov. decke fakulty UK. V pr. b.hu let byly rekonstruovany a z v. t.i miry vybaveny pojizdnymi regaly. Mimo tyto sklady byl fakultnim knihovnam dan k dispozici omezeny prostor v depozita. i v objektu UK v Le. ticich u P. ibrami, ktery spravuje Sprava budov RUK. Prostory ur. ene pro P. F v. ak nejsou dostate. n. velke pro v. echny knihovny. Jejich vyu. ivani mimo jine s sebou nese jista omezeni. pom. rn. velka vzdalenost od Prahy a tim. men. i pohotovostg ulo. ene literatury v tomto depozita. i. Primarni informa. ni zdroje (knihy, periodika, vysoko. kolske prace apod.) p. ina. eji p. vodni informace, zachycuji vlastni poznatky a zku. enosti. Jejich dostupnost zavisi na jejich uspo. adani v knihovnach a hlavn. na existenci a kvalit. sekundarnich informa. nich zdroj.. Za sekundarni zdroje jsou pova. ovany r. zne soupisy, katalogy apod. kde se daji vyhledat informace o existenci a umist. ni - lokaci - primarnich informa. nich zdroj. Zakladni sekundarni informa. ni prameny jsou katalogy knihoven, v sou. asne dob. hlavn. budovany elektronicky katalog. Do knihovniho fondu se. adi: - monograficke publikace, -.asopisecky fond, - ostatni dokumenty, kam za. azujeme CD, DVD, mapy, rukopisy apod. Zvla. tni kategorii rukopis. ve vysoko. kolske knihovn. tvo. i vysoko. kolske prace - bakala. ske, diplomove, diserta. ni apod. O vysoko. kolskych pracich v knihovnach P. F z historickeho hlediska podrobn. pojednava kapitola 2.2.2. Vzr. stajici mno. stvi t. chto praci na mnohych pracovi. tich p. ina. i problem s jejich archivaci. Jednou z cest by mohla byt v budoucnu nahrada ti. t.nych praci pouze jejich elektronickou verzi dostupnou v databazi vysoko. kolskych praci. Je v. ak t. eba dokonala legislativni p. iprava tohoto procesu v. etn. zaji. t.ni archivace. Po. ty vysoko. kolskych praci v jednotlivych knihovnach P. F jsou uvedeny v tabulce: Sigla Vysoko. kolske prace v knihovnach Po. et k 31.12.2006 ABD012 Oborova knihovna chemie 4441 ABD013 Geologicka knihovna 4100 ABD043 Knihovna antropologie 714 ABD044 Knihovna botaniky 2239 ABD045 Knihovna fyziologie rostlin 1722 ABD046 Knihovna zoologie 2796 ABD063 Geograficka knihovna 2424 ABD067 Knihovna filosofie 30 ABD157 Knihovna Ustavu pro. ivotni prost. edi 1498 Knihovna didaktiky biologie 261 3.3. Elektronicke informa. ni zdroje P. elom tisicileti znamena i pro knihovny p. evrat. Sou. asnym trendem v knihovnictvi je p. esun zajmu od ti. t.nych publikaci k elektronickym informa. nim zdroj. m (dale EIZ). 25 Jedna z prvnich zminek o datovych kompaktnich CD discich pochazi z roku 1991. Na konci 90. let 20. stoleti byla zavedena prvni databaze v ramci UK. Current Contents Connect. Nasledovaly dal. i. V. echny databaze byly zpo. atku nakupovany na nosi. ich CD a pozd. ji DVD pro instalaci na lokalnich po. ita. ich. Byly podavany prvni grantove projekty a postupn. dochazelo k roz. i.eni p. istup. k. ad. databazi online pro celou fakultu. V pop. edi zajmu odbornik. v. dc. i student. jsou elektronicke odborne. asopisy s vysokym impaktfaktorem, ktere jsou t..i. t.m informa. niho zaji. t.ni kvalitniho vyzkumu, dale elektronicke databaze a v posledni dob. vzr. sta i po. et vydanych elektronickych odbornych knih. Na rozdil od p. istupu jednoho. tena. e k ti. t.ne publikaci umo..uji sou. asny p. istup mnoha u. ivatel. po siti. Vedle rychleho prohledavani je dal. i p. ednosti vzajemne prolinkovani citovanych autor. d. l i informaci obsa. enych v publikaci. U elektronickych knih i elektronickych periodik se v. t.inou jedna o soub..ne vydani ti. t.ne a elektronicke podoby te. e publikace. V p. ipad. star. ich publikaci se jedna o digitalizovanou formu ti. t.ne publikace. V men. i mi. e dochazi k vydavani pouze elektronickych verzi odbornych titul. kdy dochazi k usporam finan. nim. asovym a prostorovym. V. t.ina dostupnych EIZ na fakult. pat. i mezi licencovane zdroje zakoupene v. t.inou prost. ednictvim dodavatele od vydavatele. Vydavatel je sou. asn. poskytovatelem licence zaru. uje odbornou kvalitu zp. istupn. nych EIZ. Vysoke kvalit. informaci ve v. deckych. asopisech odpovida i jejich vysoka cena. Jednotlive sekce P. irodov. decke fakulty vynakladaji na nakup EIZ ka. doro. n. vysoke finan. ni. astky. P. itom v celkove. astce vynalo. ene na EIZ jsou zahrnuty vydaje za databaze, konsorcialni poplatky, p. edplatne. ist. online titul. ale v n. kterych p. ipadech nebyva zahrnuta p. islu. na. ast p. edplatnych titul. ktera se vztahuje k jejich elektronicke verzi v p. ipad. kdy se sou. asn. kupuji ob. verze. ti. t.na i elektronicka. Zaji. t.ni informa. niho zazemi je v. ak pouze d. le. itym p. edpokladem pro rozvoj v. deckeho vyzkumu. Nic ne. ika o snaze samotnych u. ivatel. tyto informa. ni zdroje vyu. ivat ani o vy. i vyu. ivani. K tomu je nezbytne posileni informa. ni gramotnosti u. ivatel. Bereme-li v uvahu vysoko. kolske prost. edi, pak kvalitni v. decke vysledky mohou p. inest ti vysoce odborn. vzd. lani a usp..ni studenti, kte. i jsou dostate. n. vedeni k celo. ivotni pot. eb. pravidelneho samostatneho sledovani odborne literatury, jejiho vyu. iti p. i studiu, v. decke praci i spravnem psani odbornych text.. Online vyhledavani ve specializovanych odbornych databazich b..nym u. ivatelem je typickym p. ikladem toho. e vyhledavani relevantnich informa. nich zdroj. neni v. adnem p. ipad. trivialni. Jestli. e se b..ni u. ivatele dostanou k vyhledavani v. deckych poznatk. bez odborneho vedeni v. t.inou vyu. ivaji vyhledava. Google, a pokud ji. n. kte. i odborne. lanky pot. ebuji a vyhledavaji, p. evlada. asto nesystematicky p. istup. Toto si uv. domuji i vydavatele odbornych databazi a poskytuji pr. b..n. vylep. ovane u. ivatelske slu. by ve webovem prost. edi svych databazi. nap. propojeni bibliografickych zaznam. k plnym text. m, tzv. alerty - vystrahy nap. o zp. istupn. ni noveho. isla titulu. lanku na dane tema apod. P. esto nalezt pot. ebny plnotextovy. lanek byva ob. as sisyfovska prace. Pracovnici SVI P. F v. nuji sve usili v p. ibli. eni elektronickych informa. nich zdroj. Nabizeji semina. e a. koleni pregradualnim i postgradualnim student. m, odbornym pracovnik. m p. ipadn. i celym katedram, ktere o semina. e projevi zajem. Informa. ni semina. e na zcela dobrovolne u. asti byly vyzkou. eny ji. v roce 2005. Tyto kurzy se setkaly s kladnym ohlasem u. ivatel. a proto byla jejich nabidka pro rok 2006 roz. i.ena, zejmena na za. atku akademickeho roku 2006/2007. 26 V roce 2006 bylo zorganizovano celkem 21 akci - semina. a. koleni, na nich. se podileli pracovnici St. ediska v. deckych informaci. V. t.inou se jednalo o. koleni p. imo u po. ita.. v po. ita. ove u. ebn. Vedle 234 u. astnik. v. t.inou z. ad student. vy..ich ro. nik. bylo pro. koleno 456 nastupujicich student. prvnich ro. nik. na uvodnich akcich po. adanych fakultou v Po. i.i. V podzimnim semestru. kolniho roku 2006/2007 se poda. ilo, aby byl vypsan nepovinn. volitelny kreditovany p. edm. t.Slu. by knihoven a informa. ni zdroje P. F UK v praxig. V prvnim roce si p. edm. t zapsalo celkem 18 student. Vedle problematiky elektronickych informa. nich zdroj. byla naplni vyuky te. problematika bibliografickych citaci a webovych prezentaci dopln. na praktickymi ukoly. Tabulka ni. e podava p. ehled uskute. n.nych. koleni na P. F v roce 2006 Typ kurzu Po. et. koleni Po. et u. astnik. Jednorazove kurzy EIZ na P. FUK 15 157 Kurz pro studenty 1. ro. nik. 4 456 Specificke kurzy (.koleni na konkretni databazi) 2 77 3.4. Plocha knihoven Prostorove mo. nosti knihoven vzniklych v budovach P. irodov. decke fakulty byly pom. rn. dosti snadno vy. erpany. Kde byla mo. nost, knihovny se diky rekonstrukcim roz. i.ovaly o p. ilehle prostory, sk. in. na chodbach a p. ipadne depozita. e, ktere vznikaly v. t.inou p. ebudovanim mistnosti v suterenu. Dokonce byl v letech 1996-1997 vyu. it rekonstruovany prostor byvale kotelny v budov. Albertov. 6, kde navic p. epa. enim prostoru do dvou pater vznikl depozita. Geologicke i Geograficke knihovny. Mnohe knihovny pro. ly postupn. n. kolika rekonstrukcemi a roz. i.ovanim a. o n. kolik depozita. Ka. da rekonstrukce s sebou nese zvy. enou namahu na personal, p. ipadn. brigadniky a studenty p. i p. ena. eni mnoha set kilogram. knih. sigla knihovna plocha v m2 police bm ABD012 Oborova knihovna chemie 386,3 2482,5 ABD013 Geologicka knihovna 389,5 4766,0 ABD043 Knihovna antropologie 47,6 211,0 ABD044 Knihovna botaniky 249,1 1609,1 ABD045 Knihovna fyziologie rostlin 137,0 1196,7 ABD046 Knihovna zoologie 347,6 1149,1 ABD063 Geograficka knihovna ABD067 Knihovna filosofie 32,5 186,9 ABD068 SVI 22,7 5,0 ABD157 Knihovna Ustavu pro. ivotni prost. edi 75 273,5 celkem 1687,3 11879,8 3.5. Technicke vybaveni knihoven a ochrana knihovniho fondu V p. eva. ne v. t.in. knihoven a studoven je a. na vyjimky k dispozici Wifi si. Technicke vybaveni knihoven financuji jednotlive sekce. Po. ita. e musi minimaln. spl. ovat naroky, ktere na n. klade knihovnicky software. O softwarove vybaveni knihoven s vyjimkou Oborove knihovny chemie se stara pracovnik technicke skupiny CIT. 27 Technicke vybaveni knihoven a SVI CHE 4 po. ita. e pro knihovnice, v. echny propojene s tiskarnou, jeden se skenerem ABD012 6 po. ita. pro studenty, 1 multifunk. ni kopirka, 1 inkoustova tiskarna GLG 5 po. ita. pro knihovnice. ty. i s mo. nosti tisku, jeden i skenovani ABD013 2 po. ita. e pro studenty, kopirka ANT 1 po. ita. s inkoustovou tiskarnou pro knihovnici ABD043 BOT 2 po. ita. e pro knihovnice s inkoustovou tiskarnou 3 po. ita. e pro studenty s laserovou tiskarnou a multifunk. ni kopirkou - mo. nost skenovani ABD044 (spravuje katedra) FZR 2 po. ita. e pro knihovnice, inkoustova a laserova tiskarna ABD045 1 po. ita. pro studenty ZOO 3 po. ita. e pro knihovni praci, 2 z nich vybavene laserovymi tiskarnami Mo. nost skenovani pro studenty 1 po. ita. pro vyhledavani v katalogu, cca 20 po. ita. propojenych s laser. tiskarnou ABD046 (spravuje a vlastni sekce) GGR 8 po. ita. pro knihovni praci s mo. nosti tisku, n. ktere s mo. nosti skenovani ABD063 8 po. ita. k dispozici student. m, kopirka, skener FIL 1 po. ita. pro knihovnika ABD067 4 po. ita. e pro studenty (poskytuje katedra) U. P 2 po. ita. e pro knihovnice, sdilena inkoustova tiskarna ABD157 4 po. ita. e pro studenty, mo. nost tisku na jednom z nich lokaln. SVI 3 po. ita. e pro knihovni praci, kni. ni skener. ernobily, stolni skener, tiskarna laserova, inkoustova ABD168 Diky financim z projektu FRV. byla v roce 2000 ve t. ech knihovnach (geograficke, geologicke a chemicke) zavedena elektromagneticka ochrana fondu. V roce 2005 byly ziskany finance na zavedeni radiofrekven. ni ochrany knihovniho fondu (RFID) do Knihovny U. P a Knihovny zoologie. Tato technologie umo..uje snadn. j.i identifikaci a sledovani knihy diky ulo. eni informace do. ipu, ktery je nalepen v knize, a celkov. tak zjednodu. enou manipulaci s knihovnim fondem. 3.6. Vyp. j.ni slu. by Knihovny zp. istup. uji knihovni dokumenty z vlastniho knihovniho fondu: - prezen. n. v prostorach knihoven. tzv. prezen. ni vyp. j.kou, - absen. n. mimo prostory knihoven. tzv. absen. ni vyp. j.kou. Registrovanym u. ivatel. m umo..uji vyp. j.ku prost. ednictvim meziknihovni vyp. j.ni slu. by (MVS) nebo mezinarodni meziknihovni vyp. j.ni slu. by (MMVS) z jine knihovny v. R.i v zahrani. i. Naopak samy zp. istup. uji knihovni dokumenty z vlastnich fond. prost. ednictvim meziknihovni vyp. j.ni slu. by jinym knihovnam, institucim, pop. pravnickym osobam. U. ivatel si dokumenty vyhledava a) v elektronickem katalogu (i ze vzdalenych mist po siti), b) listkovem katalogu v knihovn., c) p. imo ve volnem vyb. ru v knihovn.. Konkretni podminky p. j.ovani jsou stanoveny Vyp. j.nim. adem P. F UK. 28 3.7. Bibliograficke a re. er. ni slu. by Re. er. e p. edstavuje jednak proces vyhledavani dokument. jako zdroj. informaci ke hledanemu tematu, jednak te. vysledek tohoto vyhledavani. Na zvolene re. er. ni strategii zavisi relevantnost vyhledanych informa. nich zdroj.. Na internetu u. ivatel najde obrovske mno. stvi dostupnych informaci. Ne v. echny poznatky na internetu v. ak pochazeji z d. v.ryhodnych zdroj. nemusi byt v. decky ov..ene nebo nalezene zdroje nejsou dostate. n. relevantni. Zvla. t. kdy. u. ivatel k vyhledavani pou. ije pouze Google nebo podobny vyhledava. misto aby vyu. il v. decke informa. ni online databaze dostupne na P. F. Mnohdy si u. ivatele neumi sami zvolit vhodnou strategii a neumi si sami re. er. i provest. Mohou se v tom p. ipad. obratit na pracovniky knihoven, ktere jim tyto re. er. ni slu. by radi poskytnou. Internim u. ivatel. m jsou re. er. ni slu. by v knihovnach poskytovany v podob. metodicke pomoci, aby si u. ivatel mohl sam vytvo. it pot. ebnou re. er. i p. imo a aby se nau. il s novymi zdroji efektivn. pracovat. To mu zaji..uje krat. i dobu zpracovani a vy..i relevanci nalezenych informaci. Pro pedagogicke a v. decke pracovniky P. F knihovnici poskytuji re. er. ni slu. by te. ve form. metodicke pomoci. V p. ipad. nutnosti v. ak knihovnici provad. ji po. adovane re. er. ni slu. by ve form. klasickych i automatizovanych re. er. i z domacich i zahrani. nich bazi dat. P. itom postupuji tak, aby byl zaji. t.n plynuly chod b..neho provozu knihovny. Externi u. ivatele mohou o re. er. ni slu. by po. adat individualn. Pracovnici knihoven mohou externim u. ivatel. m vyhov. t pouze v p. ipad. e re. er. ni slu. by nenaru. i plynuly chod b..neho provozu knihovny. 3.8. Elektronicke informa. ni slu. by Mimo vytva. eni a zp. istup. ovani elektronickeho katalogu (bli. e viz kapitola 3.11.) knihovny poskytuji nasledujici typy elektronickych slu. eb: elektronicka komunikace s u. ivateli, elektronicke dodavani dokument. v knihovnach vybavenych skenerem v souladu s autorskym zakonem, zaji. t.ni p. istupu k elektronickym informa. nim zdroj. m dostupnym pro P. F UK online na Internetu, p. ipadn. na pevnych discich nebo kompaktnich mediich (CD-ROM apod.), dal. i informace a slu. by dostupne prost. ednictvim webovych stranek knihoven P. F v. eskem i anglickem jazyce. Vychozi stranka je lib. natur. cuni. cz/BIBLIO. Vedou k ni odkazy z intranetu i extranetu fakulty. Na teto uvodni strance je k dispozici naviga. ni li. ta s odkazy na jednotlive skupiny informaci a informa. ni slu. by, jako nap. 1. Aktualni informace o knihovnich aktivitach, novych slu. bach a EIZ, zku. ebnich p. istupech atd. 2. Podrobne udaje o knihovnach - kontaktni informace, oteviraci hodiny knihoven apod. 3. Centralni seznamy. asopis. dostupnych na P. F v ti. t.ne i elektronicke form.. Seznamy ti. t.nych. asopis. jsou aktualizovany pracovniky jednotlivych knihoven. P. istup k elektronickym titul. m je aktualizovan pracovniky SVI. Za nejupln. j.i databazi p. istup. k plnotextovym titul. m byla zvolena databaze EZB - Elektronische Zeitschriftenbibliothek (Electronic Journals Library). esky Elektronicka knihovna. asopis. - projekt Univerzitni knihovny v n. meckem Regensburgu. Jde o jakysi 29 souborny katalog - databazi v. ech elektronickych verzi odbornych. asopis. ktere na sv. t. existuji. Dostupnost konkretnich titul. je ozna. ena ikonickym semaforkem (.erveny. nep. istupny titul. luty. licencovane pro P. F UK, zeleny. voln. dostupny). 4. Seznamy elektronickych databazi v. etn. statistik o jejich vyu. ivani a podrobneho schematickeho navodu k vyhledavani plnych text.. 5. P. istup do databaze pro sb. r publika. ni. innosti v. etn. interaktivniho vyhledavani. 6. P. istup k online katalog. m P. F a dal. ich v. deckych instituci. 7. P. istup k dosud digitalizovanym starym tisk. m umist. nym v knihovnach P. F . 8. P. istup k mnoha dal. im u. ite. nym informacim tykajicich se studia (nap. projekt bibliograficke citace, formula. pro odevzdavani elektronickych vysoko. kolskych praci . prozatim testovaci faze) nebo informace tykajici se. innosti knihovnik. atd. 3.9. Propaga. ni slu. by, referen. ni a poradenske slu. by, reprograficke slu. by Propaga. ni slu. by Stavajici nebo nove informa. ni zdroje, a p. ipadne zku. ebni p. istupy jsou propagovany na webove strance knihoven P. F v oddilu Aktuality, na Intranetu nebo v SISu (Studentskem informa. nim systemu). V knihovnach jsou umist. ny informa. ni letaky o elektronickych informa. nich zdrojich nebo letaky s navody pro praci s nimi, pop. letaky o knihovnickoinforma. nich slu. bach apod. Referen. ni a poradenske slu. by Knihovnici a informa. ni pracovnici poskytuji konzulta. ni a poradenskou slu. bu pro fakultni u. ivatele i odbornou ve. ejnost. Podavaji informace o katalozich, knihovnich fondech, elektronickych informa. nich zdrojich ustn. telefonicky a elektronickou po. tou. Probihaji. koleni a semina. e, zvla. t. na za. atku akademickeho roku. Pracovnici knihovny jsou p. ipraveni poradit jak pracovat s vyhledavacim aparatem knihovny (automatizovanym knihovnim katalogem, databazemi), jak se v knihovn. orientovat, p. ipadn. jak dale postupovat. V ramci referen. nich slu. eb u. ivatel ziska informaci o dal. ich informa. nich pracovi. tich, ktere mu mohou byt prosp..ne, a jine u. ite. ne informace. V referen. ni p. iru. ni knihovn. jsou k dispozici adresa. e, telefonni seznamy apod. Reprograficke slu. by Knihovny poskytuji podle mo. nosti sveho vybaveni reprograficke slu. by dle platnych p. edpis. o autorskem pravu. Ceny t. chto slu. eb jsou stanoveny Cenikem poplatk. a placenych slu. eb, ktery je sou. asti Vyp. j.niho. adu. 3,10. ALEPH jako nastroj zpracovani knihovniho fondu 3.10.1. Automatizace knihovnich proces. na P. F Rychlou transformaci knihoven a automatizaci knihovnich proces. umo. nilo vlastn. teprve zavedeni vypo. etni techniky a p. ipojeni knihovnich po. ita. k Internetu. Automatizovany knihovni system je aplika. ni software provozniho typu, ur. eny k automatizaci proces. realizovanych v knihovn. Obvykle ma modularni strukturu typicke moduly jsou akvizice, 30 katalogizace, OPAC, vyp. j.ky a MVS, sprava serial. Zpravidla obsahuje i nastroje pro zapojeni do sit. knihoven a pro komunikaci s externimi zdroji (9). Lokalni po. ita. ove knihovni systemy umo..uji p. echod od p. vodnich listkovych katalog. k elektronickym online katalog. m, ktere zvy. uji dostupnost a kvalitu sekundarnich informa. nich zdroj. a pohodln. j.i vyhledavani informaci. U. ivatel si snadno zjisti, zda a kde je ur. ity primarni dokument k dispozici v p. ipad. e je p. islu. na informace do tohoto systemu vlo. ena knihovniky. Tuto informaci p. edstavuje vytvo. eny bibliograficky zaznam. kniha je tzv. zkatalogizovana. V po. atcich automatizace na P. F probihala na lokalni urovni. Knihovna Ustavu pro. ivotni prost. edi byla prvni knihovnou na fakult. ktera m. la knihovni system pro po. ita. ove zpracovani bibliografickych zaznam. Jednalo se o lokalni knihovni system ISIS. P. evratem v modernizaci knihoven P. F bylo jejich zapojeni do sit. prost. ednictvim automatizovaneho knihovniho systemu ALEPH. Od roku 1998 byl v knihovnach pou. ivan izraelsky system ALEPH ve verzi dnes ozna. ovane jako 300. System v te dob. umo..oval ukladani dat ve struktu. e, ktera byla dilem tv. rce systemu, firmy Ex Libris. Byl provozovan na serverech pod opera. nim systemem Unix, ale u. ivatele museli na osobnich po. ita. ich pou. ivat rozhrani DOS, tak. e k zadavani p. ikaz. bylo pot. eba ovladnout celkem slo. ity system p. ikaz. Webove rozhrani pro. tena. e bylo rozvijeno a. druhotn. ve druhe polovin. 90. let. Na zaklad. teto spole. ne technologie, dostupne po siti, bylo mo. no zahajit automatizaci a sjednotit knihovnicke. innosti oborovych knihoven. Knihovny byly vybaveny vypo. etni technikou a. te. kami. arovych kod. V. echny knihovnice a knihovnici byli vy. koleni pro praci v knihovnim systemu. Postupn. dochazelo k implementaci jednotlivych modul. ALEPHu. Zpo. atku za. aly pod timto systemem pracovat v. t.i oborove knihovny, z men. ich knihoven to byla Knihovna U. P. P. istoupily k postupne retrokatalogizaci svych fond. podle platnych anglo-americkych katalogiza. nich pravidel. Bibliograficke zaznamy knihovny U. P byly z lokalniho systemu ISIS p. evedeny do ALEPHu 300 a tvo. ily tak prvopo. atek nove databaze spole. ne pro P. F. Od za. atku roku 2003 za. al byt na P. F UK p. ipravovan p. echod na kvalitativn. vy..i verzi, ALEPH 500, ktery s uskute. nil na za. atku roku 2004. Hlavni rozdily mezi programy ALEPH 300 a ALEPH 500 jsou. e verze ALEPH 500 pracuje v architektu. e klient-server a u. ivatelske rozhrani je pln. graficke jak pro knihovniky, tak pro. tena. e, kte. i pou. ivaji vyhradn. webove rozhrani. Diky tomu je ovladani systemu my. i mnemotechnicke, a tudi. je mnohem snaz. i. K ukladani dat na serveru se pou. iva standardni databazovy system Oracle, ktery sprav. systemu umo..uje lep. i p. istup k dat. m. Postupn. byla do v. ech sou. asti systemu zavedena znakova sada Unicode (na misto verze UTF-8), tak. e u. neni problem se zadavanim a zobrazovanim znak. ktere nejsou sou. asti znakove sady CP 1250, ktera je pou. ivana na osobnich po. ita. ich pod opera. nim systemem Windows. Na podzim 2004 se data P. F UK po konverzi do formatu MARC 21 stala sou. asti Centralniho katalogu UK. Jako takove mohou byt udaje o fondech jejich knihoven diky protokolu Z39.50 vyu. ivany dal. imi knihovnami. V te dob. byly do systemu p. ipojeny n. ktere men. i knihovny P. F UK - Knihovna filosofie a Knihovna antropologie. Na chemii se v roce 2006 p. istoupilo ke zpracovani knihovniho fondu katedralnich knihoven, ale postup je pom. rn. pomaly a dal. i katedralni knihovny na zavedeni svych fond. do systemu teprve. ekaji. Konverze byvaji provazeny za. kolenim v. ech knihovnik. do nove verze. V sou. asne dob. se pracuje ve verzi 16 a je o. ekavan p. echod na verzi 18. 31 K Centralnimu katalogu postupn. p. istupovaly a dosud p. istupuji knihovni katalogy dal. ich fakult Univerzity Karlovy, ktere musi byt navic konvertovany z automatizovaneho knihovniho systemu TINLIB. 3.10.2. Katalogizace V pr. b.hu n. kolika let se poda. ilo sjednotit katalogiza. ni. innosti nejen na urovni P. F, ale dale se postupn. sjednocuji i na urovni UK, a to v zavislosti na katalogiza. ni politice Narodni knihovny. R a na spole. nych postupech stanovenych v ramci knihoven UK. Do Centralniho katalogu p. ispivaji jednak knihovny P. F jednak i knihovny jinych fakult. Proto je t. eba p. ed vypracovanim noveho zaznamu mit neustale na mysli kontrolu v..i databazi ji. vytvo. enych bibliografickych zaznam. aby nedo. lo k vytva. eni duplicit. Z po. atku se katalogizovaly p. eva. n. monografie, postupn. n. ktere knihovny za. aly zpracovavat i periodicke publikace. serialy. Serialy v. ak nejsou dosud zpracovany ve v. ech knihovnach. Podminkou pro automatizovane p. j.ovani prost. ednictvim vyp. j.niho modulu je, aby publikace m. ly v knihovnim systemu sv. j bibliograficky zaznam a aby knihovni jednotky byly ozna. eny vlepenym. arovym kodem. arovy kod musi byt sejmut. te. kou. arovych kod. k p. islu. nemu bibliografickemu zaznamu do modulu. Jednotkyg. Postup katalogiza. nich praci je z. ejmy z ni. e uvedene tabulky: ALEPH - Katalogizace BI CHE GGR GLG U. P CELKEM po. et zkatalogizovanych zaznam. celkem stav k 15.12.2001 7 336 2 646 7 847 11 214 6 293 35 336 po. et zkatalogizovanych zaznam. celkem stav k 31.12.2006 44 539 9 247 15 615 20 913 7 642 97 956 po. et zkatalogizovanych zaznam. p. ibylo za rok 2005 1 480 935 1 151 1 721 91 5 378 po. et zkatalogizovanych zaznam. p. ibylo za rok 2006 25 749 870 1 956 1 479 330 30 384 Proces katalogizace se zda byt p. i stavajicim po. tu titul. a knihovnich jednotek nekone. ny. Stale se hledaji cesty, jak katalogiza. ni. innosti urychlit. V Geologicke knihovn. a v Knihovn. botaniky byl v roce 1999 vyu. it pro. ast knihovniho katalogu program retrokonverze. Studenti knihovnictvi p. episovali udaje z kopii kartote. nich listk. v lokalnim programu na svych lokalnich po. ita. ich. Po nasledne konverzi do systemu ALEPH musely knihovnice zaznamy opravovat a dopl. ovat s knihou v ruce. Chyby vznikaly jednak p. i p. episu kartote. nich listk. jednak p. vodni kartote. ni listky neobsahovaly v. echny pot. ebne udaje. Uvedenym zp. sobem bylo vytvo. eno cca 3680 zaznam. Knihovny botaniky a 8814 zaznam. Geologicke knihovny. Dal. i zp. soby urychleni katalogizace jsou tzv. sdilena katalogizaceg a. lokalizaceg. Sdileni zaznam. p. edstavuje vzajemne vyu. ivani ji. vlo. enych bibliografickych zaznam. v ramci zu. astn. nych knihoven cele UK. Lokalizace p. edstavuje vyu. ivani bibliografickych zaznam. z jinych knihovnich katalog. eskych i zahrani. nich knihoven diky. stahovanig zaznam. prost. ednictvim protokolu Z39.50 do vlastni databaze a jejich opravu a dopln. ni o lokalni udaje vlastnich knihovnich jednotek. Ji. v dob. ALEPHu 300 byla zahajena spoluprace se Soubornym katalogem. R (SK. R) a Soubornym katalogem UK (SK UK). p. edch. dcem dne. niho Centralniho knihovniho 32 katalogu CKS UK. Zaznamy tehdy prochazely formaln. logickou kontrolou, byly opraveny, exportovany a nasledn. importovany do SK. R. Po konverzi zaznam. do formatu ISO 2709 byly te. importovany do SK UK, v te dob. je. t. pod knihovnim systemem TINLIB. Katalogiza. ni prace postupovaly v n. kterych knihovnach pom. rn. pomalu p. esto. e byla umo. n.na lokalizace i vzajemne sdileni zaznam. V letech 2005-2006 byl pou. it kvalitn. j.i zp. sob retrokonverze prost. ednictvim technologie RETROKON pro dil. i knihovny, ktere projevily zajem a ktere m. ly pro tuto metodu vhodne listkove katalogy. Uvedena metoda byla ji. d. ive s usp. chem pou. ita pro zpracovani knihovnich fond. Narodni knihovny. R, Knihovny Univerzity Jana Evangelisty Purkyn. v Usti nad Labem, Parlamentni knihovny a dal. ich. Metoda RETROKON spo. iva v hromadnem naskenovani listk. listkovych katalog. na rota. nich skenerech a nasledne lokalizaci zaznam. z. eskych i zahrani. nich online katalog.. K lokalizaci byly vyu. ivany nap. katalogy Narodni knihovny. R, V. decke knihovny v Olomouci, The Library of Congress (USA), The British Library, n. ktere n. mecke katalogy apod. Pouze v. asti p. ipad. kdy se bibliograficky zaznam v online katalozich. R ani v zahrani. i nena. el, katalogiza. ni listek byl podle naskenovane p. edlohy ru. n. p. epsan. Prace provad. li externi spolupracovnici provad. jici firmy COMDAT, a tak byla u. et. ena vlastni prace knihovnik. Zaznamy byly po konverzi importovany do knihovniho systemu ALEPH. Postupn. jsou dopl. ovany. arove kody do knih a snimany do knihovniho systemu. Zaznamy jsou dopl. ovany a p. ipadn. opravovany (nap. p. epis p. edm. tovych hesel z ciziho jazyka do. e.tiny). Tyto. innosti v. ak ji. nejsou p. eka. kou pro vyhledavani a p. j.ovani v online katalogu P. F. V letech 2005.2006 bylo do knihovniho systemu ALEPH importovano celkem 18373 zaznam. ktere vznikly retrokonverzi metodou RETROKON. Dal. ich necelych 5000 zaznam. z katalogiza. nich listk. bylo diky teto metod. ozna. eno jako zaznamy, ktere jsou ji. v katalogu zapsany jinou knihovnou, je mo. no tyto zaznamy sdilet a doplnit k nim pouze lokalni udaje dil. i knihovny. Po. ty vytvo. enych zaznam. metodou RETROKON i po. ta mo. nych sdilenych zaznam. jsou uvedeny ni. e v tabulce. P. evod katalog. umo. nil. e ve. kere vyp. j.ky tak ji. mohou probihat automatizovan.. Dil. i knihovna Sta. ene P. epsane Nov. vytvo. ene celkem Sdilene Zpracovane tituly celkem ANT 2 289 1 239 3 528 653 4 181 BOT 8 124 4 318 12 442 1 392 13 834 FIL 1 674 729 2 403 2 896 5 299 Celkem 12 087 6 286 18 373 4 941 23 314 3.10.3. Co v. e je t. eba ud. lat s ti. t.nou publikaci ne. se dostane k u. ivateli V dal. im textu jsou popsany. innosti, ktere je pot. eba vykonat pro to, aby se kniha mohla dostat k u. ivateli, a to v. etn. asoveho odhadu vytvo. eneho kvalifikovanym knihovnikem..asovy odhad je psan v zavorce kurzivou. Nakup (akvizice) dle po. adavk. pracovi. t.. (cca 1-2 hodiny: najit dodavatele, zhodnotit nabidku cen a doru. eni, napsat objednavku). V p. ipad. e publikaci koupi pracovnik fakulty a donese pouze k evidenci. as pro tento a nasledujici uvedene 2 body se nezapo. itava. P. evzeti knihy. (cca 10-60 minut - podle zp. sobu doru. eni). Administrace pro ekonomicke odd. leni, p. i.azeni signatury. 33 (cca 5 minut) Evidence knihovni jednotky v p. ir. stkovem seznamu. Datum zapsani, p. ir. stkove. islo knihovniho dokumentu, zp. sob nabyti knihovniho dokumentu event. cena, autor, nazev, misto a rok vydani knihovniho dokumentu, signatury, p. ipadn. dal. ich poznamek. (cca 5 -10 minut) Viditeln. ozna. it knihovni jednotku signaturou (mo. ny je tisk signatury z po. ita. e), vepsat p. ir. stkove. islo a signaturu do knihy, knihu orazitkovat na r. znych mistech. (cca 10 minut). Vytvo. eni bibliografickeho zaznamu, v p. ipad. e je. t. neni v Centralnim katalogu UK vytvo. en. (Doba zpracovani se li. i podle typu knihy 15-30 minut, v extremn. slo. itych p. ipadech a. 1-2 hodiny.) V p. ipad. e lze vyu. it ji. vytvo. eny bibliograficky zaznam (tzv. sdilet), zaznam se nevytva. i. Do stavajiciho zaznamu se zapi. i lokalni udaje knihovny. Doba vytvo. eni se zkracuje v p. ipad. e lze zaznam nalezt v jinych on-line. eskych nebo zahrani. nich katalozich, lokalizovat (tj. stahnout) a p. ipadn. doplnit a upravit. Naopak se doba vyrazn. prodlu. uje, je-li katalogizator p. i praci vyru. ovan, jedna-li se o star. i cizojazy. ne publikace, nebo u lokalizace v p. ipad. kdy. je vice publikaci s podobnym nazvem. V tom p. ipad. trva dele jednozna. n. ur. it, ktery bibliograficky zaznam zvolit pro lokalizaci. V p. ipad. e v knihovn. tisknou soub..n. katalogiza. ni listky, lze pro tisk listku vyu. it dat vlo. enych do knihovniho systemu. (tisk a za. azeni katalogiza. niho listku cca 5-10 min) Vlepit. arovy kod do knihy. Zapsat systemove. islo bibliografickeho zaznamu p. id. lene knihovnim systemem (zkracen..sysnog) do knihy. Tam, kde je elektromagneticka ochrana, vlepit. ip do knihy, aktivovat. Tam, kde je RFID ochrana, vlepit RFID. ip, na. ist udaje z knihovniho systemu ALEPH do. ipu. Pokud ma kniha p. ilohu, je t. eba ozna. it jeji p. itomnost v knize vedle p. ir. stkoveho. isla a na h. betu knihy. i.asopisu n. ktere p. ilohy se ukladaji zvla. Sejmout. arovy kod knihovni jednotky k p. islu. nemu bibliografickemu zaznamu do jednotek - tzv. segurando. Spravn. za. adit do polic dle. azeni v knihovn. aby bylo mo. ne publikaci snadno vyhledat. (.as pro vy. e uvedenych 6 druh. innosti cca 5. 15 minut) Po. itame-li pouze. innosti spojene se za. azenim knihy do fondu, pak vysledna doba v. novana jedne knize od doby, kdy se dostane do knihovny, do doby, ne. se dostane k u. ivateli, je: - v p. ipad. sou. tu vy. e uvedenych minimalnich. as. na v. echny. innosti 35 minut, - v p. ipad. sou. tu vy. e uvedenych maximalnich. as. na v. echny. innosti 75 minut, - v extremnich p. ipadech 2 hodiny 45 minut. Ro. ni p. ir. stek v knihovnach P. F byl za rok 2006 celkem 5300 knihovnich jednotek. Knihovni fond P. F tvo. i celkem 630 tisic knihovnich jednotek. Na zkatalogizovani v. ech knih, ktere jsou dosud v knihovnach, by bylo pot. eba v lep. im p. ipad. 367 500 hodin, tj. 184 pracovnichg. lov. korok. g (po cca 2 000 pracovnich hodinach), v hor. im p. ipad. 787 500 hodin, tj. 394 pracovnich g. lov. korok. g, v extremnim p. ipad. 1 470 000 hodin, tj. 735 pracovnich g. lov. korok. g. 34 3.11. Elektronicky katalog, automatizovane vyp. j.ky, rezervace 3.11.1. On line katalog - OPAC Mezi zakladni poskytovane elektronicke slu. by knihoven pat. i elektronicky katalog OPAC (zkratka anglickeho OPen Access Catalogue). Knihovni system ALEPH poskytuje u. ivatel. m webove rozhrani k vyhledavani publikaci, odtud nazev web OPAC. Katalog umo..uje vyhledavat informace o ur. ite publikaci, o jejim umist. ni v knihovnach, a to v ramci cele univerzity po siti, ani. by musel u. ivatel do knihovny. Mo. nosti vyhledavani jsou: - prohli. enim rejst. ik., - zakladni vyhledavani, - roz. i.ene vyhledavani, - vyhledavani z vice poli a/nebo z vice bazi, - vyhledavani pomoci jazyka CCL (Common Command Language)..tena. skym pr. kazem je pro zam. stnance UK zam. stnanecky pr. kaz, pro studenta pr. kaz studenta, ktery student ziska u zapisu. Dodate. n. lze pr. kazy ziskat ve vydejnich mistech UK. Udaje pro identifikaci jsou: ID (.islo pod fotografii) a. arovy kod. V sou. asne dob. se zavad. ji obdobne univerzitni pr. kazy pro externi u. ivatele slu. eb UK. V katalogu lze vyhledavat te. anonymn. ani. by se u. ivatel p. ihlasil. V tom p. ipad. v. ak ma omezena prava. Pouze p. ihla. eny u. ivatel si m..e zobrazit seznam svych aktualnich vyp. j.ek, prodlou. it vyp. j.ku v ramci. adne vyp. j.ni lh. ty, zadat po. adavek na vyp. j.ku (tzv. rezervaci, bli. e viz kapitola 3.11.3.), zobrazit seznam svych po. adavk. na vyp. j.ku, aktualizovat e-mailovou adresu pro komunikaci knihovny se. tena. em. E-mailova adresa je vyu. ivana pro elektronicke zasilani upominek a od roku 2006 te. pro elektronicke zasilani zdvo. ilostnich dopis. o bli. icim se konci vyp. j.ni lh. ty, co. poskytuje jisty komfort. tena..m. 3.11.2. Automatizovane vyp. j.ky Pro automatizovane vyp. j.ky bylo t. eba p. ipravit databazi u. ivatel. Pro knihovni system ALEPH 300 byla vyu. ita databaze P. F.Studentg a konvertovana do ALEPHu. P. i p. echodu do systemu ALEPH 500 byli zaznamy. tena. v. etn. jejich vyp. j.ek zkonvertovany. V sou. asne dob. pracovnici Ustavu vypo. etni techniky UK provad. ji ka. doro. n. hromadny import udaj. o novych studentech a pracovnicich z informa. niho systemu UK do databaze. tena. Je t. eba do. e.it je. t. vy. azovani absolvent. a student. kte. i ukon. ili studium a nemaji aktivni vyp. j.ky, pop. i se sou. asnym upozorn. nim knihovnik. na ty odchazejici studenty, kte. i maji je. t. vyp. j.ky aktivni. Modul. Vyp. j.kyg byl do knihoven aplikovan postupn. podle mo. nosti a zajmu te ktere knihovny v zavislosti na mno. stvi zkatalogizovanych zaznam. Tak se stalo. e se vyp. j.ky n. kde provad. ly automatizovan. v systemu ALEPH, zatimco n. kde se stale pou. ivaly klasicke vyp. j.ni listky, ktere museli u. ivatele vypl. ovat. Tento stav p. ina. el nespokojenost u. ivatel. s knihovnimi slu. bami tam, kde se p. j.ovalo klasickym zp. sobem na vyp. j.ni listky. Od zahajeni. kolniho roku 2005/ 2006 se vyp. j.ky provad. ji v. ude automatizovan., a pokud nema kniha je. t. vlastni bibliograficky zaznam v databazi, lze vytvo. it p. ed p. j.enim zkraceny zaznam tzv. rychlokatalogizaci. 35 3.11.3. Rezervace Knihovni system ALEPH umo..uje p. ihla. enym u. ivatel. m, aby si rezervovali pot. ebne publikace, ktere jsou momentaln. vyp. j.ene. To je mo. ne za ni. e uvedenych podminek: -.tena. se musi do systemu p. ihlasit svymi identifika. nimi udaji. Jen p. ihla. enemu. tena. i se zobrazi nabidka. po. adavekg. Nep. ihla. enemu. tena. i se zobrazi pouze detaily vyp. j.ky. - Nelze rezervovat knihovni jednotku, ktera je na mist. v knihovn. Tato informace se u. ivateli zobrazuje. 3,12. Aplikace pro sb. r publika. nich aktivit pracovnik. fakulty Jednim ze zakladnich ukol. SVI je evidence publika. ni aktivity internich pracovnik. fakulty. Publika. ni aktivita pat. i mezi zakladni priority fakulty, nebo. reprezentuje jeji v. decky potencial a dokumentuje tak kvalitni zabezpe. eni pedagogickeho procesu. Sb. r probiha ka. doro. n. b. hem 1. tvrtleti podle pravidel vydanych rektoratem UK na zaklad. po. adavk. Rady vlady. Ve. kera sbirana data jsou odevzdavana do celouniverzitni databaze Bibliografie UK. Do databaze RIV jsou pak za celou univerzitu zasilany udaje o publikacich tykajicich se projekt. sledovanych Radou vlady. Samotny sb. r dat o publika. nich aktivitach pro. el za posledni roky bou. livym vyvojem. P. vodn. se data sbirala pouze prost. ednictvim nezabezpe. enych webovych formula. odkud byla odesilana na e-mail pov..eneho pracovnika. Toto. e.eni bylo naprosto nevyhovujici a od roku 2004 ma fakulta k dispozici samostatnou webovou aplikaci. Aplikace je neustale vyvijena s cilem poskytnout u. ivatel. m co nejv. t.i komfort. Posledni novinkou pro u. ivatele je mo. nost importu dat z databaze Web of Science. Aplikace hlida chyby ji. p. i vkladani dat, provadi k. i.ove kontroly apod. co. velmi usnad. uje vytvo. it bezchybny vystup pro RIV. 3.13. Spoluprace s jinymi institucemi v bibliografickych oblastech Knihovny a SVI spolupracuji s knihovnami ostatnich fakult UK i s knihovnami r. znych v. deckych instituci. V sou. asne dob. probiha spoluprace v n. kolika oblastech: Spoluprace na Centralnim katalogu UK. V roce 2004 se staly bibliograficke zaznamy knihoven P. F UK po konverzi do formatu MARC 21 sou. asti Centralniho katalogu UK. Jako takove mohou byt udaje vyu. ivany jinymi knihovnami UK tzv. sdilenim zaznam. nebo jinymi knihovny v. R i v zahrani. i p. ebiranim zaznam. tzv. lokalizaci, diky protokolu Z39.50. Tato spoluprace je oboustranna. Stejn. tak mohou knihovny P. F vyu. ivat zaznamy ostatnich knihoven. Bli. e o teto problematice pojednava kapitola 3.10.2. 36 Spoluprace na tvorb. Souborneho katalogu. eske republiky. Ji. v dob. ALEPHu 300 byla zahajena spoluprace se Soubornym katalogem. R (SK. R). V sou. asne dob. je ji. spoluprace pravidelna. Za ka. dy uplynuly m. sic probiha kontrola vytvo. enych zaznam., zaznamy jsou dle chybovych hla. ek opravovany a po opravach odesilany davkov. do souborneho katalogu. Statistiky odevzdanych zaznam. do SK. R je uvedena v tabulce ni. e: SK. R celkem BI CHE GGR GLG U. P CELKEM odevzdane do SK. R za rok 2006 5 554 912 1 435 1 435 358 9 694 odevzdane do SK. R celkem stav k 12.3.2007 16 438 4 901 13 422 18 095 6 590 59 446 Spoluprace na projektu NK. R.Kooperativni tvorba a vyu. ivani souboru narodnich autoritg. Knihovny P. F se na za. atku roku 2007 p. ipojily ke knihovnam, ktere online p. ispivaji svymi autoritnimi zaznamy do databaze Narodnich autorit. Autoritni zaznam je lexikalni jednotka v souboru autorit obsahujici za kodovanymi udaji autoritni heslo, dale pak v. echny variantni podoby tohoto hesla, soub..na hesla, p. ibuzna (asociovana) hesla, informa. ni poznamky, konzultovane zdroje, odpov. dnou katalogiza. ni agenturu a mezinarodni standardni. islo autorit po jeho zavedeni (9). Autoritni zaznamy umo..uji jednozna. n. identifikovat autora, pop. korporativniho autora (korporaci), geograficky nebo v. cny udaj apod. Vytva. eni autoritnich zaznam. vy. aduje systematicke ov..ovani osobnich aj. udaj. v dostupnych informa. nich pramenech a spravne vypln. ni p. edepsanych poli zaznamu. Kooperujici knihovnici zodpov. dn. vyhledavaji informace v. eskych i zahrani. nich dostupnych katalozich aj. informa. nich zdrojich, z velke miry internetovych. Uvedena tvorba autoritnich zaznam. s sebou nese i dal. i nezbytne. innosti. Probiha harmonizace p. istupovych rejst. ik. v samotne univerzitni databazi, tak aby byla duplicitni p. istupova hesla sjednocena a p. ipadne chyby opraveny p. ed tim, ne. bude autoritni zaznam vytvo. en online v bazi autorit NK. R. Spoluprace oborovych knihoven p. i zpracovani odbornych bibliografii. eskych i mezinarodnich. N. ktere knihovny P. F se podileji na vytva. eni odbornych bibliografii. Spoluprace probiha nap. v oboru geografie a geologie. 3.14. Spoluprace v oblasti elektronickych informa. nich zdroj. Obrovsky posun v oblasti EIZ byl uskute. n.n diky: Projekt. m Ministerstva. kolstvi, mlade. e a t. lovychovy, ktere vypisovalo projekty na podporu v. dy a vyzkumu a poskytlo finan. ni prost. edky pro jejich informa. ni zaji. t.ni. Sesta. z projekt. LI a 1N (bli. e viz kapitola 3.16.) byly zakoupeny odborne v. decke databaze - GeoBase, GeoRef, EnvironetBase, ESPM, KNOVEL, Bioone Fulltext - Biological Abstract, Zoological Records, - CrossFire Beilstein, Chemical Abstracts a dal. i. Ustanovenym konsorciim oborov. p. ibuznych vysokych. kol a v. deckych instituci, tak, aby spole. ny konsorcialni nakup multilicenci umo. nil sni. it cenu EIZ na minimum, Finan. nim prost. edk. m z grant. ziskanych aktivitou pracovi. fakulty, ze kterych byly zakoupeny n. ktere elektronicke plnotextove tituly. asopis. knih apod. Finan. nim prost. edk. m v. novanym z rozpo. tu fakulty, kdy se fakulta spolupodili na nakupu: 37 - d. le. itych databazi v ramci cele UK, nap. Web of Knowledge, ProQuest aj., - d. le. itych databazi pro fakultni u. ivatele, nap. JSTOR - Biological Science, General Science, - plnotextovych zdroj. p. edplatna periodik v. etn. elektronickych online verzi, nap. Nature, Science. ady elektronickych knih aj. - konsorcialnich poplatk. pro ziskani online verzi. asopis. d. le. itych vydavatel. (Elsevier, Springer, Blackwell, Willey, Oxford, RSC). Samotne zaji. t.ni dostate. neho mno. stvi kvalitnich elektronickych informa. nich zdroj. v. ak nesta. i. D. le. ite je nau. it u. ivatele tyto zdroje vyu. ivat v pr. b.hu celeho studia nikoliv pouze a. pro psani diplomove prace. 3.15. Projektova. innost. ada. innosti a slu. eb SVI a knihoven byla a je. e.ena diky financovani z projekt. Ni. e jsou vyjmenovany projekty realizovane za byvaleho vedeni SVI i o projekty ze sou. asne doby: 1998. FRV. 1488. virtualni knihovna 1999. FRV. 1480. racionalni zp. sob retrokatalogizace 2000. FRV. 1778. elektronicka ochrana fond. (.e. itelka vedouci Geograficke knihovny) 2001. FRV. 2042. digitalizace fond. skener Minolta 2001. LI01051. multilicence na p. istup k p. irodov. dnym informa. nim zdroj. m 2001-2003 2003. FRV. 2766. zp. istupn. ni digitalizovanych fond. CD ROM server 2004. 1N04186. multilicence na zaji. t.ni kontinuity p. istupu k p. irodov. dnym informa. nim zdroj. m 2004-2008 2006. Archivace a zp. istupn. ni digitalnich verzi kvalifika. nich praci na UK v Praze. Vyraznymi. innostmi bylo te.: 2005 - zavedeni radiofrekven. ni ochrany (RFID) knihovniho fondu Knihovny U. P a Knihovny zoologie financovane z Fondu rozvoje investi. niho majetku. 2006 - retrokonverze knihovnich katalog. Knihovny botaniky, Knihovny filosofie a Knihovny antropologie po. izena z fakultni finan. ni rezervy. Dal. i projekty byly uskute. n.ny v Geograficke knihovn. a v Oborove knihovn. chemie. 3.16. P. irodov. dne elektronicke informa. ni zdroje z projektu 1N04186 Vyraznym po. inem v oblasti elektronickych informa. nich zdroj. jsou vy. e zmin. ne projekty LI01051 a 1N04186, kde poskytovatelem dotace je Ministerstvo. kolstvi, mlade. e a t. lovychovy. R. Projekt LI01051zaji..oval multilicence pro p. istup k p. irodov. dnym informa. nim zdroj. m v letech 2001-2003. Projekt 1N04186 zajistil kontinuitu p. istup. pro roky 2004-2008. Projekty poskytuji informa. ni zazemi pro v. du a vyzkum, pro pregradualni a postgradualni vyuku na vysokych. kolach cestou konsorcialniho nakupu elektronickych databazi v oblasti p. irodnich v. d - geologicke, geograficke, chemicke, farmaceuticke a ekologicke. Jedna se o geologicke databaze GeoBase, GeoRef, environmentalni databaze ENVIROnetBase a ESPM a faktografickou databazi Knovel z oboru p. irodnich v. d, techniky, zdravi a hygieny, farmacie a potravina. stvi. Diky vyhodnemu kurzu koruny v..i US dolaru vznikla finan. ni rezerva p. esto. e do. lo ke kraceni dotace oproti p. vodnimu navrhu projektu. Vysledkem bylo to. e se spoluu. ivatele 38 nemuseli na uhrad. EIZ oproti p. vodnimu p. edpokladu podilet v. bec a. e zbyvajici finan. ni prost. edky mohly byt vhodn. investovany za tzv. dopl. kove informa. ni zdroje. Byla zakoupena biologicka databaze BioOne Fulltext pro. eske univerzity, ktere projevily zajem. Zu. astn. ne instituce jsou od po. atku projektu za. azeny do skupin podle zajmu svych u. ivatel. Skupiny lze podle u. ivanych databazi pova. ovat za dil. i konsorcia GEO, CHEM, ENVIRO. lenove konsorcia mohou podle pot. eby komunikovat prost. ednictvim elektronicke konference, u. astni se. koleni pro informa. ni pracovniky. kolitele i vlastni u. ivatele, sleduji statistiky vyu. ivani a aktivit u. astnik. propaguji nakoupene EIZ. P. istupy jednotlivych instituci k databazim jsou ozna. eny k. i.kem (x) v ni. e uvedene tabulce: Instituce Geobase GeoRef Knovel ENVIROnetBASE ESPM BiOne UK Praha, P. F x x x x (cela UK) x UP Olomouc, P. F x x x x MU Brno, P. F x x x x x VUT Brno x Univerzita T. Bati Zlin x x x Statni zdravotni ustav, Praha x x Ostravska univerzita x x x x x Univerzita Pardubice x UJEP v Usti nad Labem x x x x x. ZU, Praha x x x x VFU, Brno x x Zapado. eska univerzita Plze. x Geologicky ustav AV. R Praha x x x Narodni knihovna, Praha x x x Geofyzikal. ustav AV. R Praha x Ust strukt. a mech. hornin AV. R, Praha x. eska geologicka slu. ba, Praha x VU geodet. topograf. a kartograficky, Zdiby x V. echny databaze jsou hodnoceny jako velmi u. ite. ne a jejich informa. ni vyznam se odra. i v kvalitnim zpracovani dal. ich odbornych projekt. Jejich vyu. ivani je dano odbornou urovni i velikosti u. ivatelskych komunit v. lenskych institucich. Instituce maji p. istup k databazim na zaklad. IP adres. Jejich aktualizace probiha pr. b..n.. Instituce dodaly pot. ebne udaje k propojeni databazi s jejich dostupnymi fulltextovymi tituly. Propaguji zakoupene EIZ ponejvice na svych webovych strankach, na nast. nkach knihoven a v informa. nich materialech ve studovnach. U. ivatele vyu. ivaji te. webove stranky firmy AIP, kde jsou pro ka. dou instituci p. ehledn. zobrazeny seznamy databazi p. istupnych z jejich po. ita. ovych IP adres. Statistiky vyu. ivani jsou dostupne na webovych strankach pracovi. t..e. itelky. Probihaji. koleni informa. nich pracovnik. a. kolitel. kte. i se seznamuji se zm. nami a vylep. enymi slu. bami poskytovanymi ve webovem prost. edi vydavatel. databazi. 39 4. Budoucnost knihoven 4.1. Kam sm..uje budoucnost knihoven Extremni vize p. edpovida. e nebude t. eba knihoven ani knihovnik. e v. e bude na internetu. Zcela jist. se myli. Da se p. edpokladat. e se tradi. ni knihovny zm. ni. Budoucnost knihoven se posune sm. rem k elektronickym informa. nim zdroj. m, sm. rem k velkemu mno. stvi studijnich mist vybavenych po. ita. i a sm. rem ke knihovnam s obrovskymi serverovymi kapacitami pro archivaci dokument. Tradi. ni knihovny pak budou vydavat men. prost. edk. na nakup a uskladn. ni ti. t.nych informa. nich zdroj. a vice na nakup licenci elektronickych informa. nich zdroj. nebo elektronickych nosi. informaci. P. esto budou knihovny existovat a budou se dale rozvijet. Nelze o. ekavat. e se vydavatele ve spojeni s polygrafickym pr. myslem vrhnou do procesu sebedestrukce, co. by konec ti. t.nych publikaci ur. it. znamenal. Velkou roli v oblasti v. deckych publikaci hraji samotni auto. i, a to v otazce publikovani v ramci otev. enych archiv. nebo online. asopis. s otev. enym p. istupem (open access). Open access musi byt trvaly, bezplatny, online a pro v. echny u. ivatele. Autor (vlastnik copyrightu) svoluje ke. teni, stahovani, sdileni, ukladani, vyhledavani a linkovani. lank. (19). Slabou strankou je zatim nedokonala vychova u. ivatel. k. fair useg. P. edpoklada se p. esna a precizni citace. Americky autor Will Sherman, ktery se zabyva problematikou ti. t.nych a online publikaci a online vyukou na online univerzitach v USA, ve svem dokumentu .33 Reasons Why Libraries and Librarians are Still Extremely Importantg podava dosti podrobny vy. et d. vod., pro. jsou stale velmi d. le. ite knihovny i knihovnici. Ka. dy z uvedenych bod. je neopominutelny. Dale je uveden pouze vyb. r hlavnich d. vod. ktere autor ve sve praci uvadi: Neni a nebude v. e dostupne voln. na internetu. Projekt Google Book Search si dal za cil v budoucnu digitalizovat miliony knih z nejv. t.ich sv. tovych knihoven. Ale odhadovany po. et knih v tisku je p. ibli. n. 70-80krat vy..i ne. je tento projekt schopen digitalizovat. Hlub. i p. istup do digitalizovanych knih v. ak v. t.inou vy. aduje registraci. Voln. zp. istup. ovany budou knihy, na n. ji. neni uplat. ovan copyright, ale ostatni materialy z. stanou p. istupne pouze pro registrovane u. ivatele. Obzvla. t. v. decke publikace s vysokou informa. ni hodnotou nebudou zcela voln. na internetu. Internet je snadno manipulovatelny a pomijivy. Knihovny naproti tomu nabizeji standardizovany system, ktery trvale poskytuje d. v.ryhodne informace. Neexistuje a je. t. dlouho nebude existovat nahrada za knihovny, ktera by poskytovala p. istup k horam informaci, ktere nejsou dostupne p. es webove vyhledava. e. Knihovna je d. le. itym mistem pro zachovani demokratickeho p. istupu k informacim. ne ka. dy si m..e dovolit koupit knihy, ne ka. dy ma (a bude mit) soukromy p. istup k internetu. Pou. ivani mobilnich za. izeni pro stahovani digitalnich knih bude i nadale pouze dopl. kem k. etb. ti. t.nych knih. Knihovna zaujima d. le. ite postaveni v procesu kulturni evoluce a zachovavani kulturniho d. dictvi. Takte. role knihovnik. je neopominutelna - jsou to ti, kte. i do knihovnich system. (tedy do technickych prost. edk.) informace vkladaji, a ti, kte. i pomahaji u. ivatel. m v orientaci p. i praci prav. s t. mito technickymi prost. edky. Will Sherman na zav. r sve prace uvadi shrnuti:.Spole. nost neni p. ipravena na opu. t.ni knihoven a knihovny pravd. podobn. nikdy nevymizi. Knihovny se mohou adaptovat na socialni a technologicke zm. ny, ale nemohou tak 40 byt nahrazeny. A. koli knihovny jsou odli. ne od internetu, knihovnici jsou ti nejpovolan. j.i profesionalove, kte. i jsou schopni vest studenty i ob. any k tomu, jak nalezt cenne informace online. Samoz. ejm. mnoho informaci je online, ale mnoho jich stale je na papi. e. Misto odsuzovani knihoven jako nemodernich instituci, m. l by stat zvy. it finan. ni prost. edky na jejich podporu a zlep. it tak jejich technologicke i personalni vybaveni. g (18) 4.2. Pró. pot. ebujeme knihovny Role dne. nich tradi. nich knihoven uzce souvisi s rozvojem publikaci vydanych v elektronicke form. Po. et v. deckych serial. vydavanych ka. dym rokem roste a elektronicke zdroje odsouvaji ty ti. t.ne do pozadi. Stale ale existuje n. kolik dobrych d. vod. pró. budou ti. t.ne zdroje nadale vyu. ivany a pro. bude t. eba knihovny zachovat, by. pravd. podobn. v pozm. n.ne podob. Knihovny musi svoje aktivity mnohem vice orientovat na elektronicky dostupne informa. ni zdroje, a. koli zdroje ti. t.ne sv. j vyznam rozhodn. upln. neztrati. D. vody zachovani ti. t.nych fond. lze v zasad. shrnout do t. chto t. i bod.: 1. Nem. nna technologie. ti. t.na publikace bude v. dy prezentovat stejne informace stejnym zp. sobem. A. koliv informace publikovane v elektronickem. asopise jsou take nem. nne, technologie u. ivane k jejich zve. ejn. ni se m. ni. 2. Mobilnost. jde o d. le. itou vyhodu, i kdy. po. ita. e se stale zmen. uji a. asem asi bude jejich p. emis. ovani stejn. snadne jako manipulace s knihami. 3. Snadn. j.i. teni. to je skute. na vyhoda, zvla. t. studujeme-li del. i.as. Rozli. itelnost po. ita. ovych obrazovek a. tecich p. istroj. sice stale vzr. sta, ale zatim p. i.teni neposkytnou stejny komfort, jako ti. t.ny material. Nicmen. vyhody text. dostupnych elektronicky p. eva. uji. Dnes existuje velke mno. stvi. asopis. p. eva. n. odbornych, ktere jsou vydavany ji. pouze elektronicky, a jejich pou. ivani s sebou nese mnoho vyhod jak pro autory, tak pro vydavatele. i samotne knihovny. Z vyhod pro knihovny lze uvest p. edev. im tyto: 1. Skladovaci naroky. odhaduje se. e po. et v. deckych. lank. se zdvojnasobi ka. dych 10-15 let. Elektronicke. asopisy zaberou velmi maly prostor, jsou-li skladovany na kompaktnich discich a. adny, jestli. e jsou zp. istup. ovany prost. ednictvim internetu. 2. Naklady za vazby. u elektronickych. asopis. odpadaji vydaje za vazbu ro. nik.. 3. P. istupnost. ti. t.ne. asopisy jsou p. istupne jen tehdy, ma-li knihovna otev. eno a jeden exempla. je vyu. ivan jednim u. ivatelem. Elektronicke tituly mohou byt sou. asn. studovany vice autorizovanymi u. ivateli 24 hodin denn. 7 dni v tydnu. 4. Ulo. eni informaci. a. koliv odpov. dnost za archivovani elektronickych publikaci zale. i b..n. na jejich vydavatelich, organizace jako je JSTOR a OCLC nazna. uji budoucnost pro n. kolik obrovskych elektronickych knihoven, ktere by hraly tuto archiva. ni roli. Tradi. ni knihovny pak vydaji men. prost. edk. na akvizici a uskladn. ni. asopis. a vice na nakup licenci a elektronickych nosi. informaci. Knihovny samoz. ejm. take mohou uchovavat elektronicke publikace na svych serverech nebo kompaktnich discich samy. Stejn. tak, jako jine knihovny, budou existovat i knihovny P. irodov. decke fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Budou nadale zp. istup. ovat cenne v. decke informa. ni zdroje z oblasti p. irodnich v. d. Kvalita knihoven, informa. nich zdroj. i kvalita knihovnickych slu. eb je p. imo um. rna v. novanym finan. nim prost. edk. m, pracovnimu nasazeni a tymove praci pracovnik. knihoven. 41 Bibliograficke citace (1).ECH, Franti. ek, et al. P. irodov. decka fakulta Univerzity Karlovy 1920-1980. D. jiny, sou. asnost, perspektivy. Vaclav Prosser. 1. vyd. Praha. Univerzita Karlova, 1981. 160 s. ISBN 60-007-81. (2) Haufler, Vlastislav. D. jiny geografie na Univerzit. Karlov. Praha. Univerzita Karlova, 1967. 421 s. (3) Historie knihovny online. Praha. Univerzita Karlova. Pravnicka Fakulta, 2004, naposledy upravovano: 9.2.2004 cit. 2007-02-07. Dostupny z WWW: ltknihovna. prf. cuni. cz/informace/dilcistr/historieKH. phpgt. (4) Organiza. ni. ad knihovny P. irodov. decke fakulty UK v Praze. Praha. Univerzita Karlova, P. irodov. decka Fakulta, 1976. 3 s. (5) P. irodov. decka Fakulta Univerzity Karlovy 1920-1998. Praha. Univerzita Karlova, P. irodov. decka Fakulta, PERES, 1998. 111 s. (6) STREIT, Vincenc. Handbuch deutscher historischer Buchbestande in Europa. Bd. 1/1, Tschechische Republik, Prag. 1. vyd. Hildesheim. Olms-Weidmann, 1999. 236 s. ISBN 3-487-10353-2. (7) Stru. ny p. ehled d. jin Univerzity Karlovy v Praze online. Praha. Univerzita Karlova, 2004, posledni aktualizace: 19. b. ezen 2007 12:09 cit. 2007-02-19. Dostupne z WWW: ltcuni. cz/UK-103.htmlgt. (8).estak, Zden. k. Pra. ska univerzitni stavka v roce 1903 online. Praha. Univerzita Karlova, 2004, datum posledni aktualizace: 19. unor 2007 cit. 207-02-13. Dostupny z WWW: ltiforum. cuni. cz/IFORUM-84.htmlgt. (9) KTD. eska terminologicka databaze z oblasti knihovnictvi a informa. ni v. dy (TDKIV) online. 1. vyd. Praha. Narodni knihovna. eske republiky, 2003. c 2004 Ex Libris cit. 2007-02-07. Dostupne z WWW: ltsigma. nkp. cz:4505/F/funcfileampfilenamefind-bamplocalbasektdgt. (10) Ustav pro. ivotni prost. edi online. Praha. Univerzita Karlova, P. irodov. decka Fakulta, 8.9.2006, cit. 7.2.2007. Dostupne z WWW: ltweb. natur. cuni. cz/uzp/index. phppage64gt. (11) Vyp. j.ni. ad P. irodov. decke fakulty Univerzity Karlovy v Praze online. Praha : P. irodov. decka fakulta UK, 2005. cit. 2007-02-19. Dostupne z WWW: ltlib. natur. cuni. cz/BIBLIO/files/vypujcnirad. pdfgt (12) Wikimedia Foundation. Univerzita Karlova - Wikipedie, otev. ena encyklopedie. Wikimedia Foundation, Posledni aktualizace 6.2.2007. cit. 2007-02-19. Dostupne z WWW: ltcs. wikipedia. org/wiki/Karlo-Ferdinandovauniverzitagt. (13) 150 let geografie na Univerzit. Karlov. katalog vystavy: Praha, Albertov 23.10.2006-31.12.2006. Sestavila Eva Novotna. 1. vyd. Praha. Geograficka knihovna P. F UK, 2006. 85 s. ISBN 80-86561-95-X. (14) Vzorovy provozni. ad (dle. i. 20 Statutu UK) v. decko-informa. nich pracovi. fakult a sou. asti Univerzity Karlovy v Praze, Praha. Univerzita Karlova, 1999, 2 s. (15) Disertace pra. ske university 1882-1953. 1. sv.. 1. vyd. Sestavila Marie Tulachova. Praha. SPN, 1965. P. edml. Jan Havranek a Karel Ku. era. 480 s. 42 (16) Disertace pra. ske university 1882-1945. 2. sv., N. mecka universita. 1. vyd. Sestavila Milena Vyborna. Praha. SPN, 1965. Uspo. Jan Havranek a Karel Ku. era. 231 s.. (17) Mouchova, Jana, Vondrakova Alena. Pr. vodce knihovnou pravnicke fakulty. 4. dopln. ne a pozm. n.ne vydani. Praha. Pravnicka fakulta Univerzity Karlovy. 2005. 47 s. (18) Will Sherman: 33 Reasons Why Libraries and Librarians are Still Extremely Important online. S. l. Degree Tutor, c 2007 cit. 2007-03-13. Dostupny z WWW: lt degreetutor/library/adult-continued-education/librarians-neededgt. (19) Bratkova, Eva. Otev. eny p. istup, digitalni knihovny a cita. ni slu. by online. Praha : Univerzita Karlova, Ustav informa. nich studii, 1999 cit. 2007-03-17. Dostupny z WWW: ltinforum. cz/inforum2006/pdf/BratkovaEva. pdfgt. 21 s. (20) Um. lecke pamatky Prahy. Nove M. sto, Vy. ehrad, Vinohrady (Praha1). Kolektiv autor. za vedeni a redakce R..eny Ba. kove. 1. vyd. Praha. Academia, 1998. 839 s. il. mp. ISBN 80-200-0627-3. (21) KAREN, Vladimir. Pam. pro. eskoslovensko. Hospoda. ske noviny. 29.3.1991. 43 P. iloha. 1: Kontaktni udaje knihoven P. F UK (stav k 30.4.2007) . St. edisko v. deckych informaci P. F UK - SVI - sigla: ABD168 Albertov 6, 128 43 Praha 2, Tel. fax: 420 22195 1591 E-mail. cz Webove stranky lib. natur. cuni. cz/BIBLIO - Zde je rozcestnik pro: - jednotlive oborove knihovny a SVI, - centralni fakultni seznamy. asopis. ti. t.nych a elektronickych, - elektronicke databaze, - dostupne katalogy, - publika. ni aktivity pracovnik. fakulty aj. On-line katalog P. irodov. decke knihovny. OPAC: ckis. cuni. cz/F . Geograficka knihovna - sigla: ABD063 Albertov 6, 128 43 Praha 2, 2.patro, tel. 22195 1357 E-mail. cz lib. natur. cuni. cz/BIBLIO/index. phpmenugeografie vlastni stranka knihovny: web. natur. cuni. cz/svi/knihgeog/index. html provozni doba knihovny i studovny v dob. rozvrhovane vyuky: Po - St 9.00 - 18.00.t 9.00 - 12.00 Pa 9.00 - 15.00 . Geologicka knihovna - sigla: ABD013 Albertov 6, 128 43 Praha 2, p. izemi, tel. 22195 1432 E-mail. cz lib. natur. cuni. cz/BIBLIO/index. phpmenugeologie provozni doba knihovny a studovny v dob. rozvrhovane vyuky: Po, Ut 8.00 - 16.00 St 8.00 - 17.30.t 8.00 - 12.00 Pa 8.00 - 14.30 . Oborova knihovna chemie - sigla: ABD012 Hlavova 2030, 128 43 Praha 2, p. izemi, tel. 22195 1213 E-mail. cz lib. natur. cuni. cz/BIBLIO/index. phpmenuchemie provozni doba knihovny a studovny v dob. rozvrhovane vyuky: Po, Ut, St 8.00 - 17.00.t 8.00 - 12.00 Pa 8.00 - 15.00 Oborova knihovna biologie soust. e.uje 5 biologickych knihoven: . Knihovna antropologie - sigla: ABD043 Vini. na 7, 128 44 Praha 2, p. izemi, tel. 22195 1618 E-mail. cz lib. natur. cuni. cz/BIBLIO/index. phpmenuantropologie provozni doba knihovny v dob. rozvrhovane vyuky: Ut 9.00 - 12.00 13.00 - 18.00. t, Pa 8.00 - 10.00 . Knihovna botaniky. sigla: ABD044 Benatska 2, 128 01 Praha 2, p. izemi, tel. 22195 1605 E-mail. cz lib. natur. cuni. cz/BIBLIO/index. phpmenubotanika provozni doba knihovny a studovny v dob. rozvrhovane vyuky: Po 8.00. 12.00 13.00 - 16.30 Ut 8.00 - 12.00 13.00. 16.00 St 8.00 - 12.00 13.00 - 16.30.t - Pa 8.00 - 12.00 . Knihovna zoologie. sigla: ABD046 Vini. na 7, 128 44 Praha 2, 1. patro, tel. 2 2195 1607 E-mail. cz lib. natur. cuni. cz/BIBLIO/index. phpmenuzoologie provozni doba knihovny a studovny v dob. rozvrhovane vyuky: Po - St 9.00 - 13.00 14.00 - 17.00.t 9.00 - 13.00 Pa 9.00 - 13.00 14.00 - 15.00 . Knihovna fyziologie rostlin - sigla: ABD045 Vini. na 5, 128 44 Praha 2, p. izemi, tel. 22195 1606 E-mail. cz lib. natur. cuni. cz/BIBLIO/index. phpmenufyziologie provozni doba knihovny v dob. rozvrhovane vyuky: Po - Ut 8.00 - 12.00 13.00 - 16.00 St 8.00 - 12.00 13.00 - 17.00.t 8.00 - 12.00 Pa 8.00 - 12.00 13.00 - 14.30 . Knihovna filosofie - sigla: ABD067 Vini. na 7, 128 44 Praha 2, p. izemi, tel. 22195 1921 E-mail. cz lib. natur. cuni. cz/BIBLIO/index. phpmenufilosofie provozni doba v dob. rozvrhovane vyuky knihovny: Po, St. t, Pa 9.00 - 13.00, Ut 9.00 - 18.00 . Knihovna didaktiky biologie Vini. na 7, 128 44 Praha 2, tel. 22195 1868 . Knihovna Ustavu pro. ivotni prost. edi - sigla: ABD157 Benatska 2, 128 01 Praha 2, p. izemi, tel. 22195 1906 E-mail. cz lib. natur. cuni. cz/BIBLIO/index. phpmenuuzp provozni doba v dob. rozvrhovane vyuky knihovny: Po - St 8.30 - 12.00 13.00 - 17.00.t, Pa 8.30 - 12.00 . Knihovna a. itarna. asopis. CIT Albertov 6, 128 43 Praha 2, mistnost S02 (suteren vlevo), tel. 22195 1045 E-mail. cz, info. natur. cuni. cz/cit/sluzby/citarna. php 45 P. iloha. 2: Statisticke udaje za knihovny a SVI P. F UK za rok 2006 Dostupne te. na adrese lib. natur. cuni. cz/BIBLIO/index. phpmenuvykazy. z toho knihovnickym se vzd. lanim S. z toho knihovnickym v tom: se vzd. lanim V. Celkovy po. et zam. stnanc. P. epo. teny po. et zam. stnanc. IV. Po. et zam. stnanc. Odb. konzultace pro knihovny Vzd. lavaci akce pro u. ivatele Po. et zhotovenych kopii Vydane publikace Re. er. e a bibliografie III. Dal. i slu. by z jine knihovny v tom: jine knihovn. Mezinar. vyp. j.ni slu. ba z jine knihovny v tom: jine knihovn. Meziknih. vyp. j.ni slu. ba Po. et registrovanych vyp. j.ek Zareg. u. ivatele k 31.12.2006 II. Vyp. j.ni slu. by Po. et exempla. odeb. por. Po. et odebiranych periodik Ubytky knih. jedn. za rok p. ir. stky za rok ostatni dokumenty Celkem p. ir. stky za rok v tom: knihy a periodika p. ir. stky za rok Po. et knih. jedn. Celkem I. Knihovni fond 0 1 0 1 2 2 BOT 0 0 249 0 5 BOT 1 4 5 0 26 26 3 786 2 752 BOT 210 210 351 55 2 265 610 99 643 665 101908 BOT 2 2 0 0 2 2 FZR 0 0 36 0 0 FZR 0 0 0 32 14 46 2 219 1 646 FZR 25 25 0 74 1 738 126 48 773 200 50 511 FZR 0 0 1 2 2 2 ZOO 0 0 0 0 0 ZOO 0 0 0 11 4 15 2 929 2 878 ZOO 284 284 2 118 3 115 520 74 068 638 77 183 ZOO 0 0 1 1 1 0,4 ANT 0 0 0 0 3 ANT 0 0 0 3 0 3 601 171 ANT 17 17 0 28 716 98 21 047 126 21 763 ANT 0 1 0 0 1 0,2 DID. B 0 1 0 0 0 DID. B 0 0 0 0 0 0 5 225 192 DID. B 4 4 0 0 241 0 4 891 0 5 132 DID. B 1 1 2 4 5 3,3 CHE 1 2 30 0 4 CHE 0 4 4 177 320 497 6 592 2 040 CHE 63 63 260 251 15 138 462 57 575 713 72 713 CHE 2 3 3 3 6 3,5 GGR 3 25 0 2 88 GGR 24 0 24 12 89 101 11 326 3 403 GGR 226 220 392 605 3 808 913 85 045 1 518 88 853 GGR 2 2 1 1 3 3 GLG 0 1 352 0 0 GLG 28 0 28 32 138 170 2 928 1 622 GLG 376 374 612 67 65 465 605 126 638 672 192103 GLG 1 1 0 1 2 2 U. P 0 0 125 0 0 U. P 0 0 0 0 143 143 3 716 1 486 U. P 110 110 0 65 1 752 319 8 235 384 9 987 U. P 0 0 0 1 1 0,5 FIL 0 2 0 0 0 FIL 78 0 78 31 15 46 661 3 137 FIL 10 10 9 038 0 30 298 9 304 298 9 334 FIL 0 0 2 3 3 2,5 SVI 15 32 0 0 12 SVI 0 0 0 0 0 0 0 1 SVI 7 7 0 0 0 6 72 6 72 SVI 8 11 10 17 28 21,4 CELKEM 19 63 792 2 112 CELKEM 131 8 139 298 749 1 047 39 983 cca 9 000 CELKEM 1 332 1 324 10 655 1 263 94 268 3 957 535 291 5 220 629 559 CELKEM Albertina icome Praha s. r.o..tepanska 16, 110 00 Praha 1, tel. 222 231 212, fax: 222 231 313 e-zdroje pro prirodni vedy Albertina icome Praha s. r.o. (AiP) nabizi v Ceske republice elektronicke informacni zdroje renomovanych zahranicnich vydavatelu. Dlouhodobe spolupracujeme s vice ne. 50 databazovymi centry, agregatory a vydavateli e-zdroju a dal. ich produktu. Nabizime v podstate v. echny typy dokumentu v elektronicke podobe vhodne pro prirodovedne obory: Casopisy (vedecke, odborne, popularne-vzdelavaci a dal. i) Knihy (monografie, encyklopedie, slovniky, prirucky a dal. i) Bibliograficke a abstraktove databaze (vcetne narodnich bibliografii, katalogu a soupisu) Specialni dokumenty: (patenty, normy, databaze vlastnosti chem. latek, spektralni databaze, obchodneekonomicke informace, marketingove studie, apod.) Prehled a popisy e-zdroju najdete na aip. cz/katalog. php. nektere vyhody informacnich zdroju v elektronicke podobe . rychla dostupnost plnych textu a zaznamu pro v. echny u. ivatele v instituci . vyhledavani v indexovanych polich (napr. vyhledavani podle autora, klicoveho slova apod.) . vyhledavani ve v. ech textech a predplacenych dokumentech naraz . pristup 24 hodin denne, 7 dni v tydnu, vc. pristupu i z pocitacu mimo PrF UK . jednoduchy tisk a export zaznamu a textu . propojeni na dal. i e-zdroje, knihovni katalogy a webove stranky . mo. nost zasilani novinek. tzv. alerts (napr. nejnovej. i clanky na dane tema, obsah nejnovej. iho cisla vybraneho casopisu apod.) . podrobne statistiky vyu. iti e-zdroje od svetovych vydavatelu (vyber pro PrF UK) Vydavatel ecasopisy e-knihy databaze specialni dokumenty CABI Publishing Cambridge University Press Croner faktograficke zdroje. chemie a bezpecnost Encyclopaedia Britannica Institution of Engineering and Technology Information Handling Services (IHS) normy, technicke zpravy Information Today pripadove studie pro oblast IT Institute of Physics Publishing John Wiley and Sons encyklopedie Knovel Corporation tabulkove, numericke a referencni udaje McGraw-Hill Professional Ovid Technologies nastroje pro klinickou medicinu Oxford University Press. ivotopisy Springer odborne predna. ky Taylor amp Francis Group Thomson Scientific / Dialog-DataStar patenty, ochranne znamky, Chemical Abstracts ca dal. i vydavatele viz aip. cz/partneri. php AIP. CZ Nazev: Knihovny a elektronicke informa. ni zdroje na P. irodov. decke fakult. Univerzity Karlovy v Praze Podnazev: Historie, sou. asnost a budoucnost Auto. i: Alena Balvinova, Jan Soukup, Radka Luka. kova Vydavatel: Univerzita Karlova v Praze, P. irodov. decka fakulta Graficka uprava: Radka Luka. ova, Jan Soukup Misto, rok vydani: Praha, 2007 Vydani: prvni Rozsah: 45 s. il. Naklad: 100 ks Tisk: Papirius, s. r.o. K Vypichu 1108, 282 19 Rudna u Prahy ISBN: 978-80-86561-90-5 Aktuality ze svta knih
No comments:
Post a Comment